„Pár takových případů jsme zaznamenali. Většinou se jednalo o to, že si zaměstnanec chtěl zakoupit něco pro soukromé účely,“ říká Patrik Madle, mluvčí ČSOB. Zároveň potvrzuje, že business platební karta je dnes nedílnou součástí každodenních podnikatelských činností.
„Firemní karty se využívají k hrazení nejrůznějších služebních výdajů – od kancelářských potřeb, přes IT či občerstvení. Používají se též na klasické výdaje spojené se služebními cestami, ať již v tuzemsku, tak v zahraničí. A třeba profesionální řidiči používají firemní karty pro platby za pohonné hmoty, na úhradu mýtného a dalších služebních výdajů,“ dodává Milan Řezníček, ředitel karetních produktů Raiffeisenbank.
Platby je třeba dělat uvážlivě
Zaměstnanci, kteří mají tyto služební karty k dispozici, by si ale měli vždy velmi dobře promyslet, co konkrétně firemní kartou platí. Pokud překročí povolenou hranici, kterou jim vedení firmy povolí, dojde totiž k závažnému porušení zákoníku práce. Takové jednání pak dává zaměstnavateli možnost propustit zaměstnance na hodinu. Přitom za zneužitím firemních peněz prostřednictvím služební karty nemusí být nutně úmyslná krádež.
Kolik je v ČR služebních karet
|
Řada zaměstnanců si to ale mnohdy vůbec neuvědomí a rázem se pohybuje na kritické hranici, která rozhoduje o tom, zda porušují své povinnosti vůči zaměstnavateli či nikoliv.
Takovým příkladem může být platba firemní kartou za věci, které nesouvisí s náplní zaměstnání. I když by například zaměstnanec potřeboval zaplatit zboží v obchodě, použil u toho firemní kartu a ihned po návratu domů peníze vrátil, tak porušil zákoník práce. V tomto případě na straně zaměstnavatele stojí i soudy.
„Jestliže zaměstnanec použije firemní peníze bez schválení zaměstnavatele, tak se jedná zpravidla o závažné porušení zákoníku práce. Takové jednání pak zaměstnavateli umožňuje, aby se zaměstnancem ukončil pracovní poměr bez jakékoliv výpovědní lhůty, tedy okamžitě,“ říká advokát David Šupej z advokátní kanceláře SEDLAKOVA Legal.
Útok na majetek zaměstnavatele je navíc podle Šupeje jedním z nejzávažnějších jednání, kterého se může zaměstnanec vůči firmě dopustit. Alespoň tak to vnímá soud. V některých krajních případech se může jednat i o trestný čin, u kterého hrozí nepodmíněné odnětí svobody.
„Kartové transakce sledujeme průběžně na denní bázi. Zaměstnanci jsou na nevyúčtované transakce upozorňováni a v případě, že na upozornění nereagují, jsou tyto výdaje sraženy zaměstnanci ze mzdy. Při opakovaném laxním přístupu ze strany zaměstnance je pak iniciován proces odebrání karty,“ přibližuje Petra Bedečová, která se věnuje vypořádání transakcí služebními kartami v České spořitelně.
Blokace karty o víkendu včetně online plateb
Mnohé společnosti si zneužití firemních peněz a služebních karet pečlivě hlídají a snaží se co nejvíce těmto prohřeškům předcházet. „Některé firmy například blokují své karty od pátku do neděle, aby zaměstnanci peníze o víkendu třeba nepropili. Je běžné taky zrušení možnosti provádět internetové platby, nebo omezení výběrů z bankomatů jen do určitého limitu,“ říká Petr Herzmann, ředitel společnosti Fidoo, která firmám pomáhá s digitalizací financí včetně hlídání transakcí.
„V první řadě je ochrana na straně majitele účtu, tedy zaměstnavatele. Ten může určit výši týdenního limitu a na základě toho přístup do elektronického bankovnictví, kde může karty zaměstnanců dočasně blokovat nebo nastavit limit na nulu, do doby, než bude zaměstnanec kartu potřebovat. Zaměstnavatel si také může zobrazovat výpisy karetních transakcí všech držitelů těchto služebních platebních karet. Tím se svým způsobem i chrání před zneužitím ze strany zaměstnance,“ přibližuje Patrik Madle.
Jak dodává, ČSOB vyvinula rovněž bezplatnou aplikaci KontrolKa, kterou lze omezit zaměstnance tak, aby nemohl provádět určité transakce. „Zaměstnavatel prostřednictvím aplikace může zaměstnanci zakázat výběry z bankomatů, nebo mu umožnit, aby platil pouze u vybraných obchodníků například jen za jídlo, ubytování či dopravu a třeba jen na území Česka,“ přibližuje mluvčí.
Když se ochrana karty podcení
Některé firmy však ochranu služebních karet podceňují. „Nejčastěji zapomínají omezit některé služby pro internetové transakce, nebo podcení proces nastavení limitu na kartě,“ upozorňuje Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank.
„U jednoho z našich klientů jsme zaznamenali případ, kdy za jednu sobotní noc proběhlo dvanáct výběrů z bankomatů a sedm plateb v baru. Firemní karta měla totiž nastavené automatické dobíjení. Stačilo přitom, aby zaměstnavatel nechal zapnout upozornění na dobití a jednotlivé transakce,“ vysvětluje Petr Herzmann.
Jak dodává, společnost Fidoo prostřednictvím jednoho ze svých klientů řešila i trochu kuriózní zneužití firemní karty, kdy se jeden ze zaměstnanců snažil do služebních výdajů propašovat i předplatné na erotických webech. „Firmy, které zneužití karet dosud neřešily, se z negativních zkušeností většinou poučily a zavedly důsledná opatření.Máme povinnost sledovat chování karty, a pokud je transakce podezřelá nebo zacházení s ní vybočuje z rutiny, okamžitě kontaktujeme dotčenou firmu,“ poznamenává Herzmann.
Ke zneužití firemní platební karty přitom nemusí dojít pouze ze strany toho, komu byla taková karta svěřená. „Držitel karty někdy podcení fakt, že ji musí bezpečně používat stejně, jako svou osobní platební kartu. V praxi přitom dochází k situaci, kdy ji držitel firemní karty sdílí s kolegy, nebo si uloží platební údaje na neověřených internetových stránkách,“ uzavírá Petra Bedečová.
