Rychlost, s jakou se situace začne zlepšovat, má být ale podle odhadů všude po světě odlišná. Analytici dále upozorňují, že především Evropa s problémy bude potýkat i nadále, píše agentura Bloomberg.
Přes dobré zprávy ohledně cen komodit se čeká, že hlavní světové centrální banky budou pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. A to i v případě, že by celková inflace dosáhla svého vrcholu. Sazby by měl už v září opět zvednout americký Federální rezervní systém, Evropská centrální banka nebo třeba Bank of England.
Trh s energiemi přestal fungovat a je potřeba ho zmrazit, říká Síkela |
V Česku se odehraje ostře sledované zasedání České národní banky 29. září. V srpnu sice nová bankovní rada nechala sazbu beze změny, je ale možné, že si aktuální ekonomická data vyžádají další utažení kohoutků.
Recese v Evropě klepe na dveře
Prudce rostoucí životní náklady uvádějí politiky i centrální bankéře do nelehké situace. V problémech je nyní zejména Evropa, ceny zemního plynu jsou zde totiž více než sedmkrát vyšší než před rokem a už vyvolaly stav energetické nouze.
Předpokládá se, že inflace v eurozóně zrychlí nad červencových rekordních 8,9 procenta. Společnost Citigroup předpovídá, že ve Velké Británii by mohla překročit 18 procent. Naproti tomu Spojené státy zažijí nejrychlejší pokles inflace mezi vyspělými ekonomikami, částečně díky silnému dolaru, tvrdí dále ekonomové JPMorgan.
KOMENTÁŘ: Češi mají nejdražší elektřinu, jsou jako další spolková země |
Očekává se, že většina Evropy se v nadcházejících měsících dostane do recese, protože energetická krize si v zimě vybere svou daň. I jinde ve světě ale mají své problémy. Čínu nadále brzdí její politika nekompromisních lockdownů a utlumený trh s nemovitostmi. Ve Spojených státech pak zvýšení úrokových sazeb podkopalo přehřátý trh s bydlením a přimělo i technologické společnosti k opatrnosti.
Levnější komodity pomohou
Přesto by nedávný pokles na několika důležitých komoditních trzích měl pomoci utlumit ceny v celé globální ekonomice. Od začátku června klesly kontrakty na ropu přibližně o dvacet procent. Ze svých maxim spadly také ceny kovů, dřeva nebo paměťových čipů. Index OSN pro ceny potravin se v červenci propadl o téměř devět procent, což je nejvíce od roku 2008.
Zdá se, že tento vývoj je z velké části důsledkem poklesu poptávky. K tomu přispívá, že spotřebitelé už upouštějí od nákupů zboží, které realizovali během pandemie. Tehdy utráceli méně za služby, ale naopak více za zboží, jako je vybavení pro práci z domova nebo třeba stroje na cvičení. „Inflace u zboží proto poklesne,“ říká Jan Hatzius, hlavní ekonom Goldman Sachs Group.
Ekonomové vyhlížejí recesi. Příběhy podnikatelů však ukazují, že už je tady |
Jedním z jistých znaků zpomalující poptávky je podle ekonomů Morgan Stanley skutečnost, že růst dovozu ve všech hlavních ekonomikách, po očištění o inflaci, je nyní utlumený, zatímco vývoz z Asie začíná slábnout.
Zatímco růst cen zboží zpomalí, existuje riziko, že se naopak zdraží služby, tedy typicky ty, které si nyní lidé vynahrazují po pandemii.
Do situace ještě promluví mzdy
Situaci ještě může zkomplikovat přehřátý trh práce. V Evropě i Spojených státech je nezaměstnanost stále nízká, vzniká tak tlak na zvyšování mezd. Náklady na mzdy by pak ale firmy musely přenášet na své zákazníky, jinak by si zisky neudržely.
„Obáváme se mzdově cenové spirály,“ říká Robert Dent, hlavní ekonom společnosti Nomura Securities. „Možná k ní již do jisté míry dochází,“ doplnil.
Prozatím alespoň panuje shoda na tom, že to nejhorší ze současné inflace je pro mnoho ekonomik za námi, i když přetrvávají pochybnosti o tom, jak rychlý bude pokles a jak daleko zajde. „Inflační vrchol není příliš daleko a měl by dorazit už brzy,“ uvedla Priyanka Kishoreová z univerzity v Oxfordu pro Bloomberg.
