„Napadené nařízení evropským automobilkám i občanům ukládá přechod na bezemisní mobilitu. Zvlášť pro méně majetné osoby by ale tento přechod byl až nadměrně zatěžující,“ uvedlo Polsko ve výzvě, kterou Evropská komise zveřejnila v pondělí.
Polsku se nelíbí ani stanovené národní cíle pro snižování emisí. Podle Varšavy ohrožují energetickou bezpečnost. Země bojuje i proti reformě na trhu s uhlím, která podle Polska může citelně snížit počet pracovních míst v uhelných dolech a vést ke zvýšení sociální nerovnosti.
Pro každé napadené evropské nařízení se v minulosti vyslovila většina členských států EU. Polsku se to ale nelíbí a uvádí, že takové zásahy do fungování ekonomik by měly být přijaty jen v případě jednomyslnosti. Polsko svůj postoj staví na tom, že podobné normy odlišně dopadají na aktuální energetický mix každé z členských zemí.
Uhlí se nedá pít. Mladí před polskou ambasádou demonstrovali kvůli dolu Turów |
„Evropská komise trvá na tom, že opatření jsou v plně v souladu s primárním i sekundárním právem Evropské unie,“ uvedl pro agenturu Reuters mluvčí Evropské komise.
EU má v posledních letech jednu z nejvíce ambiciózních politik v oblasti změny klimatu na světě. Unie opakovaně vyzývá i ostatní státy po celém světě, aby z důvodu omezení důsledků globálního oteplování měly k tomuto tématu obdobný postoj.
Zima straší Evropu. Francie se kvůli dodávkám elektřiny opět spolehne na uhlí |
S přechodem na zelenou ekonomiku v Evropské unii má pomoci i Fond pro spravedlivou transformaci. Velká část prostředků v něm je vyhrazena právě pro Polsko, které je na fosilních zdrojích už několik let velmi závislé. Třeba z uhlí se tam stále vyrábí až 70 procent energie.
