Neděle 25. července 2021, svátek má Jakub
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 25. července 2021 Jakub

Kdy začaly banky vydávat karty?

V minulém díle seriálu o vzniku a vývoji platebních karet jsme si pověděli o první univerzální charge kartě Diners Club. Nyní pokračujeme v historii - co bylo dál?
Bankomat, peníze, karta

Bankomat, peníze, karta - Bankomat, peníze - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Koncem 40. let se začaly o platební karty zajímat také americké banky. Začaly ověřovat, jaké možnosti jim nový platební nástroj, vydávaný obchodními firmami, může přinést. Za nejstarší formu bankovní karty se považuje systém Charge-It, který v roce 1947 vyvinul John C. Biggins, úvěrový specialista newyorské banky Flatbush National Bank.

Jednalo se o papírový doklad, který sloužil k placení v lokální síti obchodů v Brooklynu. Obchody pak bance předložily prodejní doklady, která je uhradila obchodníkům a vyúčtovala je svému klientovi. Podobnou službu zavedlo také několik dalších amerických bank.  Všechny jejich karty sloužily k placení, nikoli k čerpání úvěru.

První kreditní kartu, podobající se těm dnešním, vydala v roce 1951 The Franklin National Bank v New Yorku. Karta nesla jméno svého držitele a výši úvěrového limitu. Karta byla vydávána zdarma důvěryhodným klientům, obchodníci platili bance poplatek za provedené platby. Po krátkém zkušebním provozu banka nabízela kartu od dubna 1952 svým vybraným klientům na základě vyhodnocení jejich bonity. Kartu získali klienti zdarma a provedené nákupy museli uhradit do 30, 60 nebo 90 dnů, podle podmínek jejich smlouvy. Při placení se vždy telefonicky ověřovalo fi nanční krytí u banky.

Klienti si oblíbili pohodlné placení kartou a možnost čerpat krátkodobý bezúročný úvěr. Obchodníci zase zjistili, že klienti platící kartou utratí v průměru více, než zákazníci platící v hotovosti. Příjem bankovních karet byl také bezpečnější a levnější, než poskytování obchodního úvěru klientům nebo provozování vlastního systému věrnostních platebních karet. Nový platební nástroj uvítaly zejména menší obchody, které tak mohly svým zákazníkům prodat zboží na úvěr poskytovaný bankou a tedy za stejných nebo lepších podmínek než jejich monopolizovaná konkurence (splátkové úvěry a kreditní karty velkých obchodních domů).

Myslíte si, že víte o platebních kartách všechno? Otestujte se!

Během let 1953 a 1954 platební karty vydávala asi stovka amerických bank. Mezi nimi byly např. Country Bank & Trust Co. of Paterson z New Jersey, First National Bank and Trust Co. of Kalamazoo z Michiganu a další.2 Očekávaly zisk, ale zpočátku jim platební karty přinesly jen ztráty, takže polovina z nich vydávání karet zastavila. V roce 1957 vydávalo Charge Card již jen 26 amerických bank v několika málo státech americké Unie. Celkem vydaly 754 000 kreditních karet, které bylo možné použít u 11 000 obchodníků. Obrat v tomto roce dosáhl pouhých 40 milionů USD.

Tyto výsledky nebyly ve srovnání s kartami Diners Club příliš optimistické. Diners Club měl v té době vydáno již přes 460 000 karet, přijímalo je přes 10 000 restaurací a obchodů v celých Spojených státech a obrat dosáhl 90 milionů USD.

PROJEKT BANK OF AMERICA

Situace se však začala postupně měnit ve prospěch bank. Nebylo to jednoduché, ale tento dobře řízený sektor našel během deseti let řešení, jak uvést bankovní platební karty na trh a dosáhnout zisku. Významný impulz přišel ze západního pobřeží Spojených států. Na trh kreditních karet se začátkem 50. let rozhodla vstoupit Bank of America, která byla vedoucí americkou bankou v oblasti spotřebních úvěrů. Dosavadní postupy pro poskytování spotřebních úvěrů však vyžadovaly pravidelné, časově náročné a tedy i finančně nákladné jednání o obnovovení úvěrových smluv nebo jednání o zvyšování úvěrových limitů jednotlivých drobných klientů.

Manažeři banky viděli úspěch Charge Card Diners Club a později i American Express a chtěli pomocí plastových karet zdokonalit svůj úvěrový obchod. Již v roce 1954 provedla Bank of America rozsáhlou analýzu programů kreditních karet 55 amerických bank a společnosti Mobil Oil. Prezident banky S. Clark Biese obdržel podrobnou zprávu, která nedávala příliš optimismu pro rozvoj kreditních karet.


Specialisté zjistili, že na dosavadním neúspěchu bankovních karet se podílelo několik příčin:

Jak investuje vyvolený? Kolik nakonec vyvolenému zbude na slibovanou charitu? Více ZDE.

1. Banky zajistily pro své kartové programy příliš málo obchodníků a v malých lokalitách. Banky, které nabízely jednu kartu,¨v jednom státě USA, nemohly svým klientům nabídnout kartu platnou i za jeho hranicemi. Od 30. let jim McFaddenův zákon akazoval působit mimo sídelní stát americké unie.
2. Obchodníci přicházeli o tržby, pokud chtěl zákazník platit kartou, kterou v obchodě nepřijímali. Banky také nedostatečně vyškolily obchodníky i klienty, jak a proč karty používat. Zákazníci chtěli vědět, v jak velké obchodní síti budou moci své
karty využít, obchodníci zase požadovali informaci, kolik klientů bude platební kartu vlastnit. Byl zde problém získání kritické masy a známý problém, co je třeba mít dříve – „kuře nebo vejce“.
3. Banky také musely investovat do potřebných technologií, zaměstnat další pracovníky, marketingově působit na obchodníky i klienty a to vše stálo mnoho peněz.

S. Clark Biese však považoval myšlenku kreditní karty za natolik dobrou, že se do ní rozhodl investovat více než ostatní. Jejím rozvojem pověřil specialistu na spotřební úvěry Kena Larkina, v té době velmi schopného ředitele pobočky Bank of America v Bakersfieldu. Larkina zaujala myšlenka vyvinout kartu sloužící k čerpání úvěru – kreditní kartu. Sám ze své praxe věděl, že s velkým množstvím zákazníků se na své pobočce setkává několikrát ročně kvůli prodloužení nebo změně parametrů spotřebního úvěru. Kreditní karta s možnosti splácení a opakovaného čerpání úvěru mohla bance ušetřit spoustu nákladů a zvýšit její příjmy z úroků a poplatků.

Ken Larkin představil novou koncepci kreditní karty vedení banky v roce 1956. Jejím základem bylo vyúčtování transakcí klienta ke konci každého měsíce na výpisu jeho účtu. Klient by pak dostal možnost zaplatit celou dlužnou částk  do 30 dnů, nebo ji splácet po částech s úrokem. Pro stanovení výše úvěru si banka vzala za příklad vedoucí americkou síť obchodních domů Sears Roebuck. Ta měla u svých splátkových úvěrů úrokovou sazbu 18 % ročně. Pro kreditní kartu Bank of America byl tento úrok přepočten na měsíční sazbu 1,5 %.

Karty Bank of America byly jako první na světě vyrobeny z plastu (PVC), který jim dával větší odolnost, lepší ochranu proti padělání a usnadňoval placení pomocí mechanických snímačů – tzv. imprinterů. Tyto snímače kopírovaly údaje vyražené reliéfním písmem na kartě a identifi kačním štítku obchodníka, připevněném na imprinteru, pomocí kopírovacího papíru na prodejní doklad. Tento způsob vzniku dokladu o zaplacení odstraňoval většinu chyb vzniklých při ručním opisování čísla karty a obchodníka na doklad nebo vzniklých díky nečitelnosti písma. Otisk byl současně dokladem o předložení karty, proto např. American Express nazývá imprintery „validátor“.

Po pečlivých přípravách zahájila Bank of America v létě roku 1958 pilotní projekt své kreditní karty nazvané BankAmericard. Pro test bylo zvoleno čtvrtmilionové kalifornské město Fresno, protože 45 % zdejších domácností používalo služby Bank of America. Banka jim nabídla dva druhy kreditních karet: základní White Card s limitem 300 USD a pro vybrané klienty Gold Card s limitem 500 USD. U první karty mohl zákazník nakupovat bez ověření u banky do částky 50 USD, u druhé do částky 100 USD.

Prvním obchodníkem se 18. 9. 1958 stal obchodní dům G. L. McKeana v Tranquillity západně od Fresna. Obchodníkům vzrostl obrat a nemuseli se starat o věrnostní kreditní karty, pokud je do té doby nabízeli. Za to vše platili bance provizi z obratu ve výši 6 % a za mechanický strojek – imprinter – pro otisk karty na prodejní doklad (Sale Slip) platili roční nájem 25 USD.

Od června do konce srpna 1958 získala Bank of America ve Fresnu 719 obchodníků. Do slavnostního zahájení projektu 18. 9. vydala okolo 65 000 kreditních karet BankAmericard. První reklamní slogany zněly: „BankAmericard, jediná kreditní karta, kterou potřebujete“ nebo „BankAmericard – rodinná kreditní karta“. Úspěšnost kartového programu BankAmericard dokazuje skutečnost, že jen pouhý rok po zavedení v roce 1959 vlastnil karty jeden milion klientů a obrat dosáhl 75 milionů dolarů.

V roce 1957, před zavedením BankAmericard, vydalo 27 amerických bank dohromady 754 000 karet, které přijímalo k placení 11 000 obchodníků a obrat dosáhl 40 milionů dolarů. V březnu 1959 začala banka vydávat kreditní karty i ve svém sídelním městě San Francisku. Objevily se však vážné problémy. Úvěrová delikvence odhadovaná v projektu na 4 % dosáhla 22 %! Karty se staly středem zájmu podvodníků, kteří je odcizovali klientům a zneužívali je k menším platbám. Rok a půl po zahájení pilotního provozu dosáhla ztráta 20 milionů USD!

Prezident S. Clark Biese však projekt nezastavil. Vyměnil projektový tým, jeho vedení svěřil Joe Williamsovi. Banka změnila řadu procedur, jako např. postupy pro schvalování úvěrových limitů, a vybrala obchodníky z vyšších segmentů, kteří měli zvýšit image kreditní karty u cílové skupiny klientů. Společně s dalšími provozními opatřeními se podařilo BankAmericard dostat v roce 1961 ze ztrát a dosánout prvního zisku 179 000 USD. Do roku 1968 se zisk banky zvýšil na 12,7 milionů USD. V roce 1960 dosáhla BankAmericard obratu 59 milionů USD, v roce 1963 111 milionů dolarů a v roce 1968 400 milionů USD – nová kreditní karta se ujala.

Ukázky z knihy
Pavla Juříka: Encyklopedie platebních karet

1. díl: Jak platit bezpečně i na internetu?

2. díl: Jak vlastně vznikl šek?

3. díl: Jak vznikly peníze?

4. díl: Jak vzniklo bankovnictví

5. díl: Kdy vznikly papírové peníze

6. díl: Peníze a Čechy: kdy vznikla koruna?

7. díl: Jak se tisknou bankovky?

8. díl: Ochrana bankovek proti padělání

9. díl: Jak a kde vznikly platební karty

10. díl: Jak vznikly platební karty-II

11. díl: Kdo vydal první univerzální platební kartu

reklama


Úryvek je z knihy "Encyklopedie platebních karet" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého, 5.vydání

 


Autor:
  • Nejčtenější

Dobře už bylo, důchody budou vůči mzdě i nadále klesat, říká odbornice

„Lidé, kteří půjdou do důchodu za deset a více let, se mohou s velkou pravděpodobností dočkat toho, že dostanou jen...

Udělejte kariéru v IT. Na vzdělání nezáleží, stačí trocha talentu a píle

Ti špičkoví programují od šesti let. To ale neznamená, že kariéru v IT nemůže udělat absolvent sociologie, nebo žena po...

Hypotéky překonaly za pololetí celoroční objemy. Sazby dál rostou

Po mírném ochlazení v dubnu a v květnu hypoteční trh opět roste. Banky v červnu poskytly hypotéky za téměř 44,5...

Soused má z bytu hotel a všem to vadí. Jak řešit problémy s AirBnb?

Krátkododobý pronájem (AirBnb) je možná výhodou pro turisty hledající ubytování, sousedům v domě ale může způsobovat...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Svatba, otec u porodu, volno k lékaři. Co musí zaměstnavatel proplatit?

Potřebujete k lékaři, ženíte se či vdáváte nebo jako otec chcete být u porodu. Za kterých situací vám zaměstnavatel...

Ze sbírky na pohřeb Roma pozůstalí nedostali nic. Byl to podvod

Premium Měl mít velkolepý pohřeb. Balzamování, bíle lakovaná rakev z Ameriky, kočár tažený vraníky... Rodina Roma, který zemřel...

Klaus: Volby nic nepřinesou. Kolem covidismu a genderismu se bude chodit po špičkách

Premium Každý z nás by se měl sám rozhodnout, jakou míru opatrnosti vůči nákaze covidem chce zvolit, říká přesvědčeně bývalý...

Česko formuje domobranu. Výcvik může podstoupit každý, kdo má zbrojní průkaz

Premium Stát zakázal ozbrojené skupiny a lidem nabídl alternativu: absolvujte speciální kurz a můžete Česku pomáhat se zbraní....

  • Další z rubriky

Čtyři tipy, jak bezpečně financovat výstavbu a rekonstrukci domu či bytu

V posledních měsících jsme svědky obrovského zdražování cen v oboru stavebnictví. Nedostatek některých materiálů žene...

Vzít si hypotéku v páru, nebo raději sám? Záleží na životní situaci

Koupě vlastního bytu či domu patří k nejzásadnějším životním krokům. A stejně tak rozhodnutí, zda si o hypotéku, kterou...

Konsolidace: místo více úvěrů jen jeden. A výhodněji

Jedna banka, jedny podmínky. A tím pádem jen jedna splátka v jeden den. To jsou hlavní devizy sloučení více půjček do...

Pozemek pořídíte i na hypotéku. Ovšem ne každý

Rozhodli jste se pro pořízení rodinného domu. Toužíte ale po novostavbě, která bude podle vašich představ. V tom...

Zemřel slovenský herec Milan Lasica, zkolaboval přímo na jevišti

Ve věku 81 let zemřel slovenský herec Milan Lasica. Web sme.sk uvedl, že vystupoval se skupinou Bratislava Hot...

Petr Rajchert si změnil příjmení a potřetí se oženil, manželka je těhotná

Zakládající člen kapely Chinaski Petr Hradil (rodným příjmením Rajchert) se v třiapadesáti letech potřetí oženil. Po...

Holanová: Rozvod s Šípem? Do vztahu se nám vloudila mlaďounká chybička

Rozhovor s Marcelou Holanovou vznikal v Chateau Šanov na soustředění s finalisty soutěže Muž roku 2021. Zpěvačka, která...

Zemřel František Nedvěd. Folkové legendě se vrátila rakovina plic

V třiasedmdesáti letech zemřel v neděli folkový muzikant František Nedvěd. Prohrál boj s rakovinou plic. Úmrtí na...

Královská rodina znovu pohromadě. Palác ukázal společné foto

Členové švédské královské rodiny se po delší době opět setkali. Snímek, na kterém je král Carl XVI. Gustaf (75) s...