Nová úprava soukromého práva má podle autorů občanského zákoníku vůli jedinců respektovat a ne ji potírat. Což se v praxi projeví především tak, že zákon nebude smluvní strany příliš limitovat a bude vystupovat pouze v případech, kdy si strany výslovně neurčí jinak.
Formální chybu půjde napravit
Velkou novinkou jsou především menší nároky na formálnost smluv. "Například, když uděláte chybu v psaní či počtech, nebude se moci protistrana úspěšně dovolávat neplatnosti uzavřené smlouvy, ani její neexistence pro neurčitost nebo nesrozumitelnost. To platí samozřejmě pro případ, že tato chyba nebude mít vliv na význam uzavřené smlouvy," vysvětluje Lukáš Poddaný z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal.
Právní jednání, u kterého je dán důvod relativní neplatnosti, se považuje za platné až do okamžiku, kdy se oprávněná osoba této neplatnosti dovolá. Absolutní neplatnost právního úkonu či smlouvy působí vždy přímo ze zákona, od počátku, a není třeba, aby se jí někdo dovolával. Například smlouva, jejímž předmětem je nemožné plnění. |
Další zásadní změnou bude možnost takovou vadu dodatečně napravit a smlouva bude normálně dál platit.
Příklad: Pronajímatel bytu se ústně dohodl s nájemcem, že mu sníží výši měsíčního nájemného oproti částce, kterou si stanovili v písemné nájemní smlouvě. Pokud bude pronajímatel myslet slib vážně a uzavře s nájemcem písemný dodatek k nájemní smlouvě, odstraní tak vadu a smlouva bude platná od okamžiku ústní dohody.
O neplatnost smlouvy se budete muset přičinit
Pojmy absolutní a relativní neplatnost sice zůstávají v novém občanském zákoníku zachované, ale nově se bude klást větší důraz na neplatnost relativní. Čili takovou, které se musíte dovolat. A pokud to neuděláte, zůstane v platnosti původní ujednání.
"Nová úprava výslovně uvádí, že je na právní jednání nutné hledět spíše jako na platné než jako na neplatné," uvádí Vít Steinhauser z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal a dodává, že neplatnost smluv, která vychází přímo ze zákona (absolutně neplatná), je stejně ve většině případů ke škodě obou smluvních stran.
Dosud mohla být totiž smlouva považovaná za absolutně neplatnou často i jen proto, že v ní byly běžné formální chyby, i když se obě strany na svých právech shodly. Podle nových pravidel způsobí takové chyby zpravidla jen neplatnost relativní.
Absolutní neplatnost pak zbude jen pro případy, kdy je plnění ze smlouvy od samého počátku nemožné, příčí se dobrým mravům, je v rozporu se zákonem a narušuje veřejný pořádek. Například smlouva, ve které se jedna strana zaváže druhé, že bude soustavně poškozovat majetek třetí strany. "Pak lze smlouvu nazvat absolutně neplatnou, protože zjevně narušuje veřejný pořádek," dodává Vít Steinhauser.
Zdánlivé jednání jako by nebylo
V novém občanském zákoníku najdeme ještě jeden nový pojem, a tím je takzvané zdánlivé právní jednání.
Zdánlivé jednání nemá žádné právní účinky. Hledí se na něj, jako by vůbec neexistovalo, tedy nebylo, nemá žádnou právní relevanci. |
"K takovému právnímu jednání je třeba přistupovat tak, jako by se nikdy nestalo. V praxi to bude znamenat, že se na neurčité či nesrozumitelné projevy vůle bude nahlížet jako by nebyly vůbec učiněny," vysvětluje Lukáš Poddaný.
Příklad: Profesor na přednášce studentům demonstruje stav, kdy jednomu z žáků nabídne, že mu daruje milion korun a žák tuto nabídku přijme. Darovací smlouva ovšem vzhledem k okolnostem nevznikla, jedná se totiž o zdánlivé jednání.
"Nový občanský zákoník je sice ve srovnání se stávající úpravou soukromého práva podstatně liberálnější, na druhou stranu však bude v praxi znamenat zvýšenou nutnost dbát na svá práva v každé situaci. Zejména si být před podpisem smluv jisti, co je opravdu jejich obsahem," upozorňuje Lukáš Poddaný.
