Meziročně o více než třetinu zaplatí čeští spotřebitelé za mouku, mléko, rýži, vepřové a drůbeží maso, oleje i ostatní tuky. O více než polovinu v obchodech podražila vejce, cukr a v posledních týdnech se stává finančně nedostupná rovněž zelenina. K tomu některým domácnostem násobně vzrostly náklady na bydlení.
„Spotřebitelské ceny v únoru meziročně stouply o 16,7 procenta, to je v meziměsíčním porovnání zpomalení o 0,8 procenta, zdražování základních potravin ale pokračuje,“ shrnuje vývoj inflace finanční poradkyně skupiny Partners Dana Chňoupková Míchalová.
Mnohé české domácnosti se podle ní s déle než ročním zdražováním potravin, energií i služeb vyrovnávají těžko. Postupně vyčerpávají finanční rezervy, omezují zbytné výdaje a dostávají se často do situací, kdy už nemají kam sáhnout.
Praktické tipy, jak si udržet v roce 2023 vyrovnaný domácí rozpočet |
„Lidé už si dnes ale dobře uvědomují rizika, která přináší spotřebitelské úvěry a rychlé půjčky a dobře dělají, když se jim i v těchto těžkých časech vyhýbají,“ říká s tím, že zatím podle dat bankovních registrů nedochází k žádným výrazným výkyvům v počtu nesplácených půjček a hypotečních úvěrů.
Tlak na výdaje se podepisuje i na zdraví
Měsíce trvající zdražování nepřináší pouze prázdnější peněženky a nižší zůstatky na bankovních účtech, ale bohužel se v jeho důsledku zhoršuje i psychické zdraví lidí a partnerské vztahy.
„Naše domácnost je poslední měsíce plná výčitek, když mi manžel stále častěji předhazuje, co s těmi penězi dělám. V rodině mám na starosti veškeré platby, nákupy potravin a vlastně i odkládání peněz stranou,“ popisuje rodinnou náladu paní Jana z Prahy a jak dodává, otázku peněz stále častěji řeší i se svými dětmi.
„Dvanáctiletá dcera dostává kapesné dvacet korun na týden, k tomu ji občas přidám na odpolední svačinu. Posledně mi řekla, že když si koupí v pekárně šáteček, tak naráz přijde o celé kapesné,“ vypráví.
Rodiny s dětmi pocítily zdražení obědů ve školách. Komu stát přispěje? |
Rodinný rozpočet dostává v posledních měsících hodně zabrat. Zneklidňuje ji, že manžela ani děti vůbec nezajímá, že žijí od výplaty k výplatě a nejsou schopni tvořit žádnou finanční rezervu.
„S manželem se bojím téma financí otevřít, nechce to slyšet, nechce to řešit. V posledních týdnech se v noci často probouzím ve strachu a obavách a přemýšlím, jak dlouho zdražování potrvá a jestli to vůbec zvládneme,“ popisuje své pocity paní Jana.
Podle jejích slov se z rodiny vytratila veškerá radost a běžné hovory „jen tak“. Namísto toho ji stále častěji přepadají úzkostné stavy, nevolnosti a pocity beznaděje. Kolegyně v práci ji dokonce nepřímo naznačila, aby vyhledala odbornou pomoc. Anebo si zašla alespoň pro léky na uklidnění a konečně se vyspala.
Lidí trpících depresí přibývá
Rozhodně by paní Jana nebyla první, na čí zdraví by se události posledních dvou let (covid, válka na Ukrajině, zdražování) podepsaly. Potvrzují to statistická data.
Podle Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP) se počet lidí, kteří kvůli neustupující depresi a opakujícím se úzkostným stavům vyhledali odbornou pomoc, za poslední dva roky ztrojnásobil. Depresí vyžadující trvalou psychiatrickou péči a léčbu v Česku trpí více než 700 tisíc lidí. Úzkostná porucha nebo deprese sužuje zhruba každou desátou ženu a asi šest mužů ze sta. Pacientů s duševními poruchami každý rok přibývá, navíc v posledních dvou letech rychleji.
„Trendy u spotřeby léků na depresi a úzkostné stavy jsou setrvale rostoucí s vyšším výskytem nemoci. Za posledních dvacet let se zvýšila spotřeba antidepresiv a anxiolytik šestinásobně,“ říká k tématu odbornice na zdravotní politiku SZP Ludmila Plšková.
Každý rok u nás roste spotřeba antidepresiv přibližně o pět procent. V posledních dvou letech, tedy v roce 2021 a 2022, ale nárůst pacientů užívajících uklidňující medikamenty zrychlil. V obou zmiňovaných letech jich přibylo vždy o sedm procent.
Nahodilé úvěry a rychlé půjčky raději ne
I současná situace, která tlačí na již tak napjaté rodinné rozpočty, má svá řešení. Pokud už nemohou rodiny více ubrat z měsíčních výdajů a nedaří se ani jinak zvyšovat příjmy, pak přichází na řadu další z opatření.
Například domácnosti s hypotečním úvěrem mohou banku požádat o rozložení splatnosti do více let. Tím dojde ke snížení měsíční splátky, v lepších časech není problém měsíční splátky vrátit na jejich původní výši.
„V případě finančních problémů je na místě vždy audit nutných výdajů a to i v oblasti finančních produktů,“ uzavírá Dana Chňoupková Míchalová.
