Kabinetu, který zadluženou zemi řídí, se do toho moc nechce. Tamní ministr financí Euklidis Tsakalotos věřitelům napsal, že některé jejich požadavky nelze splnit. Jde hlavně o penze, kvůli jejichž plánovanému seškrtání vyšli Řekové několikrát do ulic. Věřitelé navíc požadují také další rozprodej státního majetku.
Přísun čerstvých peněz je přitom pro Atény klíčový, země musí v červenci splatit část starších dluhů.
Ve stejné chvíli se na jevišti zjevuje ruský prezident Vladimir Putin, který před týdnem Řecko, jako letos první unijní zemi, navštívil. A slibuje, že pomůže zadlužené zemi postavit se na nohy. Už začal tím, že do Řecka a na jeho ostrovy „posílá“ ruské turisty, kteří rychle nahrazují Evropany, jejichž zájem o helénskou dovolenou opadá.
Ruské vábení
Rusové však projevili zájem i o klíčové podniky, například o železniční společnost Trainose či strategický přístav v Soluni. „Musíme přetavit naše dobré vztahy a vzájemné porozumění mezi našimi národy do skutečných ekonomických výsledků,“ řekl Putin.
Řekům se totiž vede stále hůř. Ekonomika se potácí, podle čerstvých statistik v prvním čtvrtletí propadla meziročně o 1,4 procenta. Oživení v roce 2014, kdy ekonomika stoupla zhruba o půl procenta, dala Řekům jen krátkou naději. A vyhlídky na zlepšení nikde, například jejich útraty v obchodech klesají každý měsíc zhruba čtyřprocentním tempem už po téměř rok.
Volební vítězství Syrizy pod vedením Alexise Tsiprase spolu s oddalováním dohody s mezinárodními věřiteli a několik týdnů uzavřenými bankami uvrhlo zemi zpět do recese. A jak se zdá, léčba, kterou zemi ordinují mezinárodní instituce, zatím příliš nezabírá.
Ačkoliv se například neustále zvedají daně, do státní pokladny přitéká méně a méně. Podle údajů Mezinárodní měnového fondu vymohl loni berňák z každého eura jen 45 centů. A více než polovina řeckých domácností neplatí z příjmů vůbec žádné daně. Kvůli prohlubujícím se problémům také v zemi rychle klesá počet příznivců eura.
