Paní Klára má za sebou složitý rok. Koncem zimy přišla o práci, a protože je rozvedená a vychovává dvě děti, musela se hodně otáčet, aby vše finančně zvládla. Využili jsme ji proto jako modelový příklad, abychom vysvětlili, jak na daňové přiznání v případě, že máte během roku různé typy příjmů a kvůli některým z nich se na vás vztahuje povinnost podávat daňové přiznání.
1. situace Mzda a odstupné
V lednu a v únoru 2015 byla Klára zaměstnána, ale běžela jí výpovědní lhůta. Zaměstnavatel snižoval stavy a ona byla jednou z propuštěných. V lednu a únoru tedy dostávala klasicky mzdu ve výši 20 000 korun měsíčně a pak ještě další tři mzdy jako odstupné, protože u zaměstnavatele pracovala déle než dva roky. Zálohy na daň z příjmů za Kláru zaměstnavatel neodváděl, naopak vyplácel jí daňový bonus na děti celkem ve výši 9 750 korun.
Jak se to promítne do daní:
Klára má potvrzení od zaměstnavatele, na kterém je uveden roční příjem 100 000 (mzda + odstupné) a odvedené příspěvky na pojistné 34 000 korun. Tyto příjmy budou v daňovém přiznání uvedeny jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6. Daňový bonus pak Klára uvede do řádku 76 v daňovém přiznání.
2. situace Výpověď životního pojištění
Když Klára přišla o práci, bála se, jak vyjde rodina s penězi. Vypověděla tehdy životní pojištění. Pojišťovna jí jako odkupné poslala jen 4 000 korun. V předchozích třech letech si Klára uplatňovala daňové zvýhodnění.
Nepřehlédněte |
Jak se to promítne do daní:
Odkupné Klára nebude do daňového přiznání uvádět (kdyby bylo vyšší než kolik zaplatila na pojistném, daň by strhla pojišťovna při výplatě formou srážky). Co však musí do přiznání uvést, jsou daňové úlevy, které v předchozích letech čerpala. Klára měla pojištění jen tři roky a povinnost dodanit úlevy platí obecně až 10 let zpětně. Uplatněné úlevy zapíše do přílohy 2 jako příjem „ostatní“ podle § 10. Nemůže zapsat žádné výdaje. Klára v podstatě bude vracet daň, kterou čerpala formou slevy.
3. situace Výživné na děti
Klára celý rok dostávala od bývalého manžela výživné na jejich dvě děti, celkem 9 000 měsíčně.
Jak se to promítne do daní:
Výživné patří mezi příjmy osvobozené od daně z příjmů, takže tento „příjem“ nijak nevstupuje do daňového přiznání. Ani Klářin exmanžel si alimenty z daní nijak neodečte, stejně jako to nedělají jiní rodiče, když dětem kupují jídlo, platí bydlení nebo školu v přírodě.
4. situace Školkovné
Mladší dcera Karolína chodí do školky, na školkovném Klára zaplatila za rok celkem 6 000 korun.
Jak se to promítne do daní:
Tuto částku může uplatnit jako slevu na dani v řádku 69a, sleva je za rok 2015 možná až do výše 9 200 korun, ale tolik Klára za školku neplatila, uvést musí skutečnou zaplacenou částku.
5. situace Pronájem nebytových prostor
Rodina bydlí ve vlastním domě a celý rok pronajímala nebytový prostor v přízemí. Měsíčně dostala od nájemce 3 000 korun. Protože nemá v podstatě žádné náklady s jeho údržbou a neuplatňuje odpisy, využívá možnosti odečíst si náklady paušálně - ve výši 30 %.
Jak se to promítne do daní:
Tento příjem je třeba zdanit, Klára ho zapíše do přílohy 2 jako příjem podle § 9.
6. situace Podpora v nezaměstnanosti
V červnu, když vyčerpala odstupné od zaměstnavatele, dostala Klára podporu v nezaměstnanosti 13 000 korun. Nezaměstnaný nemůže vydělávat (respektive může si vydělávat polovinu minimální mzdy, tedy 4 600 v roce 2015 s tím, že po dobu takového výdělku je přerušeno vyplácení podpory v nezaměstnanosti). Je celkem pochopitelné, že do výdělku se nezapočítává výživné (to jsou peníze pro děti). Překvapit však může, že se nepočítá ani příjem z pronájmu - i kdyby Klára na nájemném dostávala mnohem víc peněz, její nárok na podporu v nezaměstnanosti to nijak neohrožuje.
Jak se to promítne do daní:
Vyplacená podpora je příjem osvobozený od daně z příjmů, do daňového přiznání tedy vůbec nezasáhne.
7. situace Práce na dohodu
Na prázdniny si Klára našla dvě sezonní místa na dohodu o provedení práce u dvou různých zaměstnavatelů. U jednoho si vydělala měsíčně 15 000 korun a u druhého 6 000 korun. U prvního zaměstnavatele měla podepsané „Prohlášení“ a zaměstnavatel jí strhával zálohy na daň (945 Kč měsíčně) a odváděl pojistné (5 100 Kč měsíčně). Protože „Prohlášení“ smí mít najednou podepsáno jen u jednoho ze zaměstnavatelů, druhý jí strhával daň srážkovou (900 Kč měsíčně), pojistné neodváděl, protože jde o příjem do 10 000 Kč za měsíc.
Jak se to promítne do daní:
Od obou zaměstnavatelů dostane Klára potvrzení o příjmech. Obě zahrne do příjmů ze závislé činnosti podle § 6. Může to udělat i s příjmy od druhého zaměstnavatele, i když daň byla srážková. Nejspíš se jí to vyplatí, protože díky slevám na poplatníka a zvýhodnění na děti dostane sraženou daň zpět.
8. situace Zdravotní pojištění
Od října měla Klára přislíbenu práci, a protože dostala i na září zajímavou nabídku, nehlásila se znovu na úřad práce. Musela tak sice zaplatit zdravotní pojištění (jako osoba bez zdanitelných příjmů 1 242 korun za měsíc), ale vyplatilo se jí to, protože ušila firmě svého kamaráda kostýmy na reklamní kampaň. Kostýmy prodala za 42 000 korun, 15 tisíc ji však stál materiál na ně.
Jak se to promítne do daní:
Klára neměla živnostenský list, ale protože tato zakázka byla ojedinělou (příležitostnou), uvede příjem jako „ostatní“ podle § 10. Ačkoli si ušitím kostýmů v reálu vydělala jen 27 000 korun, musí do daňového přiznání uvést celých 42 000 (limit pro to, aby příjem mohl být osvobozen od daně z příjmů, je 30 000, ale musí jít o příjem, nikoli příjem snížený o náklady). Prokazatelně vynaložené výdaje na dosažení ostatních příjmů lze uplatnit a příjem o ně v přiznání snížit. Pro Kláru to znamená, že musí mít schované a evidované doklady o koupi textilního materiálu. Paušální výdaje u příjmů podle § 10 uplatnit nelze.
9. situace Výdělek z prodeje vlastního ovoce
V září Klára navíc prodala hrušky ze zahrady za 4 000 korun.
Jak se to promítne do daní:
I tento příjem uvede do přílohy 2, podle § 10. Zde je pro ni výhodné uplatnit paušální výdaj 80 %, což je v oblasti takzvaných ostatních příjmů možné pouze u zemědělské výroby.
10. situace Pracovní poměr
Od října 2015 Klára nastoupila do pracovního poměru. Vydělala si 22 000 korun měsíčně, zaměstnavatel za ni odvedl za tři měsíce zbývající do konce roku pojistné 22 440 korun. I u tohoto zaměstnavatele měla Klára nárok na daňový bonus za děti, celkem 7 065 korun. Nový zaměstnavatel jí o tom vystavil potvrzení.
Jak se to promítne do daní:
Tyto příjmy Klára zahrne opět do § 6 - příjmy ze závislé činnosti.
Proč musí Klára podat daňové přiznání sama
Kromě příjmů ze zaměstnání měla příjem z pronájmu a příjmy „ostatní“ – z vypovězeného pojištění, za ušití kostýmů a z prodeje ovoce. Navíc o prázdninách pracovala u dvou zaměstnavatelů najednou.
Konzultace: Ondřej Homolka, daňový poradce, AK Hartmanová & Steininger
