„Ti, kdo se do privatizace zapojili, mohou být dodnes vlastníky již zapomenutých akcií, které mohly zvýšit i několikanásobně svou hodnotu. Nutno dodat, že v mnoha případech naopak došlo k zániku firmy, která akcie vydávala, a ty jsou tak bezcenné,“ vysvětluje Jiří Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust.
Abyste si ověřili, zda ještě vlastníte nějaké akcie, je potřeba otevřít webové stránky Centrálního depozitáře cenných papírů. Vyhledání zapomenutých akcií je snadné a zdarma. Stačí k tomu jediný údaj – rodné číslo.
Vyzkoušeli jsme, jak to funguje
Své rodné číslo zadávám do předepsaného políčka a potvrzuji vyhledávání. Obratem se dozvídám: V nezařazené evidenci EXISTUJE účet pro osobu se zadaným identifikačním číslem. Cenné papíry tedy skutečně vlastním. O jaké přesně jde?
Pátrám v hlavě a vířím vzpomínky, které akcie se mi kdysi podařilo prodat a které zůstaly v zapomnění na mém účtu.
Spolu se mnou pátrá po akciích z kupónovky i paní Jana. Zdědila je před pár lety po svém otci. Ani ona netuší, zda může mít její dědictví ještě nějakou hodnotu. Do políčka tedy zadává rodné číslo svého zesnulého otce. I ona zjišťuje, že majetkový účet vedený v Centrálním depozitáři cenných papírů skutečně existuje. A nejsme jediné, kterým vyhledávač poskytne stejnou informaci.
Zapomenuté akcie má přes milion Čechů
„V nezařazené evidenci se momentálně nachází celkem 1 274 286 účtů tuzemských fyzických osob,“ říká Jiří Kovařík, mluvčí Centrálního depozitáře cenných papírů. Kolik z těchto účtů patří žijícím zapomnětlivcům a kolik zesnulým lidem, nejde podle mluvčího Kovaříka přesně určit, jednoduše proto, že se na ně zapomnělo v dědických řízeních.
Čtěte také |
„Mají tyto akcie nějakou hodnotu a má cenu po nich pátrat?“ ptám se „V drtivé většině jde o akcie, které nejsou veřejně obchodované na žádném trhu. Samotný fakt, že akcie nejsou veřejně obchodovány, ještě nemusí znamenat, že jsou nehodnotné. Pokud je akcie obchodována, je vytvářen její kurz. Její hodnota je pak dána právě kurzem,“ poznamenává Jiří Kovařík.
Ať tak či tak, pátrání nevzdáváme. Jak zjišťujeme, o výpis z účtu je možné požádat přímo Centrální depozitář korespondenční cestou, což je zdlouhavé a není to zadarmo. Svůj podpis na žádosti o poskytnutí výpisu bychom museli nechat úředně ověřit a za doručený dopis s výpisem pak zaplatit dalších 500 korun.
Volíme druhou cestou. Zkusíme využít službu účastníka Centrálního depozitáře. Tedy přesněji investičního poradce některé z tuzemských bank, která poskytuje služby Centrálního depozitáře. Jak zjišťujeme, ani tato služba není ve většině případů zadarmo. Jako jediná ji nyní bezplatně poskytuje pouze Raiffeisenbank, další banky si účtují v rozpětí od 130 do 380 korun.
Výpis v bankách na počkání, ale i poštou
„Pokud někdo vlastní akcie z kupónové privatizace a chce zjistit, o co se jedná, může přijít na kteroukoli naši pobočku a nechat si vytvořit výpis z majetkového účtu. K tomu stačí platný doklad totožnosti a ideálně i majetkové číslo účtu. V takovém případě stojí výpis 130 korun. Bez znalosti majetkového čísla účtu to stojí 190 korun, protože ho musíme dohledat na základě rodného čísla majitele. Obvykle se jedná o pár minut, ale může to trvat i více než hodinu, záleží na rychlosti centrálního depozitáře. Každopádně doporučujeme, aby si lidé na celou operaci vyhradili více času,“ přibližuje Zdeněk Kovář, mluvčí Fio banky.
Na počkání zajistí výpis i Komerční banka. „Žádost o výpis z nezařazené evidence lze ale podat pouze na pobočkách, které poskytují služby s cennými papíry. Výpis z nezařazené evidence pro klienta Komerční banky je zpoplatněn částkou 150 korun, pro ostatní pak 300 korun,“ přibližuje mluvčí KB Michal Teubner.
Částku 150 korun za výpis z nezařazeného účtu zaplatí i klienti UniCredit Bank, kdo nemá účet u této banky, přijde ho tato službu na 300 korun. „Naše banka požadavek předá do Centrálního depozitáře, odkud si výpis stáhneme a zašleme poštou na adresu klienta uvedenou v jeho žádosti,“ říká Petr Plocek, mluvčí UCB. Česká spořitelna si za obstarání výpisu účtuje pro své klienty 380 korun, ale je potřeba zajít na některou z vybraných poboček, která poskytuje služby Centrálního depozitáře.
Pátrání se vyplatilo, bylo i poučné
Paní Jana, která pátrá po zděděných akciích po svém zesnulém otci, zamířila pro výpis do Komerční banky, kde má vedený běžný účet. Výsledek je překvapivý. Její otec měl v kupónové privatizaci šťastnou ruku. Vsadil na společnost, jejíž akcie jsou stále obchodovatelné na burze a přinášejí i dividendy. Jak s nimi Jana naloží? „Uvidíme, nechám si poradit. Určitě se jich teď nezbavím,“ říká novopečená akcionářka.
„Pokud akcie hodnotu mají, pak je na rozhodnutí majitele, jak s akciemi naloží. Zda si je ponechá nebo zda je nabídne k prodeji prostřednictvím účastníka Centrálního depozitáře. Vždy však musí takovému kroku předcházet převedení nezařazeného účtu do zařazené evidence,“ přibližuje Jiří Kovařík další krok, který musí Jana udělat.
V mém případě získávám výpis z nezařazeného účtu prostřednictví Raifeisenbank. Dozvídám se, že s akciemi dvou firem – Svitu Zlín a Vodních staveb Praha, které mi zůstaly na účtu, se již neobchoduje. „Kdybyste akcie Svitu prodala v roce 1996, inkasovala byste zhruba 1200 korun, za akcie Vodních staveb by to bylo kolem 19 600 korun,“ dozvídám se od investiční poradkyně Raiffeisenbank.
Škoda, říkám si, o majetek se má člověk starat. Kdo se nestará, nevydělá. Zapomnětlivost se zkrátka nevyplácí.