ilustrační snímek | foto: Reuters

Ruský plynárenský kolos hledá příjmy. Evropu odepsal, pošilhává po Číně

  • 216
Obchod s plynem mezi Ruskem a Evropou byl pro Kreml po dobu několika desetiletí jedním z hlavních příjmů do státní kasy. Kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu je ale nyní nepravděpodobné, že se tento byznys v blízké době vzpamatuje. Rusko se místo toho snaží najít jiného obchodního partnera a vyjednává s Čínou o dalších dodávkách.

Ruská plynařská vazba s Evropou je založena na tisících kilometrech potrubí, které začínají na Sibiři a táhnou se do oblasti Německa. Až do února loňského roku se zdály tyto obchodní vazby jen těžko přerušitelné, ale od té doby se situace dramaticky změnila. Západní státy uvalily na Rusko kvůli válce na Ukrajině hned několik sankcí a Kreml na oplátku začal citelně omezovat příliv plynu do Evropy tak, až se nakonec úplně zastavil.

„Dílo stovek lidí, kteří na exportu plynu do Evropy léta pracovali, se spláchlo do záchodu,“ řekl agentuře Reuters bývalý vysoce postavený ruský manažer gigantu Gazprom, který si přál zůstat v anonymitě.

Podobný pohled na věc má i bývalý ruský ministr pro energetiku z let 1993 až 1996, kterým byl Jurij Šafranik. „Ztráta evropského trhu je pro Rusko samozřejmě velkou zkouškou,“ uvedl.

Gazprom přišel o polovinu příjmů z exportu

Státní plynárenská společnost Gazprom vznikla v Rusku v době rozpadu Sovětského svazu. Její zrod měl na starosti Viktor Černomyrdin, který v té době vykonával jednu z vedoucích pozic na ministerstvu pro plynárenský průmysl.

Ačkoliv je od loňského února pro západní svět kolem podnikání ruského Gazpromu k dispozici mnohem méně informací, agentuře Reuters se podařilo některé údaje přesto zjistit. V lednu loňského roku, tedy před zahájením ruské invaze na Ukrajinu, činily tržby tohoto ruského giganta ze zahraničních prodejů plynu celkem 6,3 miliardy dolarů (asi 139 miliard korun). V letošním dubnu se ale tato suma vyšplhala jen na 3,4 miliardy dolarů, a tedy v přepočtu na zhruba 75 miliard korun.

ČEZ zahájil arbitráž proti ruské společnosti Gazprom, žádá miliardu korun

I nejrůznější prognózy naznačují, že příjmy Gazpromu z oblasti exportu se i letos sníží až na polovinu. Už loni se export ruského zemního plynu dostal na postsovětská minima a v letošním roce tak má tento trend i nadále pokračovat.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před nedávnem odhadla, že během osmi měsíců po vypuknutí ruské války na Ukrajině přišlo Rusko až o 80 procent dodávek plynu do Evropy. I v důsledku toho stál ruský plyn v západní Evropě loni jen asi za 7,5 procenta celkové spotřeby. Rok předtím se tato suma vyšplhala až na 40 procent.

Zaměstnancům Gazpromu ale mzdy stále rostou

Zaměstnanci ruského Gazpromu však tvrdí, že větší změny v každodenním fungování firmy zatím nezaznamenávají. „Nic se nezměnilo. V loňském roce nám platy vzrostly hned dvakrát,“ řekl agentuře Reuters představitel firmy ve městě Novyj Urengoj, který nechtěl být jmenován. Tato město je dlouhodobě považováno za centrum ruského plynařského sektoru, neboť bylo postaveno na místě, kde se nacházejí ta největší naleziště ve státě.

Mobilizace tlačí ruské akcie dolů. Nejvíc ztrácí Gazprom a Lukoil

Rusko-evropský plynařský obchod započal díky speciální smlouvě z roku 1970. Německo v té době potřebovalo příliv tohoto fosilního paliva jako surovinu pro petrochemický průmysl i pro potřeby vytápění v domácnostech. Moskva na oplátku potřebovala výrobní technologie, které v té době tomuto státu citelně chyběly.

Rusko jedná s Čínou

I kvůli neshodám s Evropou se Vladimir Putin a jeho nejbližší snaží o nalezení nových obchodních partnerů a svůj byznys tak chtějí v ideálním případě co nejvíce diverzifikovat. Usilují proto hlavně o zvýšení přílivu plynu do Číny, která je největším světovým spotřebitelem energie a největším odběratelem ropy, uhlí i zkapalněného zemního plynu.

Dodávky ruského plynu do Číny byly zahájeny už ke konci roku 2019 prostřednictvím plynovodu Power of Siberia a do roku 2025 by se měly vyšplhat až na 38 miliard m3 ročně. Moskva má rovněž s Pekingem uzavřenou dohodu na odběr plynu z dosud nevybudovaného plynovodu z tichomořského ostrova Sachalin. V plánu je ale i výstavba plynovodu Power of Siberia 2, který by mohl Číně ročně zajistit dalších 50 miliard m3 zemního plynu.

Rusko ale na druhé straně čelí mnohem vyšší konkurenci ze strany obnovitelných zdrojů energie, které se celý svět snaží čím dále více aplikovat do praxe.

6. září 2022