Atény peníze potřebují mimo jiné na uhrazení červencových splátek úvěrů od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB).
„Jsem šťastný, že jsme mohli rozhodnout o poskytnutí 7,5 miliardy eur pro Řecko. Myslím, že to vdechne kyslík do řecké ekonomiky. To si přejeme a to také očekáváme,“ prohlásil eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky, daně a cla Pierre Moscovici. Cílem je podle něj vytvořit podmínky k větší konkurenceschopnosti řecké ekonomiky tak, aby reformovaná země mohla opět být silným členem eurozóny.
Řecký ministr Euklidis Tsakalotos řekl, že cesta k dnešnímu dni nebyla vždy jednoduchá. „Lidé v Řecku si v minulých pěti, šesti letech hodně vytrpěli. A je zjevné, že mnoho práce stále zbývá,“ varoval řecký ministr.
Pro jeho vládu je prý důležité paralelní jednání jak o tom, jak země plní svůj reformní program, tak také debata o dluhových úlevách. Na změny řeckého dluhu přitom tlačí MMF, který původní požadavky evropských institucí na dlouhodobý primární přebytek Atén ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu nepokládal za realistické.
Ministři ve čtvrtek jednomyslně souhlasili s doplněným memorandem o porozumění, které je dohodou o podobě řeckých reforem a také dodatečných opatřeních, domluvených právě pro případ horšího výkonu ekonomiky země. Nový dokument nahrazuje původní text z loňského srpna, tedy z doby, kdy třetí záchranný program vznikal, uvedl nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Celý několikaletý program má hodnotu 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun).
O tom, že Řecko bude moci dostat nové úvěry v celkové sumě 10,3 miliardy eur (278 miliard Kč) se dohodli ministři financí eurozóny po dlouhém jednání už na konci května (více čtěte zde). Shodli se tehdy také na principech zmírnění řecké dluhové zátěže.
