Pro své blízké nemusíte hned shánět domov seniorů, jde to i jinak

Až osmdesát procent seniorů si přeje dožít doma. Smyslem sociálních i zdravotních služeb je jim to umožnit. Pokud vám na vašich starších blízkých opravdu záleží, určitě najdete takovou službu, která jim bude takzvaně šitá na míru.

Chce váš blízký senior dožít doma? Obraťte se na některou z poraden či třeba pečovatelskou službu. | foto: Profimedia.cz

Teta Hela šéfovala celou rodinu ještě v devadesáti, víkendy trávila na chatě a při každé naší návštěvě měla napečeno. Ne každý však ve vyšším věku zvládne to co dřív. A není žádná ostuda přijmout pomoc. Pokud ji blízcí potřebují, začněte návštěvou jejich praktického lékaře. Kromě toho, že má „obvoďák“ přehled o zdraví vašeho blízkého, bude mít i reference na jednotlivé poskytovatele služeb. Posudkovému lékaři zároveň předá zdravotní dokumentaci, tu potřebujete k žádosti o přiznání příspěvku na péči. V případě potřeby zdravotních služeb vystaví obvodní lékař doporučení.

Ve výhodě jsou senioři, kteří žijí ve větších městech, nabídka služeb je tam široká, ceny v případě státních a neziskových organizací mírné a regulované zákonem o sociálních službách. Neregistrovaná zařízení si mohou účtovat víc. Na úhradu služeb lze využít příspěvek na péči, kterou zajišťují sociální pracovníci. Může jít o donášku obědů, pomoc s úklidem, doprovod k lékaři, a pokud se senior cítí osaměle, může si s ním sociální pracovník jen popovídat.  

Služby hledejte přes internet

Když se vaši blízcí nedokážou o sebe vzhledem k věku nebo nemoci postarat, bude pro ně potřeba sjednat ošetřovatelské služby. Jsou hrazeny ze zdravotního pojištění, jde například o rehabilitace nebo podávání léků za asistence zdravotních sester. 

Sociální i zdravotní služby nabízí poskytovatelé buď přímo u seniorů doma (hledejte terénní služby) nebo takzvaně ambulantně, kdy je potřeba za službou docházet. Třetí možností jsou pobytové služby, které fungují v domech s pečovatelskou službou či domovech seniorů. Pokud o přestěhování uvažujete, s žádostí neotálejte. Zařízení jsou plná a čekací doby dlouhé (běžně několik měsíců, klidně i let). Například v online databázi volných pobytových míst na webu Středočeského kraje je aktuálně jediné volné místo v celém regionu.

Poskytovatele potřebných služeb v místě vašeho bydliště nejsnáze najdete přes internet. Na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí je přehledný registr (http://iregistr. mpsv.cz/), ve kterém lze vyhledávat podle typu služby a lokality. Pokud byste to radši probrali osobně, poradí vám i na úřadech (sociální odbor a úřady práce) nebo v organizacích, které se seniorům věnují. Třeba v Charitě České republiky, pod kterou spadá 146 středisek pečovatelské a ošetřovatelské služby, je 35 domovů pro seniory i stacionáře, hospice a domy se zvláštním režimem.

Jedno lůžko v domově seniorů stojí měsíčně průměrně 23 tisíc korun. Příjmy v podobě poplatků za pobyt a stravu na pokrytí nákladů zdaleka nestačí.

Co zjistit o bydlení v seniorských domovech

• Peníze: Na kolik pobyt měsíčně vyjde? Co přesně je v ceně a co se případně platí navíc? Kolik vám zbude z penze? Kolik nákladů pokryje příspěvek na péči (jeho výše se pohybuje od 800 až do 12 000 korun měsíčně podle stupně závislosti na cizí pomoci).
• Atmosféra: Běžte se do domova, o kterém uvažujete, podívat. Zůstaňte aspoň půl dne, mluvte s klienty i personálem. Vyptávejte se na praktické věci běžného každodenního života: co bývá k jídlu, jestli někdo klienty neomezuje v osobní svobodě, zda mají u sebe v pokojích své osobní věci, jak se personál staví k případným stížnostem a tak podobně. 
   
• Vůně, nebo zápach? V některých domovech pro seniory to voní, v jiných páchne. Je velmi obtížné udržet hygienu v oddělení, kde žijí nejstarší klienti ve velmi špatném zdravotním stavu, který provází inkontinence. Ale i to by měl personál zvládat.
• Soukromí: Klepe personál před vstupem do pokojů? Probíhá hygiena v intimitě? Mají klienti dost času pohybovat se a řídit si den v rytmu, který jim vyhovuje? Nebo je někdo stále popohání a určuje jim přesné časy, kdy musí snídat, kdy jít na vycházku a podobně? Mají klienti možnost telefonovat a přijímat návštěvy v soukromí a v klidu?
• Respekt: Všimněte si, jak personál klienty oslovuje. Říká jim „paní, pane“, nebo „babi, dědo“? Někomu „babi“ může připadat milé, ale profesionální to není. Mají někteří pečovatelé s klienty tak pěkný vztah, že se oslovují křestními jmény a je na první pohled z jejich kontaktu cítit porozumění a úcta? Ač jde o zdánlivou maličkost, právě takové nastavení pravidel hodně vypovídá o úrovni zařízení.
• Příroda: Má domov zahradu? Jak to na ní vypadá, je uzpůsobena tak, že je na první pohled patrné, že lidé na ní v létě žijí? Jsou v domově balkony, terasy, zkrátka, mají klienti za pěkného počasí možnost trávit čas venku?
• Jídlo: Mají klienti domova šanci ovlivnit, co budou jíst? Je v domově jen jídelna a v ní přesně určený jídelníček, nebo si mohou koupit, na co mají chuť, přímo v zařízení či poblíž? Co se bude dít, když jim strava nebude vyhovovat? Je jídlo pestré, nebo je každý den suchý rohlík se salámem: A je ho dost? Je vyvážené a respektující pravidla zdravé výživy?
• Registrace: Zjistěte si, jestli je domov pro seniory v registru poskytovatelů sociálních služeb a jaké jsou na něj reference a hodnocení.
    
• Sponzorské dary: Mnoho zařízení naznačuje, že kvůli špatné finanční situaci je vhodné, aby je klienti podpořili finančním příspěvkem. Často již ve fázi, kdy se senior o místo v zařízení teprve zajímá. Každopádně platí: Žádné zařízení nesmí přijetí klienta podmínit finančním darem či jiným příspěvkem.
• Dostupnost: Je domov snadno dostupný pro příbuzné a známé? Bude to mít rodina kousek, nebo přes půl republiky? Bydlení v penzionu uprostřed lesů může vypadat idylicky, ale pokud se tam jinak než autem nedá dojet a cesta příbuzným zabere hodiny, nejspíš často jezdit nebudou.

(Zdroj: Portál i60.cz na základě manuálů Asociace poskytovatelů sociálních služeb a Život 90)

Služby, které seniorům a jejich blízkým usnadní život

1. Pečovatelské služby

Službu poskytují sociální pracovníci. Docházejí buď za klienty domů nebo fungují v zařízeních pro seniory. Smyslem je výpomoc s běžnými činnostmi, na které senior už sám nestačí. Nejčastěji jde o nákupy, přípravu jídla a donášku obědů, osobní hygienu včetně mytí hlavy a stříhání nehtů, malý i velký úklid nebo doprovod k lékaři.

Maximální cena pečovatelských služeb je podle vyhlášky 130 korun na hodinu, platí u registrovaných poskytovatelů. V praxi služby obvykle stojí méně, například Středisko sociálních služeb v Praze 1 si účtuje 85 korun na hodinu, platí se jen za skutečně využitý čas a senior podpisem schvaluje měsíční výkaz úkonů. Obvykle pečovatelé docházejí od pondělí do pátku. Službu platí senior ze svého, lze však použít příspěvek na péči. 

2. Ošetřovatelské služby

Tento typ služeb – říká se jim také Home Care – zajišťují kvalifikované zdravotní sestry, a to jak doma, tak v zařízeních pro seniory. Jsou určené pro nemocné a prioritně řeší zdravotní stav.

Typicky jde o zajištění odběrů krve, podání léků, převazy nebo rehabilitaci. Podnět a doporučení k ošetřovatelské péči dává praktický lékař seniora. Služba funguje nejen ve všední dny, ale i o víkendech a svátcích. Je hrazená ze zdravotního pojištění. 

Spadá sem i domácí hospicová péče pro umírající, kteří chtějí dožít doma. Mezi nejznámější organizace, které se této oblasti v Česku věnují, patří neziskovka Cesta domů. Zdravotní péči je na území Prahy schopná v domácím prostředí zajistit 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Služby nad rámec zdravotního pojištění stojí sto korun denně. O pacienta se stará nejen sestra, ale i lékaři, psychoterapeuti či duchovní. Pomáhá i pozůstalým v době zármutku.

3. Stacionáře

Vlastně jde o takové „školky pro seniory“ buď na bázi denních návštěv nebo týdenního pobytu. Kromě péče o seniora je cílem stacionářů především pomoc a úleva pro pečující osoby (rodinu), jejíž členové obvykle musí chodit do práce. 

Skupinky čítají okolo 15 lidí a stará se o ně více asistentů. Denní sazba se pohybuje kolem 300 korun včetně stravování. Ceníky zohledňují i soběstačnost seniora. Službu platí senior ze svého, lze však použít příspěvek na péči.

Existují i specializované stacionáře, například pro lidi postižené stařeckou demencí nebo Alzheimerovou nemocí. Pracovníci center se snaží o podporu soběstačnosti a procvičování psychické a fyzické kondice klienta.

4. Poradny

Mezi sociální služby patří i poradny a telefonické linky pomoci. Poradnu má každá větší organizace a seniorské telefonické linky jsou registrovány dvě. Psychologové po drátě přitom poradí a pomohou nejen v krizových situacích, jsou ochotní si popovídat i při pocitu samoty a smutku. Komunikovat jde i přes e-mail. „V letošním roce se na naši linku obrátilo 20 447 volajících, mezi nejčastější témata telefonátů patří osamělost, rodinné vztahy a finanční problémy,“ vypočítává Jan Bartoš, vedoucí Centra Elpida.

Poradny

Elpida: tel: [phone], [e-mail]. Funguje denně od 8 do 20 hodin včetně víkendů a svátků.
Senior telefon ŽIVOT 90 tel: [phone], seniortelefon@ zivot90.cz. Funguje 24 hodin denně. 

Užitečné kontakty

• Ministerstvo práce a sociálních věcí (mpsv.cz) Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz) 
• Charita Česká republika (charita.cz) * nezisková organizace Naděje (nadeje.cz) 
• Diakonie Českobratrské církve evangelické (diakonie.cz) 
• Centrum Elpida (elpida.cz) 
• Česká alzheimerovská společnost (alzheimer.cz) 
• Cesta domů (cestadomu.cz) 
• Život 90 (zivot90.cz) 
• Portál Můjdůchod.cz (mujduchod.cz) 
• Portál i60.cz (i60.cz) * Portál Helpnet (helpnet.cz) 
• Asociace poskytovatelů sociálních služeb (apsscr.cz)