„Při nástupu do prváku na vysoké jsem si myslela, že se budu věnovat hlavně a jedině učení. Jenže rychle jsem přišla na to, že studentský život stojí víc, než mohu chtít po rodičích. Naštěstí se brzy ukázalo, že se dá při studiu pracovat. Jen si to člověk musí dobře zorganizovat,“ vzpomíná na studijně pracovní začátky dvaadvacetiletá Klára z Liberce, která při studiu veteriny vypomáhala na dohodu v psím salonu a dělala lektorku ve výcvikové škole pro psy.
Při studiu si nyní přivydělává 90 procent studentů, což je o 20 procent více, než tomu bylo v generaci jejich rodičů. A na co mladí hlavně vydělávají? Jen menší část peněz utrácejí za zábavu a módní oblečení. Většina z nich, celkem 60 procent, uvádí, že část vydělaných peněz dokáže ušetřit a využít na nákup elektroniky a cestování.
Ačkoli studenti mohou pracovat i na hlavní pracovní poměr, většina chodí na brigádu. Jenomže z právního hlediska „brigáda“ nic není. Obvykle se pracuje na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce.
Druhy dohod:
- o provedení práce
Pro zaměstnavatele můžete pracovat maximálně 300 hodin za rok. Z odměny do 10 000 Kč měsíčně se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. - o pracovní činnosti
Uzavírá se, když pro zaměstnavatele neodpracujete víc než 20 hodin týdně, ale počítáte s tím, že budete pracovat dlouhodobě. Do částky 2 499 Kč měsíčně nemusíte z příjmu odvádět sociální ani zdravotní pojištění.
Jen o prázdninách si přivydělává 18 procent studentů, nejčastěji jde o středoškoláky a žáky posledních ročníků základních škol. Čtvrtina studentů si ale dokáže zajistit celoroční brigádu a dalších 23 procent mladých chodí na občasné brigády. Hodinová mzda u mladých brigádníků bývá v současné době v rozpětí 81 až 100 korun.
Studenti mohou i podnikat, mají přitom vyšší daňové úlevy i mírnější podmínky zdravotního a sociálního pojištění než běžní podnikatelé.
Daňové tipy
Vlastní příjem se při studiu hodí, jen je potřeba myslet i na daňové povinnosti. Studenti se jim nevyhnou, ale existuje několik tipů, díky kterým na daních nezaplatí tolik.
Je dobré vědět, že si rodiče mohou díky tomu, že vyživují studenta, daně snížit až o 15 204 koruny za rok. To platí po dobu studia, kterým se jejich dítě připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do jeho 26 let.
Podobně si může snížit daně i student. Odečítat bude 24 840 korun sám na sebe jako slevu na poplatníka a navíc ještě 335 korun za každý měsíc studia (sleva na studenta). Pozor, i pokud nepracuje student celý rok, může si odečíst celou slevu na poplatníka. V případě, že za něj zaměstnavatel nějakou daň odvedl, vyplatí se mu podat daňové přiznání samostatně a uvedené slevy uplatnit.
Kde vzít další peníze
Peníze ze zaměstnání či podnikání nejsou ty jediné, které může student dostávat. Pokud do školy dojíždí, může získat takzvané ubytovací stipendium. Jeho výše se obvykle odvíjí od počtu žadatelů, mezi ty se totiž rozděluje konkrétní balík peněz. Například Univerzita Karlova měla loni pro ty, kdo bydleli v jiném okrese, než kde studovali (případně nebydleli v Praze, pokud v ní studovali), částku 570 korun měsíčně.
Jak si mladí přivydělávají
|
Kdo je z rodiny s nízkými příjmy – konkrétně maximálně do 2,7násobku životního minima – může dostat stipendium sociální. Podmínkou je doložit škole příjmy.
Dalším vítaným příjmem je prospěchové stipendium. Na to samozřejmě není nárok hned po nástupu do školy, ale až na základě výtečných studijních výsledků. Například na Mendelově univerzitě v Brně lze získat jednorázově 5 000 korun, pokud žadatel patří v předchozím semestru k 15 procentům nejlepších studentů daného programu, nemá průměr horší než 1,5 a splňuje ještě další podmínky. Studenti jistě ocení informaci, že stipendia nejsou příjmy, ze kterých by museli platit daně.
Pro ty, kdo pocházejí z rozvedených rodin, je ještě jedna důležitá zpráva. Pokud na ně některý z rodičů platí výživné, musí v době plnoletosti žádat o případné zvýšení sami. Je to psychologicky velmi náročná situace, ale jinak to nejde. Na druhou stranu díky narostlým nákladům i věku je reálné, že se na vyšší výživné podaří dosáhnout.
Sleva, kam se podíváš
O slevy se mohou studenti hlásit téměř na každém kroku. Úplně nejlepší je vyřídit si průkaz ISIC. Ten platí celosvětově a jsou na něj navázány mnohé slevy v dopravě, na sport, kulturu... V Česku nově platí změněné podmínky pro studentské cestování. Sleva je nyní 75 procent ze základního jízdného u vlaků a autobusů. Další velkou předností je, že již neplatí jen mezi bydlištěm a školou, ale všude. Do 15 let není třeba se nijak prokazovat, později stačí občanský či studentský průkaz, ISIC karta nebo stávající žákovský průkaz, od 18 do 26 let je pak třeba prokázat status studenta – opět bude stačit ISIC nebo žákovský průkaz s aktuální fotografií, jménem a příjmením, datem narození a názvem školy.
Pokud jde o telefonování, nabízí se využít studentských tarifů. Například Vodafone nabízí za 499 korun měsíčně neomezené volání a SMS a k tomu 10 GB dat. Ale možná je lepší se nejprve poptat v rodině, jestli někomu nenabízí zaměstnavatel ještě výhodnější podmínky i pro rodinné příslušníky.
Pozor na půjčky a kontokorent
Jestli dosud neměl student vlastní účet, je nejvyšší čas si ho založit. Banky dnes již nabízejí běžné účty zcela bez poplatků, takže není na co čekat. Potřeba je k tomu jen občanka. Speciální studentské účty mají jinou výhodu – tou je možnost půjčky. Do 5 000 korun bezplatně dovolí jít do minusu třeba Komerční banka, stačí mít její studentské G2 konto.
Získat kontokorent nebo si pořídit kreditní kartu však není žádný velký problém ani jinde, jen už to není bezplatné. Kontokorentní úrok se pohybuje kolem 18 procent ročně, u kreditky to bývá ještě víc. Pozor však, půjčky, byť jsou velmi dostupné až vlezlé, si nechávejte až jako možnost poslední volby.
 |
