V oblasti zaměstnávání zdravotně postižených je ještě co dohánět. Existuje řada firem, které například vozíčkáře nebo lidi s mentálním postižením zařadily bez problémů do pracovního kolektivu, ale většinou jde o velké zahraniční společnosti. Českým podnikům se do toho zatím moc nechce a raději platí vysoké odvody do státní pokladny nebo si kupují výrobky z chráněného trhu práce, aby splnily zákonnou povinnost.
"Pomáhat musí především stát. Je na něm, aby odstranil bariéry - skutečné i ty v našich hlavách," říká ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová, podle níž nyní chystá ministerstvo práce a sociálních věcí v této oblasti změny, které snad povedou k lepšímu.
V čem je u nás největší problém?
V předsudcích. Na zdravotně postiženou osobu je často nahlíženo jako na někoho méněcenného, nekvalifikovaného. Na člověka, který potřebuje vést, u kterého musí být neustále asistent.
Snažíme se prorážet ledy tím, že zaměstnavatelům říkáme: Každá pozice je obsaditelná člověkem se zdravotním znevýhodněním. Jen se nesmíte bát říci konkrétně, jakého zaměstnance chcete. A nesmí chybět ochota upravit pracovní dobu či úvazek.
Můžete uvést konkrétní příklady?
Nikdo si nedokáže představit třeba generálního ředitele s diagnózou roztroušené sklerózy či vedoucí účtárny s diagnózou revmatické artritidy. A přitom takové lidi znám. Fungují, a dobře.
Medicína udělala za posledních patnáct let velký skok a lidé s nemocemi, které byly před dvaceti lety víceméně neléčitelné, nyní mohou žít kvalitním životem a být nedílnou součástí pracovního procesu. Byť třeba s drobnými úpravami pracovní doby.
Jak by měl stát tedy konkrétně pomáhat?
V jiných zemích investují daleko více do systému pomoci v hledání uplatnění zdravotně postižených na trhu práce. Uvědomují si, že ekonomicky aktivní člověk, ať je zdravý nebo handicapovaný, je plátcem daní, spotřebitelem a vytváří pro zemi hodnoty.
Jednou z konkrétních možností, kde by stát měl pomoci, je podpora vzniku flexibilních pracovních úvazků. Většina osob s postižením může pracovat, ale jen na kratší dobu, než je plný pracovní úvazek. Flexibilní zaměstnávání je u nás bohužel stále málo rozšířené.
Může podnik získat příspěvek na postiženého zaměstnance?
Ano, firma může získat významné slevy na dani z příjmů, je to 18 tisíc za každého postiženého 1. a 2. stupně, a 60 tisíc ročně za člověka s tím nejtěžším postižením 3. stupně. Má možnost čerpat příspěvky například na vytvoření či úpravu chráněného pracovního místa, na zapracování postiženého.
Slyšela jsem argument, že zdravotně postiženého člověka je těžké z práce vyhodit. Je to pravda?
Žádná "zvláštní ochrana" se na osoby se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce nevztahuje. Zaměstnavatel by mohl mít pouze potíže se zrušením pozice či výpovědí v případě, že pobírá některý z příspěvků. To by pak na něj neměl nárok nebo by volné místo musel obsadit opět zdravotně postiženým.
O nadačním fonduNadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením má za cíl pomáhat, informovat a podporovat. Všichni členové týmu pracují jako dobrovolníci, nedostávají mzdu. V čele stojí od začátku Hana Potměšilová. Jedním z projektů fondu je ochranná známka zdravotně postižených, která zaručuje, že výrobky dělali handicapovaní. Webové stránky: www.nfozp.cz |
Dotkla se nějak ekonomická krize zaměstnávání postižených?
Pozitivně i negativně. Mnoho firem, které zaměstnávají postižené například na kompletační práce či výrobu upomínkových předmětů, zaznamenalo nižší zájem odběratelů. Tento úsporný efekt vedl na druhé straně k tomu, že firmy zaměstnaly osobu zdravotně postiženou, na kterou lze, jak jsem již upozorňovala, uplatnit slevu na dani a získat příspěvek na pracovní místo.
Ministerstvo práce chystá změny v zákoně o zaměstnanosti. Váš fond na to zareagoval Chartou sociálního podnikání, která má kroky ministerstva sledovat.
Chartu jsme založili s Asociací zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR a se Svazem českých a moravských výrobních družstev. Diskutujeme s ministerstvem o plánovaných změnách, o koncepci, která povede k lepšímu zaměstnávání lidí s postižením. Některé z původních návrhů se nám nelíbily.
Nyní hodně řešíme změny ve statutu osoby zdravotně znevýhodněné, které by se podle nás měly dělat až po úpravách v posudkové službě.
Bohužel jsou stále lékaři, kteří jsou již nemálo let ve starobním důchodu, cíleně se nevzdělávají, netuší, jaké medicína udělala pokroky a přistupují k postiženým jako k podvodníkům, kteří okrádají stát.
Jedním z vašich projektů je známka zdravotně postižených.
Je to ojedinělý projekt, který nemá v Evropské unii obdoby. Značka Práce postižených označuje služby a výrobky, které prokazatelně vyrobily, kompletovaly, balily nebo poskytly práci v podobě služby osoby se zdravotním postižením minimálně ze 75 procent. Loni se tato značka zařadila mezi 19 ochranných známek ČR.
Kdo může značku užívat a kde si lze označené výrobky koupit?
Máme přísná pravidla. Společnosti musí projít auditem, který posoudí řadu kritérií - musí prokázat, že postižené osoby zaměstnávají na základě platné legislativy a že mají dobré podmínky pro práci. Adresy a e-shopy, kde lze výrobky koupit, najdete na www.pracepostizenych. cz.
