Goldinová se věnovala se zkoumání výdělků žen, jejich vývoji v uplynulých staletích i rostoucímu zapojení žen na pracovním trhu. A také přetrvávajícím rozdílům v odměnách mužů a žen.
„Pochopení ženské role na trhu práce je pro společnost důležité. Díky obsáhlému výzkumu Claudie Goldinové teď víme mnohem více o klíčových faktorech i bariérách, kterým se musíme do budoucna ještě věnovat,“ uvedl Jakob Svensson, šéf komise, která cenu za ekonomii uděluje.
Nobelovu cenu za mír dostala vězněná aktivistka, která bojuje za lidská práva |
Claudia Goldinová se podívala do historických amerických dat a zjistila, proč se mezi muži a ženami v průběhu času měnily míry zaměstnanosti i rozdíly ve výdělcích. Povedlo se jí dokázat, že míra zaměstnanosti ženského pohlaví v USA neměla v průběhu času vzestupnou tendenci, avšak má tvar písmena U.
Společenské normy ovlivnily zaměstnanost žen v USA
Goldinové se podařilo zjistit, že účast žen na americkém trhu práce se s přechodem od agrární na průmyslovou ekonomiku počátkem devatenáctého století nejprve snižovala a až s růstem sektoru služeb začala opět stoupat. Goldinová tento trend vysvětlila jako důsledek vývoje společenských norem i postavení a role ženy v domácnosti.
Goldinová ve svém výzkumu tvrdí, že revoluční změny v účasti žen na trhu práce přinesla antikoncepční pilulka, díky které mají ženy možnost lépe plánovat svou kariéru.
Hormonální antikoncepce podle Goldinové dala ženám možnost posunout věk, kdy vstupují do manželství i kdy se následně stávají matkami, což zásadně ovlivnilo jejich profesní život. Získaly čas, jenž mohou věnovat nabývání profesních zkušeností a dalšímu růstu.
Navzdory americkému hospodářskému růstu z posledních desítek let i stále rostoucímu počtu zaměstnaných žen se však rozdíly ve výdělcích mužů a žen dlouhou dobu nesnižovaly. Značnou část mzdových rozdílů je podle řady ekonomů možné vysvětlit rozdílech ve vzdělání i v konkrétních povolání. Goldinová však ukázala, že rozdíly mezi muži a ženami jsou i ve stejném povolání a podle ní z velké části začínají vznikat v době narození prvního dítěte.
Goldinová se domnívá, že mladé ženy do velké míry formují předchozí generace žen (matek), které se do práce vrátily až ve chvíli, kdy potomci vyrostli. Pokud tento trend bude podle Goldinové přetrvávat, budou se mzdové rozdíly mezi pohlaví snižovat jen velmi pomalu.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
Pouze dvakrát získala cenu žena, v roce 2009 Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem. Claudia Goldinová je tak třetí oceněnou ženou v historii.
Loni získala cenu trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za výzkum bank a finančních krizí, který měl praktický význam při regulaci finančních trhů a řešení finančních krizí.
