1. Jízda na sněhu a ledu
Jízda autem v zimě je disciplína, kterou každý nezvládá na jedničku. U zimních nehod mohou pojišťovny přihlédnout k tomu, zda mělo auto zimní pneumatiky s dostatečně hlubokým vzorkem, případně nasazené sněhové řetězy v místech, kde je to povinné. „Vždy záleží na tom, zda výbava nebo vzorek měly vliv na nehodu. Jen když například řidič dostane smyk v zatáčce a má přitom sjeté pneumatiky, tak to bereme v úvahu,“ říká Nela Maťašeje z pojišťovny Direct.
Pokud pojišťovna objeví chybu na straně majitele auta, může krátit pojistné plnění. Obvykle se nestává, že by nevyplatila nic, ale o třetinu peněz klidně můžete přijít.
2. Obyčejná koulovačka
„Jestliže škodu prokazatelně způsobí řidič vozidla, které nemělo zimní pneu (když je mělo mít), pak se poškozený nemusí obávat – škoda mu bude celá vyplacena z povinného ručení viníka, s nímž si pak pojišťovna vyřídí případné krácení,“ upřesňuje Jan Marek z Generali České pojišťovny.
Nasněžilo, děti jdou ze školy, a co nejspíš dělají? Strkají se do sněhu, koulují se... a úraz je tu hned. Z úrazového pojištění dotyčné postižené osoby by se škoda proplácela vždy. Pokud jde však o odpovědnost viníka, není to zcela jednoznačné. Pojišťovna by zkoumala konkrétní situaci, věk dětí, jejich duševní zralost, případně odpovědnost dozoru.
„Obecně se vztahuje odpovědnostní pojištění na neúmyslné a nedbalostní jednání. Záleží tedy i na tom, zda lze vše přičíst jen nešťastné náhodě, anebo úmyslně tvrdému jednání s vědomím, že může ublížit,“ konstatuje Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.
3. Sport, nebo zábava?
Jak je to s aktivitami, které nejsou vymezené přímo jako „sporty“? Na horách se rozhodnete pro odpočinkový den, vydáte se nahoru na horu pěšky, do kapsy smotáte igelitový pytel a dolů jedete po lesní cestě a po zadku. Není to ani relativně bezpečné sáňkování na kopečku za chatou, ale ani riziková jízda v bobové dráze.
Podle Evy Svobodové nejde o výkonnostní nebo vrcholový sport, spíše zábavu pro volný čas. „Nazvala bych to rekreační pohybové aktivity,“ upřesňuje zástupkyně pojišťovny. Takové aktivity jsou v běžném úrazovém pojištění zahrnuty, není třeba je dopojišťovat.
Samozřejmě jsou situace, kdy by škoda nebyla proplacená v plné výši nebo vůbec, ale to by bylo spíše v případě prokázaného požití alkoholu nebo návykových látek. Nebo když poškozený dělá něco přes zákaz: třeba bruslí v místech, kde je to zapovězeno.
Pokud jde o zmiňovaný alkohol, pojišťovny mají právo krátit pojistné plnění až o polovinu. Obvykle malé množství alkoholu tolerují, pokud pochopitelně nejde o řízení auta. Jen předem přesně nevíte, jak zrovna váš případ likvidátor posoudí. Jasno mají například klienti pojišťovny Pillow, ta toleruje hranici 0,8 promile, což odpovídá přibližně dvěma sklenkám vína či třem pivům (záleží na tělesné konstituci).
4. Lyžování mimo tratě
Když někdo provozuje rizikový sport, například sjíždí na lyžích mimo vyznačené tratě, a přitom není sám pojištěný, je to tak trochu jeho problém. Když se zraní, nemůže na své pojištění stoprocentně spoléhat. Ale co když třeba přitom smete procházejícího turistu a ten je zraněn? V takovém případě by poškozený měl dostat odškodné od viníka. A pokud ten nechce platit úplně ze své kapsy, může se obrátit na pojišťovnu, pokud má tedy sjednané pojištění odpovědnosti.
Jenže klient má postupovat vždy tak, aby pojistná událost pokud možno nenastala, a současně dodržovat všechny lokálně platné normy a předpisy. „Opuštěním oficiální vyznačené sjezdové cesty a vydáním se do volné krajiny lyžaři riskují a porušují pravidla. Pohyb může uvolnit lavinu, která může někomu ublížit nebo způsobit škodu. Pojišťovna vždy zkoumá příčinnou souvislost mezi porušením podmínek a vznikem a velikostí konkrétní vzniklé škody. V těchto případech by nejspíš přistoupila minimálně ke krácení pojistného plnění,“ vysvětluje Eva Svobodová z Uniqy.
Krácení by se však netýkalo poškozených. Těm by pojišťovna proplatila celou škodu nebo újmu, od viníka by pak chtěla část peněz zpět.
5. Když se sveze sníh ze střechy
Jdete po chodníku a najednou se na vás sveze hora sněhu či vás trefí rampouch. Jako poškozený můžete nárokovat pojistné plnění z více typů pojištění. „Majitel domu by měl mít pojištěnu odpovědnost k této nemovitosti.“ říká Martin Podávka z pojišťovny Pillow. Jestliže takové pojištění nemá, zaplatí škodu ze svého.
Pokud je poškozený navíc úrazově pojištěn, vyplatí mu pojišťovna další peníze. To, že už dostal zaplaceno z pojištění odpovědnosti, přitom nemá na plnění vliv.
Když však rampouch nespadne na hlavu, ale na auto, je situace jiná. Poškozený si musí vybrat – buď dostane peníze z pojištění odpovědnosti majitele domu, nebo z havarijního pojištění svého auta. „Pro poškozeného je lepší požadovat náklady na opravu po majiteli, ochrání si tak bonusy na své smlouvě havarijního pojištění. Ale pokud se nechce dohadovat s majitelem nemovitosti, tak uplatní škodu z havarijního pojištění,“ dodává Martin Podávka.
6. Klouzačka místo chodníku
Když uklouznete a polámete se na chodníku, je situace podobná jako ta s rampouchem. Až na to, že rampouch je na střeše a ta má jasného majitele.
A u chodníku nemusí být vlastnictví zcela zřejmé.
Majitelem chodníku je nejčastěji obec. Ale ani majitel domu není z obliga. „Nejen schody do domu, ale také bezprostřední prostor před vstupem do něj jsou plně v odpovědnosti majitele objektu. Jde o prostor, se kterým se dostane člověk při východu z objektu poprvé do kontaktu a ten musí být uklizen tak, aby byl bezpečný a zbavený sněhové pokrývky a náledí,“ upozorňuje Jan Dzúr ze společnosti Kärcher.
Je nárok na odškodnění na každé cestě? Asi nikoho nenapadne požadovat odškodnění po zemědělci, když uklouzne na cestě mezi poli. Na jednu stranu totiž platí, že vlastník má povinnost přiměřeně předcházet škodám, ale i poškozený má vlastní rozum a má jednat s běžnou obezřetností. Z těchto pravidel vychází, že cesta mezi poli je v zimě samozřejmě neudržovaná a odpovědnost majitele zde není. Naopak chodník přiléhající k nemovitosti je určen pro chůzi.
Ale jsou cesty, u kterých člověk předpokládá, že budou udržované, i když přímo nesousedí se zástavbou. Pokud je cesta označena jako neudržovaná, můžete buď riskovat, nebo zvolit nějakou delší variantu, obchůzku. Ve sporných případech může situace dojít až k soudu.
7. Prasklé trubky
Klasika, která se prostě může stát. Mrzne, až praští a vodovodní trubky na chatě nevydrží. Ale pozor, tady vůbec není automatické, že by pojišťovna vyplatila peníze. Pojištěný totiž musí škodám předcházet. Konkrétně v případě pojištění vodovodních škod je třeba udržovat vodovodní zařízení v řádném stavu včetně vypuštění vody z trubek a topných systémů u staveb, které nejsou v zimě využívány. Teprve jestli jsou tyto podmínky splněny, pojišťovna škodu zaplatí. „Každá událost by se posuzovala individuálně vzhledem ke konkrétním okolnostem vzniku škody, “ uvádí Jan Marek z Generali České pojišťovny.
Prasklé trubky neznamenají jen potřebu peněz na opravu, ale také náklady na uniklou vodu a na škodu touto vodou způsobenou. Peníze za vodu, kterou musíte vodárnám při vodovodní nehodě zaplatit, jsou součástí speciálního připojištění – ze základního pojištění pojišťovny škodu neuhradí.
8. Sníh poničí střechu
Sněhová čepice na střeše vypadá velmi romanticky, ale romantice je konec, když se voda z odtávajícího sněhu dostane do domu. Hodně případů vzniká poškozením střešního pláště – například roztržením spoje asfaltového pásu či folie. Takové poškození nemusí být vidět na první pohled, přijde se na ně až při protečení vody konstrukcí.
Škodu tohoto typu pojišťovny neplní standardně ze základní pojistky. Potřeba je takzvané připojištění atmosférických srážek. A důležité je také vědět, že když už toto připojištění máte, nelze na něj spoléhat opakovaně. Pojištěný má po vzniku pojistné události povinnost udělat taková opatření, aby ke stejné škodě nemohlo v budoucnu dojít – opravit střechu, zprovoznit okapy, ostatně od pojišťovny na to má peníze.
Jestliže je sněhu na střeše tolik, že krovy jeho tíhu neunesou a prolomí se, základní pojištění postačí. Standardně je totiž pojištěno riziko „tíha sněhu“. „Podotýkám, že jsou kryta rizika nejen tíha sněhu, ale také tíha námrazy,“ doplňuje Jan Marek. Podmínkou úspěšného uplatnění pojistky je samozřejmě to, že střešní konstrukce nebyly zchátralé, což je věc, kterou posoudí technik z pojišťovny.
