První ukázkou, jak v praxi může fungovat vyplácení jednoho z největších stimulačních balíčků evropského bloku v historii, je nyní Španělsko. Tato jihoevropská země byla v rámci sedmadvacítky prvním státem, který zvládl splnit nastolující striktní bruselské požadavky na čerpání evropských peněz. Celkově může odčerpat až 77 miliard eur, což je v přepočtu asi 1,9 bilionu korun. Nemusí to být ale vůbec jednoduché. Informovala o tom agentura Reuters.
„Jsme jako pokusní králíci. Vše, co ve Španělsku otestujeme, bude následně aplikováno i v dalších státech. Je ale rozhodně v našem zájmu, aby se nám podařilo získané prostředky maximálně využít,“ uvedla už v únoru letošního roku agentuře Reuters španělská ministryně pro hospodářství Nadia Calviová.
Pavel v Bruselu debatoval o roli Česka v EU, von der Leyenová schůzku zrušila |
Podle údajů, které ke konci minulého měsíce zveřejnila španělská vláda, bylo k prosinci loňského roku, a tedy rok od zahájení celého procesu, přiděleno jen 23,5 miliard eur z celkových 77.
Únorový průzkum Bank of Spain mezi 6 tisíci podniky zároveň ukázal, že o granty požádalo jen 16,5 procenta tamějších společností. Času ale už moc není. Španělsko a Evropská unie se totiž domluvily na tom, že konečný termín pro přidělení slíbené sumy uplyne posledním dnem letošního roku.
„Na všech úrovních existují překážky,“ uvedl pro agenturu Reuters Manuel Hidalgo, který je vedoucím pracovníkem v madridském think-tanku Esade, jež se zaměřuje na problematiku hospodářské politiky. Hidalgo zároveň uvedl, že výzva v podobě vyplácení několika miliard eur se ve Španělsku potkala s realitou fungování tamější veřejné správy, jež podle něj uvízla v devatenáctém století.
Španělské firmy od plánů ustupují
Proces vyplácení peněžních prostředků ve Španělsku tak komplikuje obrovsky složitá byrokracie. Spousta průzkumů zároveň ukazuje, že řada firem od svých původních plánů na získání dotačních prostředků pomalu ustupuje. Nemají totiž dostatek prostředků a zaměstnanců na to, aby se vypořádali s tak obrovským množstvím papírování.
EU nahradí zemědělcům ztráty z dovozu ukrajinského obilí, Česku se to nezdá |
Příkladem je třeba španělská společnost Fossa Systems. Její generální ředitel Julian Fernandez musel výhradně na papírování kolem grantů alokovat jednoho ze svých 24 zaměstnanců, a to pro získání 300 tisíc eur (7,2 milionů korun). Zároveň si kvůli tomu najal speciálního poradce, aby kolem těchto peněz komunikoval se zástupci španělské vlády i dalšími úřady.
„Kdybych měl nově budovat firmu, tak nevím, jestli bych to udělal ve Španělsku. Třeba ve Spojených státech získáte za mnohem méně úsilí miliony dolarů, a to pro získání potřebných technologií,“ uvedl pro agenturu Reuters Fernandez s tím, že na konečné schválení španělského grantu zatím stále a netrpělivě čeká.
Hydroplány málem nevyšly
Příkladem obrovské byrokratické náročnosti je třeba španělský souboj o hydroplány, které jsou účinným prostředkem v boji s ničivými lesními požáry. Španělská žádost na jejich pořízení za evropské peníze totiž byla ze strany EU nejprve zamítnuta, a to kvůli tomu, že hydroplány používají znečišťující fosilní paliva.
Podle zdrojů agentury Reuters nic na tom původně neměnil ani fakt, že udržitelná paliva nejsou v oblasti leteckého průmyslu v současné chvíli ještě příliš dostupná a obvyklá.
Vůbec první předpisy pro krypto na světě. Europarlament schválil regulaci |
Po velkých diskuzích mezi madridskou vládou a Bruselem se ale Španělsku podařilo Komisi přesvědčit, že potřeby účinného hašení lesních požárů převažují emise skleníkových plynů, jež jsou ze strany těchto hydroplánů v praxi vyprodukovány.
V problémech i Itálie
Španělsko ale v podobných potížích není samo. Jde třeba také o Itálii, která má v dalších letech čerpat celkem 69 miliard eur. Oproti Španělsku jsou ale italské problémy možná ještě hlubší, poněvadž evropské vedení převod hotovosti do Itálie před pár týdny pozastavilo a požádalo Řím o vysvětlení jejich cílů.
Záchranný unijní fond totiž mířil na jihu Evropy hodně diskutabilním směrem. Peníze měly jít třeba i na nové fotbalové stadiony. Prostředky, jež měly přispět v Evropě k hospodářskému oživení, byly podle plánů předchozí italské vlády určeny třeba i na renovaci fotbalového stánku Artemio Franchi ve Florencii pro 40 tisíc diváků. Druhým kontroverzním projektem byla rozsáhlá sportoviště v severoitalských Benátkách. V tomto případě se mělo vynaložit dokonce 94 milionů eur.
Návrh na mimořádný fond obnovy ekonomik evropských zemí zasažených koronavirovou krizí představila Evropská komise v květnu roku 2020. Na balík, který zvýšil objem unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, se Evropská komise rozhodla vzít na finančních trzích bezprecedentní půjčku vydáváním dluhopisů. Unie se dohodla celkem na 11 kritériích pro využití investic. Mimo jiné má nejméně 37 procent objemu peněz mířit na klimaticky šetrné projekty, pětina pak na digitalizaci.
