Vysoké teploty zatěžují organismus a zhoršují pracovní podmínky. Způsobují nadměrnou únavu, nesoustředěnost a mohou vést i k úrazům nebo různým onemocněním. A tak musejí zaměstnavatelé podle zákoníku práce zajistit takové podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Musejí tedy například poskytnout ochranné nápoje. A to i pokud pracujete v kanceláři, tedy nevykonáváte fyzicky náročnou práci. Tedy za předpokladu, že teplota vzduchu na pracovišti překročí 34 °C.
„Jako ochranný nápoj se poskytuje balená přírodní, pramenitá, kojenecká voda nebo voda splňující požadavky vody balené. Doporučené minimální množství ochranného nápoje je 1,5 litru za směnu, při extrémních venkovních podmínkách až 2,5 litru za směnu,“ říká advokát Aleš Terš.
V letním období je třeba, aby i klimatizace reagovala na vnější tepelné podmínky. Není tak vhodné, aby při venkovních teplotách kolem 30 °C udržovala vnitřní teplotu například na 20 °C. „Jedná se o velký teplotní rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou a organismus by mohl mít problémy se rychle vyrovnat s těmito teplotními rozdíly při přechodech zvenku dovnitř a naopak. Rozdíl teplot by neměl překročit pět, maximálně šest stupňů Celsia,“ doplňuje Aleš Terš.
Může se hoditHledáte nové zaměstnání? Vyberte si z nabídky volných pracovních míst na jobDNES.cz |
Teplotu klimatizace upravuje nařízení vlády. Při práci s minimem pohybu má být teplota nastavena na 24,5 °C. Při lehké manuální práci nebo při řízení osobního vozidla má být teplota klimatizace nastavena na 23 °C. S regulací teploty a slunečního záření pomáhají různé žaluzie a markýzy či fólie na skla.
V žabkách do kanceláře?
Pokud teplota na pracovišti překročí 36 °C, je zaměstnavatel povinen upravit pracovní dobu, a to střídáním práce či bezpečnostními přestávkami. Režim práce je pro jednotlivé druhy prací podrobně upraven v příloze č. 1 část B nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Pokud zaměstnavatel poruší tyto povinnosti, hrozí mu pokuta až do výše jednoho milionu korun. Zaměstnanci mohou podat stížnost na hygienickou stanici nebo inspektorát práce.
Přístup zaměstnavatelů k pracovníkům se podle Aleše Terše v letních měsících mění. Zejména tím, že se snaží interně zavádět různé úlevy pro zaměstnance. „Z praxe víme o tom, že běžně dochází k uvolňování takzvaného dress codu, kdy zaměstnanci nemusí striktně dodržovat nastavená pravidla formálního oblékání,“ dodává advokát, podle něhož jsou tak teplé měsíce na pracovišti snesitelnější.
Přesto se podle módních odborníků nehodí, abyste do kanceláře přišli v létě v tílku nebo v tričku s odhalenými zády či holým břichem, minisukni či kraťasech do půlky stehen. Sukně by měly být alespoň ke kolenům, profesionální budete s punčochami. Ale právě u těch je možné tolerovat ve vedru výjimku. Kalhoty volte raději dlouhé, když kratší, tak opět ke kolenům. Místo tílka oblečte klasickou košili nebo volnou blůzu. U mužů je možné nechat doma sako a vyrazit jen v košili. A ještě jedna rada: žabky a plážové sandály do kanceláře nepatří nikdy.
Existují však i povolání, kde je uvolňování dress codu z důvodu vysokých letních teplot nepřípustné. Příkladem mohou být advokáti či soudci, kteří při výkonu svého povolání musí nosit společenský oděv a talár, což má přispět k zachování důstojnosti profese. Za porušení daného pravidla hrozí advokátům i soudcům kárné řízení. Mezi další profese, které vnitřními předpisy také striktně omezují volnost odívání zaměstnanců, patří například zaměstnanci v bankovním sektoru, piloti a letušky.
