Pro pojištění storna zájezdu kvůli nařízené karanténě, izolaci, uzavření hranic či jiným vyhlášeným opatřením proti šíření koronaviru neexistují jednotné podmínky. Dle odborníků stejně jako podle zkušeností cestovatelů se podmínky plnění v těchto situacích liší napříč všemi pojišťovnami.
Co ale platí je, že většina z pojišťoven při zrušení zájezdu neplní v případě preventivně nařízené karantény nebo uzavření státní hranice.
Itálie mění pravidla, lidi pustí na sjezdovky jen s pojištěním odpovědnosti |
„Storno zájezdu kvůli covidu-19 lze uplatnit u většiny pojišťoven pouze při prokázané pozitivitě PCR testem, a to ještě před vycestováním z České republiky,“ říká finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Při nařízené karanténě kvůli rizikovému kontaktu pak podle jeho zkušeností většina pojišťoven standardně neplní. Pokud ano, tak pouze po doložení potvrzení od lékaře nebo hygienické stanice.
Pojištěný musí v takovém případě počítat i s významně navýšenou cenou pojištění. David Kučera dále upozorňuje, že při pojištění storna zájezdu pak pojišťovny nehradí škodu v její plné výši, ale jen z 80 procent.
„V případě prokázané pozitivity PCR testem u jednoho z členů rodiny, se storno uplatňuje na celý zájezd, pokud rodina nemohla odcestovat, nikoli však na členy skupiny, kteří nejsou rodinou,“ upozorňuje.
Skutečnost, jestli je pojištěný proti covidu-19 očkovaný, či nikoli, pak při uzavírání cestovního pojištění nehraje žádnou roli. A to jak v jeho ceně, tak i samotných pojistných podmínkách. Zástupci pojišťoven při uzavírání smlouvy u klientů nezjišťují žádná z očkování, tedy ani to proti covidu-19. Pojištěný ale musí splňovat zákonné požadavky dané destinace.
„Jde o osobní zdravotní údaj a pojišťovny se na něj nedotazují. Přičemž zdravotní stav před sjednáním cestovního pojištění nezkoumají, jako u životního pojištění, kde k tomu pojištěný uděluje souhlas,“ vysvětluje finanční poradce.
Na dovolenou vždy jen s cestovním pojištěním
Na zimní dovolenou především tu, kterou má rodina strávit na lyžích, by neměli lidé vyrážet bez cestovního připojištění. A to ani v případě, že ji stráví jen několik desítek kilometrů za českou hranicí, třeba v rakouských Alpách.
„Nedoporučuji se spoléhat pouze na evropský průkaz zdravotního pojištění, zkráceně EHIC, a ani na například na cestovní pojištění sjednané k platební kartě,“ upozorňuje David Kučera.
Nabídka cestovek prořídla. Trh se mění, ale otevírá šanci pro malé kanceláře |
Karta EHIC totiž podle něj nehradí převoz do České republiky či do nemocnice. Nezahrnuje dále ani asistenční služby a vztahuje se pouze na zdravotní péči čerpanou ve státem provozovaných zařízeních. A to může být v zahraničí problém, říká finanční poradce. Cestovní pojištění k platební kartě podle něj a zkušeností jeho klienta obvykle nezajistí pojistné krytí v plném rozsahu.
„Před dvěma lety při lyžování na ledovci Kaunertal v tyrolských Alpách se mi stal úraz, svoz do nejbližší nemocnice a operace natržených kolenních vazů vyšly na bezmála 95 tisíc korun,“ vypráví pan Ladislav.
Pokud by se v té době spoléhal na krytí těchto rizik pouze z cestovního pojištění k platební kartě, které mu jeho banka poskytla jako určitý bonus, musel by doplatit 10% spoluúčast, v jeho případě tedy 9 500 korun.
„Jelikož jsem měl sjednané cestovní připojištění, které mě na týden tehdy vyšlo zhruba na 420 korun, o vše se postarala asistenční služba a s úhradou za dopravu a zdravotní ošetření nebyl žádný problém,“ potvrzuje Ladislav.
Pozor na výši pojistných limitů
Podle Davida Kučery by se měli lidé při uzavírání pojištění na zimní dovolenou zaměřit také na výši pojistných limitů. U léčebných výloh doporučuje zvolit částku 500 milionů korun nebo ideálně i bezlimitně, což už dnes pojišťovny nabízejí.
Kam za exotikou v nejistých dobách. Některé destinace nikdy nezklamou |
„Pojistné krytí například ve výši pěti milionů korun je naprosté minimum, a nižší limity už dnes nemusí stačit na léčbu vážnějších úrazů a už vůbec ne na pokrytí vícedenního pobytu na jednotce intenzivní péče v zahraničí,“ upozorňuje.
Vhodné je podle něj zvolit celý balíček pojištění sestavený přímo pro zimní dovolenou. Jeho součástí bývá také úrazové pojištění, pojištění cestovních dokladů, zavazadel nebo třeba i zásahu horské záchranné služby.
„Na zimní dovolenou by měla být rozhodně připojištěna odpovědnost, z níž se kryjí škody na zdraví a majetku způsobené jiné osobě právě třeba při lyžování,“ říká. Z pojištění odpovědnosti se hradí nejen léčebné výlohy, ale také například ztráta z ušlé mzdy, dorovnání snížené pracovní schopnosti, a to i s trvalými následky či bolestné.
„Takovou škodu kryje případně i pojištění občanské odpovědnosti, které si lidé často sjednávají k majetkovému pojištění, platí však jen v evropských zemích,“ doplňuje.
Pojištění drinku a rizikového lyžování
Zvláštní pozornost při uzavírání pojištění si vyžadují dovolené, při kterých se cestovatel plánuje věnovat rizikovým sportům. Jejich výčet vyjmenovává každá z pojišťoven zvlášť, a tedy nejsou jednotné. Patří mezi ně ale například lyžařské sjezdování mimo vyznačené trasy či jízda na skibobu.
Pojištění s krytím rizik při takovém sportu je výrazně, často i o sto procent, dražší. A jsou tu i některé zimní sporty, které pojišťovny vůbec nepojistí. Konkrétně jde například o skoky a lety na lyžích nebo sjezd na sněžném skútru.
Dále je třeba myslet i na to, že pojistná plnění obvykle pojišťovny krátí při škodě na zdraví nebo majetku, kterou pojištěný způsobil v opilosti. Řešením je takzvané pojištění drinku, které se navíc obvykle vztahuje na úhrady škody, kdy obsah alkoholu v krvi nebyl vyšší než 0,8 promile. To odpovídá zhruba dvěma půllitrům piva.
