Více než deset let byly ruské zdroje zemního plynu klíčovým energetickým zdrojem většiny států Evropy. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se ale dovoz ruského plynu během několika měsíců propadl asi na dvě třetiny proti roku 2019. Evropa nyní vsází hlavně na plynové zásoby Norska, píše britský list The Guardian.
Norsko ale není jedinou zemí, která z geopolitických otřesů v poslední době těží. Řadí se sem i Spojené státy, odkud dovoz zkapalněného zemního plynu do Evropy loni dosáhl objemu 64 miliard metrů krychlových. Ještě v roce 2015 byl přitom nulový.
Evropské vlády nyní očekávají, že americký plyn se bude v Evropě hojně využívat i nadále. Mimo jiné i proto, že na západním pobřeží Evropy vyrostla řada nových terminálů na zpracování dováženého LNG. Rozvoj nových kapacit navíc plánují i další evropské země, které hledají k ruskému zemnímu plynu alternativy.
Evropu ale zatím trápí velké cenové výkyvy. Trhy jsou ve střehu a reagují na jakékoliv hrozby. Během srpna se cena zemního plynu v podstatě ze dne na den zvýšila až o 40 procent, a to kvůli hrozící stávce dělníků ve vybraných australských provozech na výrobu LNG. Ti bojovali za vyšší mzdy i příznivější pracovní podmínky. Riziko vzniku dalších podobných cenových výkyvů v Evropě trvá i dál, jednotlivé země se jim ale snaží předejít.
