OSN má plán, jak naložit s Muskovými miliardami při boji s hladomorem

Organizace Spojených národů představila plán o čtyřech bodech, jak utratit 6,6 miliard dolarů při boji proti světové chudobě. Za polovinu peněz by se nakoupilo jídlo, další miliardy a miliony by šly na potravinové vouchery, na distribuci a administrativu. Podle představitelů potravinářského průmyslu by se nicméně mělo investovat hlavně do rozvoje farmářů a infrastruktury.

Matka krmí šestiměsíční dceru doplňkovou výživou. Fotografie byla pořízena 2. listopadu 2021 na Madagaskaru. Mezinárodní agentury varují, že na africkém ostrově nyní naléhavě potřebuje potravinovou pomoc více než 1,1 milionů lidí. Světový potravinový program při OSN uvádí, že potravinovou pomoc tam již dostává zhruba 700 tisíc lidí. | foto: AP

Zveřejnění plánu OSN je reakcí na probíhající (převážně internetovou) diskuzi mezi ředitelem Světového potravinového programu (WFP) při OSN Davidem Beasleym a nejbohatším mužem planety Elonem Muskem. 

Beasley se před několika týdny nechal slyšet, že pouhá dvě procenta Muskova majetku, tedy 6,6 miliard dolarů (147 miliard korun), by stačila na vyřešení světového hladomoru. Musk Beasleymu odpověděl, že je připraven peníze darovat, pokud mu OSN řekne, jak přesně by jeho peníze mohly zastavit hladomor.

Děti nedojídají obědy. V jídelnách se vyhodí až 48 tisíc tun jídla ročně

Beasley následně své původní tvrzení poupravil; šest miliard dolarů sice nevyřeší globální hlad, ale může to odvrátit vlny katastrofálního hladomoru, které na svět čekají v roce 2022 kvůli dopadům covidu a dalším současným problémům. 

V návaznosti na to zveřejnila OSN v pondělí krátký souhrn plánu, díky němuž by se mělo katastrofálním hladomorům předejít. 

• 3,5 miliardy dolarů (77 miliard korun) by OSN utratila za jídlo a za jeho distribuci. Do doručovacích nákladů započítává i případnou bezpečnostní eskortu v místech konfliktu.
• 2 miliardy dolarů (44 miliard korun) by putovaly na poskytnutí hotovosti a potravinových voucherů lidem v nouzi. Umožnilo by jim to nakoupit jídlo podle jejich výběru, zároveň by se tím podpořil lokální trh.
• 700 milionů dolarů (15,6 miliard korun) by pokrylo náklady specifické pro jednotlivé země, respektive výdaje spojené s vedením potravinových programů v konkrétních částech světa. OSN jmenuje například náklady na kancelářská zařízení a jejich zabezpečení či dohled nad distribucí, aby se zajistilo, že se pomoc skutečně dostane k těm nejzranitelnějším.
• 400 milionů dolarů (8,9 miliard korun) by zaplatilo globální i regionální řízení operací, administrativu, koordinaci dodavatelských řetězců a leteckých tras, analýzy řízení rizik či nezávislé auditory, kteří by na přerozdělování jídla a peněz dohlíželi.

„Požádal jste nás o jasný plán a transparentnost. Tady je! Jsme připraveni spolupracovat s vámi i s kýmkoli jiným, kdo to se záchranou životů myslí vážně,“ uvedl v návaznosti na zveřejněný plán David Beasley na Twitteru. Elon Musk se zatím k náčrtu nevyjádřil.

Podle WFP se v současné době nachází více než 40 milionů lidí napříč 43 zeměmi na pokraji hladomoru. „Svět je v plamenech. Už dříve jsem varoval před bouří, kterou přinesl covid, konflikty, klimatické šoky a nyní i rostoucí náklady dodavatelských řetězců, a teď je to tady. V sázce je 45 milionů životu a každý den se jejich počet zvyšuje. Pokud nenakrmíte lidi, nakrmíte konflikt, destabilizaci a masovou migraci,“ burácí David Beasley na Twitteru.

David Beasley @WFPChief

The world is on fire. I've been warning about the perfect storm brewing due to Covid, conflict, climate shocks & now, rising supply chain costs. IT IS HERE. 45M lives are at stake—and increasing daily. If you don’t feed people, you feed conflict, destabilization & mass migration. https://t.co/VotIZlEAGE

15. listopadu 2021 v 20:08, příspěvek archivován: 19. listopadu 2021 v 14:01

oblíbit retweet odpovědět

Odborníci radí podpořit farmáře

O tom, jak by se miliardy mohly použít na řešení světového hladu, diskutovali ve čtvrtek lídři globálního potravinářského průmyslu na fóru organizovaném agenturou Bloomberg. V rámci debaty se shodli, že nejlepší by bylo peníze investovat do farmářů a zapracovat na tom, aby si tito lidé vydělali adekvátní příjem skrz udržitelné zemědělství. 

Dostál svému slibu. Musk prodal akcie Tesly za pět miliard dolarů

Návrhy byznys lídrů svým způsobem připomínají známé čínské přísloví: „Dej člověku rybu a nasytíš jej na den. Nauč jej rybařit a nasytíš jej na celý život.“

„Pokud nám jde na jedné straně o růst a na druhé straně o udržitelnost, vložil bych těch šest miliard dolarů do sladění obojího a do zaměření se na farmáře,“ uvedl například Werner Baumann, generální ředitel německé agrochemické a farmaceutické společnosti Bayer. Podle něj by se farmářům měl poskytnout přístup k technologiím a datům a zároveň by se měl vybudovat systém, který by zlepšil jejich živobytí.

Podle Davida MacLennana, generálního ředitele nadnárodní korporace Cargill, je rovněž potřeba investovat do infrastruktury, aby se potraviny mohly bez problémů dostávat od výrobců až ke spotřebitelům. Na fóru rovněž navrhl stavět zařízení, jež by lépe odolávala přírodním katastrofám, jichž teď bude vlivem změn klimatu přibývat. S tím souhlasil i Alloysius Attah, generální ředitel společnosti Farmerline, která propojuje drobné zemědělce s informačními a finančními službami.

Ředitelka technologické firmy Gro Intelligence Sara Menker zase navrhla, aby se vybudovala nová finanční instituce, která by přišla s novými modely financování zemědělství.

Elon Musk jako dárce

• Podle žebříčku Forbes činí nyní Muskovo bohatství 286,7 miliard dolarů (6,38 bilionů korun). 
• V roce 2012 se Elon Musk zavázal, že během svého života daruje alespoň polovinu majetku charitám. Dosud podle oficiálních zdrojů daroval méně než jedno procento svého bohatství. Avšak nutno poznamenat, že některé jeho dary mohou být neveřejné. 
• Ještě letos chce Musk darovat 30 milionů dolarů (667 milionů korun) městu Brownsville v Texasu, v jehož těsné blízkosti pracuje miliardářova aerokosmická společnost SpaceX na vesmírných raketách. 
• už v roce 2002 vznikla Muskova nadace, která dává peníze do projektů vědy a výzkumu, konkrétně například do výzkumu obnovitelné energie, vesmírného bádání, pediatrických výzkumů či do vývoje bezpečné umělé inteligence.