Psycholog Petr Kornacki z poradenské společnosti New Perspective na adresu čerstvých vysokoškoláků říká: „Vysokoškoláci by si měli uvědomit, že už nejsou děti, ale dospělí lidé, kteří se rozhodli prohloubit své vzdělání a tím zvýšit svou hodnotu na pracovním trhu. To, že vzdělání je hodnota, která něco stojí, je fakt, před kterým zavírá oči jen ten, kdo dospět nechce.“
Naspořte dětem na studia. Poradíme vám, jak. |
Jak dodává, to však neznamená, že by si každý student měl automaticky na svá studia 100% vydělat. Je však dobré, když je schopen na některé své náklady něco přispět nebo je pokrýt svými silami. „Jakkoli v tom svoji roli hrají i různé nároky na finance daných vysokých škol, které se ještě mohou lišit mezi jednotlivými ročníky,“ upřesňuje psycholog.
Finanční rezerva je užitečná
Podle finančního poradce společnosti Partners Matúše Kuchálika patří náklady na potomky ve věku od 18 let výše ve většině domácností k těm nejvyšším. A je potřeba se na ně připravovat ideálně předem, což platí pro všechny rodiče třeba i prvňáků.
„Tlak na stát a jeho rozpočty bude s největší pravděpodobností do budoucna jenom vyšší a může to také skončit jako v USA, kdy platí, že kdo chce kvalitní vysokou školu, platí školné, které může vycházet i na několik desítek tisíc korun za semestr. A i kdyby se to nestalo, tak stále je na místě se jako rodič na tuto možnost připravovat, protože dítě také může přijít a říci, že chce na školu do zahraničí, kde se školné platí,“ říká Matúš Kuchálik.
Brigádu, nebo ne
Náklady na vstup dítěte na vysokou školu se v mnoha domácnostech zvyšují už jen tím, že čerstvý vysokoškolák má o měsíc delší prázdniny než středoškolák. Tři až čtyři měsíce, kdy nemá student takzvaně do čeho píchnout a spotřebovává v domácnosti stravu, vodu, energie a potřebuje i nějaké kapesné na letní festivaly a dovolenou s bývalými spolužáky, stojí nemalé peníze.
Petr Kornacki to však tak černě nevidí. V praxi potkává mladé lidi, kteří si na sebe vydělávali již během studia, ale i takové, jejichž rodiče pokrývali veškeré náklady spojené s jejich studiem až do posledního ročníku na vysoké. „Jak jsou tyto přístupy rodičů různé, tak i různým způsobem buď připravují, nebo nepřipravují studenta na reálný život a zároveň též odráží míru dospělosti konkrétního studenta,“ říká psycholog.
Kolik stojí prvák na vysoké škole?
Jestliže rodiče prvňáčka potřebovali v září finanční rezervu na pořízení všeho vybavení v minimální výši necelých šesti tisíc korun včetně obědů a kroužků, pak rodiče budoucího vysokoškoláka si musí připravit minimálně dvojnásobek.
Velkou položkou v rozpočtu jsou náklady na bydlení. Může se i ukázat, že dostupné bydlení v místě školy je nákladnější než dojíždění. Citelnou finanční úlevu v této oblasti studentovi nabídl stát, který dává slevu na jízdném ve výši 75 % všem žákům středních a vysokých škol. A kupříkladu ve Středočeském kraji mají jízdné žáci a studenti zcela zdarma.
Možností jsou i vysokoškolské koleje, ale i ty něco stojí. Ceny za jednolůžkový pokoj začínají na 110 korunách za noc, dvoulůžkový pokoj stojí nejméně 95 korun, třílůžkový 75 korun a čtyřlůžkový 59 korun za noc. Ceny jsou za jedno lůžko při době ubytování delší než 301 dní. Při ubytování na vysokoškolské koleji kratším než 300 dní se ceny postupně zvyšují.
„Obecně se dá říci, že cena ubytování na vysokoškolské koleji začíná na 1 900 korunách za měsíc, pokud se student smíří se čtyřlůžákem, který je vzdálenější od centra. Ceny jsou bez záloh na vodu a energii, což je 500 korun za měsíc. Zajímavé je, že ceny se zvyšují podle lokality koleje, tedy čím vzdálenější od centra města, tím je cena nižší,“ říká Matúš Kuchálik.
Studenti mají možnost si pronajmout dokonce nadstandardní jednolůžkové pokoje, kde cena při 301 a více nocí přijde studenta na 250 korun za noc. Takový pokoj je se sociálním zařízením.
Problém může pro studenta nastat ve chvíli, kdy je mu žádost o kolej zamítnuta pro nedostatek místa, protože vysokoškoláků rok od roku přibývá a o koleje je především v prvních a druhých ročnících velký zájem. Pak si musí student poradit sám a začít hledat ubytování v soukromí.
Velkou výhodou je, když si ubytování hledá více spolužáků, protože například byt 2+1 ve středním pásmu dostupnosti do centra o výměře 55 m² se dá sehnat za 18 500 korun včetně poplatků za služby s podmínkou pronájmu minimálně na 12 měsíců, což je pro čtyři studenty 4 625 korun na člověka. Starosti může přinést požadovaná kauce, která bývá ve výši jednoho až tří nájmů.
Náklady na stravu
Dalším podstatným výdajem je strava. Studenti mohou využívat takzvané vysokoškolské menzy jak pro snídaně, tak obědy i večeře. Každý student si může vybrat z nabídky hotových jídel v ceně kolem 10 korun za polévku a 50 korun za hlavní jídlo v závislosti na nákladech pokrmu, odlišnosti jsou v jednotkách korun.
Snídaně stojí studenta kolem 20 korun a večeře kolem 35 až 50 korun. K dispozici mají studenti na svých fakultách také bufety s nabídkou nápojů, obložených baget, chlebíčků i jogurtů. Ceny pokrmů pro studenty (denní/prezenční) veřejných vysokých škol jsou dotovány ze státního rozpočtu, a proto jsou velmi přijatelné a studium se tak stává finančně dostupnější. Rodiče však musí i tak počítat s částkou za stravu minimálně
2 500 korun na měsíc.
Průměrné měsíční výdaje na studenta veřejné vysoké školy:
- Ubytování se službami 2 500 Kč
- Strava 2 500 Kč
- Doprava 250 Kč za MHD + doprava domů (záleží na vzdálenosti): Průměrně 500 – 1 000 Kč
- Učební pomůcky 1 500 Kč za měsíc + jednorázově nejméně 4 000 Kč za notebook
- Zájmové aktivity 500 Kč a výše za měsíc
- Ošacení asi 1 500 Kč za měsíc
Celkový výdaj je nejméně 9 250 korun za měsíc + nákup notebooku.
 |
