Praxe polského podniku se odlišuje od přístupu většiny ostatních firem v celé Evropské unii. Ty se totiž takovým kontraktům kvůli uvaleným sankcím a dalším omezením vyhýbají. Přesto ale nejsou momentální aktivity polského Orlenu v rozporu s žádnými sankcemi ani dalšími restrikcemi Evropské unie, uvedla agentura Reuters.
Obchodníci ke strategii polské petrochemické firmy uvedli, že důvodem mohla být hlavně cena. Společnost Orlen k tomu uvedla, že se žádnou měrou nepodílí na přepravě ruské ropy. Její vedení zároveň pravidelně prověřuje všechna plavidla a kontroluje, aby k porušování protiruských sankcí v praxi nedocházelo.
Ruská stínová flotila ropných tankerů zmizela stejně rychle, jako vznikla |
„Všechny naše činnosti jsou v souladu s platnými sankcemi,“ uvedla společnost Orlen ve svém oficiálním prohlášení. K otázce pronájmu tankerů, které dříve převážely ruskou ropu do Asie, se však odmítla vyjádřit s tím, že obchodní záležitosti veřejně nekomentuje.
Polsko se léta řadilo mezi státy, které ropu z Ruska dovážely v celé Evropské unii nejvíce. Po vypuknutí války na Ukrajině ale svůj přístup k ruským fosilním palivům změnilo a nahradila barely ruské ropy těmi z Blízkého východu i Severního moře.
Vysílá signál tam, kde není. Jak stínová ruská flotila obchází ropné sankce |
Údaje společnosti LSEG Eikon ukazují, že Orlen si v průběhu necelých tří měsíců pronajal nejméně deset lodí pro dodávky ropy z Blízkého východu do polského Gdaňsku a litevského Butinge. Tyto lodě rovněž zastavily v ruských baltských přístavech.
V jednom případě tanker Aframax Nissos Serifos naložil 23. května v baltském přístavu Primorsk přibližně sto tisíc tun ropy Urals dodané ruskou společností Zarubežněfť, která měla být dodána do přístavu Mundra v západní Indii. Na zpáteční cestě loď 22. července naložila v saúdském přístavu Sidi Kerir sto tisíc tun ropy Arab Light, která měla být dodána do polského přístavu Gdaňsk.
Podle údajů společnosti LSEG jsou tato plavidla spravována řeckými vlastníky, mezi které se řadila třeba společnost TMS Tankers nebo Kyklades Maritime.
V rámci cenového stropu mohou západní firmy přepravovat a pojišťovat ruskou ropu i další ropné produkty za situace, že se prodávají za cenu nižší, než je 60 amerických dolarů za barel, což je v přepočtu zhruba 1320 korun.
