Od letošního února mohou školní jídelny zvýšit ceny obědů v průměru o dvacet procent. Ještě více mohou ceny růst u dopoledních a odpoledních svačin v mateřských školách. Provozovatelům to umožňuje novela vyhlášky o školním stravování Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT).
Za oběd si tak mohou školní jídelny u strávníka ve věku sedm až deset let říci až o 47 korun (doposud to bylo 39 korun). U školáků ve věku jedenáct až 14 let se limit zvedá ze 41 na 50 korun. A u mládeže starší 15 let může rodiče hlavní jídlo ve škole vyjít až na 54 korun, do konce ledna to bylo 45 korun.
Mnozí středoškoláci pobývají přes týden v domovech mládeže a na internátech, kde se i stravují. Tam činí horní limit pro celodenní stravu, jež obvykle zahrnuje snídani, přesnídávku, oběd, svačinu a večeři, 169 korun.
„Strávníkům ze tříd se sportovním zaměřením, strávníkům vykonávajícím sportovní přípravu a strávníkům v konzervatoři připravujícím se v oboru tanec lze zvýšit horní limit na nákup potravin,“ uvádí MŠMT v novelizované vyhlášce s dodatkem, že navýšit limit ale mohou těmto studentům maximálně o padesát procent.
Rodiny s dětmi mají hodně naloženo
Otázkou tak je, jak se s dalším navýšeným výdajem vyrovnají rodiny s dětmi. Byť ke zdražení školních obědů nedojde u všech jídelen plošně od února, v letošním roce se mu zřejmě nevyhne žádné zařízení. Většina jídelen navíc obědy zdražila už loni v září.
„Mám patnáctiletého syna na střední škole, přes týden pobývá na internátu. Za celodenní stravu, to je za snídani, svačinu, oběd a večeři platím nyní přibližně 2 800 korun, internát nás vyjde na 1 500 korun, doprava na téměř tisíc korun měsíčně,“ vyjmenovává pravidelné výdaje paní Eva.
Čas dražších školních obědů? Ministerstvo zvedlo ceny, jídelny je ale nevyužijí |
To ale není zdaleka všechno. Dospívající středoškolák se se stravou ve školní jídelně, jak říká, jen těžko spokojí. A tak dostává ještě kapesné, ze kterého si kupuje druhou večeři.
„Na týden mu dáváme 250 korun, z čehož si kupuje obvykle jen jídlo, a i tak si dovedete představit, co si za to při současných cenách asi koupí. Sotva salát nebo salám a k tomu pět rohlíků,“ vypráví paní Eva s tím, že každou neděli si s sebou navíc její syn odváží zásoby jídla z domova.
Tím to ale pro paní Evu zdaleka nekončí. Má totiž ještě dvě dcery ve věku třináct a čtrnáct let na základní škole. Ani tam nejsou výdaje na stravování zrovna zanedbatelné. I když jde o děvčata, jíst musí. Oběd ve školní jídelně pro jednu zatím ještě vychází na 35 korun, to je zhruba 850 korun na měsíc, pro dvě pak 1 700 korun.
„Už nyní jsou ceny za obědy pro naši rodinu velký výdaj, další zdražení naši situaci zhorší. Navíc, když se děti vrátí ze školy, první, co udělají je, že zamíří k lednici. O pátku, kdy se vrací syn z internátu, vyprávět ani nebudu,“ popisuje paní Eva. Už nyní jenom za školní stravování platí měsíčně přibližně 4 500 korun. Do částky přitom nezahrnuje kapesné na stravu pro děti a doma připravované svačiny.
Nekončící zdražování dopadá na domácnosti
Podle finanční poradkyně skupina Partners Dany Chňoupkové Míchalové část českých domácností se v posledních letech chovala zodpovědně a odkládala si peníze stranou.
„Teď vidí, že to bylo ku prospěchu, ať už z hlediska vytvoření rezervy či řádného návyků pravidelného odkládáni. Jenže ani jejich finanční rezervy nejsou bezedné a už letos se řada z nich obává, jestli rostoucí výdaje zvládnou ze svých příjmů pokrýt,“ popisuje své zkušenosti finanční poradkyně.
Pomoc občanům bude adresná, řekl Jurečka. Vláda chystá energetické poradenství |
Tvrdí, že stát by na podpoře dětí měl výrazně přidat. Obědy jsou podle jejích slov jeden z dobrých příkladů. Vyšší náklady stát přenáší navíc na domácnosti, které nepobírají podpory od státu, byť by na ně třeba měly i nárok. Situaci chtějí zvládnout vlastními silami.
Její slova potvrzuje i paní Eva „Chodím do práce, manžel také, nepobíráme sociální podpory, ale ceny nejprve plynu a elektřiny a nyní potravin doslova vysávají nejen náš měsíční rozpočet, ale i finanční rezervy,“
Podobná situace si žádá zevrubnou revizi rozpočtů. Rodiny by si měly pro přehlednost sepsat své měsíční příjmy a výdaje a následně se zamyslet nad tím, kde je možné výdaje případně snížit.
„Obvykle se najde nějaká zbytná položka, jejíž vypuštění nebo natažení frekvence takového výdaje uspoří domácnosti stovky i tisícikoruny měsíčně,“ doporučuje poradkyně.
Stát na školní stravování přispívá
Dopady vysokých cen potravin do rozpočtů domácností s dětmi si uvědomuje i ministerstvo školství. Pro letošní rok navýšilo peníze neziskovým organizacím, které je přerozdělují do škol na úhradu obědů těm žákům, jejichž rodiny na ně prokazatelně nemají dost peněz. Počty těchto dětí se u nás stále zvyšují.
„Také v roce 2023 bude pokračovat podpora školního stravování pro žáky základních škol z rodin v nepříznivé finanční situaci. Z důvodů zvýšení cen potravin a energií byla původní alokace 60 milionů korun posílena na plných 100 milionů korun,“ uvádí ve výzvě pro nestátní neziskové organizace ministerstvo.
„I to je řešení pro některé domácnosti. Finance na školní obědy z ministerské dotace rozdělují neziskové organizace formou daru jednotlivým školám, které z nich pak hradí obědy dětem, které vyhodnotí jako potřebné,“ vysvětluje Dana Chňoupková Míchalová.
Samotní rodiče, kteří si ze svého příjmu nemohou dovolit dětem školní obědy platit, se mají obrátit nejdříve na vedení školy. Ta následně rozhodne o snížení nebo úplném prominutí plateb za stravování a případný rozdíl pokryje právě z ministerské dotace.
