Společnost o svém rozhodnutí účtovat poplatky navíc inzerenty informovala v e-mailu. Za reklamy zobrazené v Turecku si firma nově naúčtuje 5procentní regulační poplatek, stejně tak i v Rakousku. Ve Spojeném království to potom budou 2 procenta.
Společnost Google rozesílá inzerentům informace o nových poplatcích za reklamu ve Velké Británii, Turecku a Rakousku.
„Regulační poplatek vznikl z důvodu značného zvýšení obtížnosti dodržování tureckých právních předpisů a s tím souvisejících nákladů. V Rakousku a Spojeném království je poplatek odvozen od nové daně z digitálních služeb, kterou tyto země zavedly,“ uvádí zpráva Googlu, kterou zveřejnil portál Lupa.cz.
Google není první technologickou firmou, která k obdobnému kroku sáhla. Retailový gigant Amazon v srpnu zatížil své prodejce ve Velké Británii dvouprocentní přirážkou. Podle někdejšího ministra financí Philipa Hammonda se dají nové poplatky očekávat i u dalších technologických firem jako Apple či Microsoft. Internetová dražební síň eBay naopak uvedla, že poplatek prodejcům účtovat nebude.
Digitální daň bude i v Česku
Z evropských zemí zavedla digitální daň ještě Itálie (3 procenta, od ledna 2020), Francie svůj 3procentní návrh pozastavila do prosince a v Maďarsku, které má digitální daň 7,5 procent, je do prosince 2022 efektivní sazba 0 procent.
V plánu má digitální daň i Česká republika. Zákon měl původně platit již od 1. července 2020 a počítal s ním původní letos schválený státní rozpočet, v nové podobě ale začne platit k 1. 1. 2021. Počítá se zavedením daně ve výši 5 procent.
PŘEHLEDNĚ: Česká digitální daň, miliardy státu i hrozba arbitráží |
„Digitální daně a další předpisy zvyšují náklady na digitální reklamu, přičemž podobné zvyšování nákladů je v technologických i jiných odvětvích běžně přenášeno na zákazníky,“ uvedla pro iDNES.cz tisková mluvčí české pobočky Google Alžběta Houzarová. Doplnila, že Google bude nadále doporučovat vládám po celém světě, aby se zaměřily spíše na mezinárodní daňovou reformu než na zavádění nových, jednostranných poplatků.
Digitální daň se snaží daňovou povinnost, která je normálně vázána na daňové sídlo, navázat na to, kde se generuje zisk a vzniká hodnota. Neměla by přitom dopadat na všechny podnikatele v digitálních službách. Cílí na velké technologické firmy, které čelí kritice, že zdaňují v daňových rájích.
V Česku by dani měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat se má asi 15 nadnárodních firem, které tu vydělávají na internetové reklamě nebo na zprostředkování služeb online. Mezi nimi je i Google. Zda zavede v Česku od nového roku obdobné poplatky, firma nesdělila. Digitální giganti včetně Googlu dlouhodobě usilují o mezinárodní daňovou reformu prostřednictvím Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Miliardy pro český rozpočet
Předpokládaný výnos z digitální daně v Česku je asi 3,8 miliardy korun ročně. Ze strany některých poslanců bylo nicméně předloženo několik pozměňovacích návrhů, které mění sazbu daně nebo posouvají účinnost zákona.
„Cenová politika je výlučnou záležitostí soukromých subjektů a lze těžko odhadovat, zda a jak se skutečně promítne digitální daň do výsledné ceny poskytovaných služeb (tzv. daňová incidence),“ uvedlo pro iDNES.cz ministerstvo financí v návaznosti na kroky Googlu.
„V podmínkách ČR platí, že daň z digitálních služeb u využití digitálních platforem se neplatí z celkové ceny prodávaného zboží nebo služby, avšak pouze z té části, která tvoří cenu za využití platformy. Tudíž česká daň není rozhodně nastavena tak, že do ceny zboží nebo služby pro konečného zákazníka se musí promítnout celá sazba daně, doplnil mluvčí úřadu Zdeněk Vojtěch.
Nefér hra, říkají vydavatelé
Podle výkonného ředitele české profesní asociace Unie vydavatelů Václava Macha se firma Google snaží své daňové povinnosti přenést na jiné plátce.
„Společnost Google zavádí v některých zemích novou obchodní přirážku, kterou zdůvodňuje svojí povinnost odvádět daně z příjmu. Těm se doposud vyhýbala. Praktika, která hraničí spíše s vydíráním inzerentů a nátlakem na stát prostřednictvím ovlivňování veřejného mínění, je spíše dalším příkladem zneužívání dominantního postavení této společnosti na inzertním trhu,“ řekl redakci Mach.
Dva největší hráči s internetovou reklamou, Google a Facebook, loni podle e-Marketeru podle odhadu dosáhli až na 70 procent z digitálních reklamních investic na klíčových evropských trzích. Největší podíl měl získat Facebook a Google na digitálním reklamním trhu ve Francii, kde dosáhl hodnoty až 76 procent. Téměř srovnatelně je ale odhadována síla obou gigantů na reklamním digitálním trhu v Německu (75 procent), o něco nižší pak ve Velké Británii (63 procent). V Česku se loni prodala digitální reklama za 34 miliard korun.
Tiskový mluvčí ministerstva financí Vojtěch doplnil, že je nutné si uvědomit, že česká digitální daň nemíří na jakoukoli reklamu na internetu, ale pouze na reklamu, která využívá data uživatelů. Podle něj tak není důvod zdražit veškeré placené služby.
„SPIR dlouhodobě podporuje narovnání podmínek na trhu na úrovni evropské nebo globální, protože současný daňový systém již neodpovídá skutečné situaci na trhu. Vzhledem k tomu, jak se například Google chová na trzích, kde již podléhá placení digitální daně, lze očekávat, že se podobně zachová i v českém prostředí, jestli zde začne podléhat placení daně,“ uvedla Tereza Tůmová ze Sdružení pro internetový rozvoj. Podle ní existují indicie, že by poskytovatelé globálních online služeb mohli začít řešit povinnost odvádět digitální daň vyměřenou národními státy tak, že ji přenesou na další subjekty v řetězci online reklamy.
