Více než deset let byly ruské zdroje zemního plynu klíčovým energetickým zdrojem většiny států Evropy. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se ale dovoz ruského plynu během několika měsíců propadl asi na dvě třetiny proti roku 2019. Evropa nyní vsází hlavně na plynové zásoby Norska, píše britský list The Guardian.
Norsko ale není jedinou zemí, která z geopolitických otřesů v poslední době těží. Řadí se sem i Spojené státy, odkud dovoz zkapalněného zemního plynu do Evropy loni dosáhl objemu 64 miliard metrů krychlových. Ještě v roce 2015 byl přitom nulový.
Evropské vlády nyní očekávají, že americký plyn se bude v Evropě hojně využívat i nadále. Mimo jiné i proto, že na západním pobřeží Evropy vyrostla řada nových terminálů na zpracování dováženého LNG. Rozvoj nových kapacit navíc plánují i další evropské země, které hledají k ruskému zemnímu plynu alternativy.
Evropu ale zatím trápí velké cenové výkyvy. Trhy jsou ve střehu a reagují na jakékoliv hrozby. Během srpna se cena zemního plynu v podstatě ze dne na den zvýšila až o 40 procent, a to kvůli hrozící stávce dělníků ve vybraných australských provozech na výrobu LNG. Ti bojovali za vyšší mzdy i příznivější pracovní podmínky. Riziko vzniku dalších podobných cenových výkyvů v Evropě trvá i dál, jednotlivé země se jim ale snaží předejít.
Velká Británie
Ve Spojeném království věří v poklidnou zimu. Tamní vláda i proto zastavila podpůrné programy, které během loňska pomáhaly britským domácnostem s placením často nákladných účtů za energie.
V minulosti Velká Británie dovážela z Ruska jen asi dvě procenta své celkové spotřeby plynu. V posledních měsících se od něj odstřihla úplně a zaměřuje se na dovoz plynu z Norska i LNG z celého světa. Loni země dovezla rekordních 25,6 miliardy metrů krychlových zemního plynu, což je asi 45 procent celkové britské poptávky.
Tamní provozovatel přepravní soustavy National Gas před pár dny uvedl, že dodávky plynu nejsou pro letošní zimu v ohrožení. Změnit by to mohla jen velmi chladná zima, která ale podle meteorologů nejspíš nehrozí.
Spojené království ale může být i nadále vystavené riziku cenových výkyvů, neboť plynové zásobníky v zemi se řadí k těm nejmenším v celé Evropě. Nic na tom nemění ani snahy současné britské vlády, která se rozhodla zprovoznit část zásobníku Rough v Severním moři, jenž byl v roce 2017 vyřazen z užívání.
Německo
Německo se řadí mezi evropské země, které na ruskou válku na Ukrajině doplatily z energetického pohledu nejvíce. Právě ruský plyn byl dlouhá léta klíčovým i levným zdrojem pro výrobu elektřiny a sloužil i pro vytápění řady domácností.
Německu ale kvůli válce nezbylo nic jiného než svou ruskou závislost na plynu zredukovat. Připravilo rozsáhlé plány pro naplnění svých zásobníků, které jsou největší v Evropě. Do srpna měly být naplněny z 65 procent, do konce října na 80 procent a do listopadu na 90 procent. Harmonogram se zatím daří plnit.
Němečtí politici také nechtějí upustit od opatření na snížení spotřeby. Pokračuje modernizace topných systémů, podniky s vysokou spotřebou měly už dříve za povinnost přistoupit k úsporným opatřením a při pohledu do statistik se zdá, že se to vyplatilo. Německo už loni meziročně snížilo spotřebu plynu až o patnáct procent. Velký vliv na tom však měla i mírná zima.
Země v posledních měsících vybudovala tři nové terminály na dovoz LNG a zvýšila dovoz zemního plynu z Norska. Do ledna příštího roku by se Německu mělo zároveň podařit zprovoznit další tři nové terminály. Politici také jednají o dodávkách LNG i s Katarem, SAE nebo Spojenými státy.
Země ale musí kvůli odstávce jaderných elektráren hledat na zimu fosilní záložní zdroje. Do provozu tak znovu vrací tři uhelné elektrárny, které mají přes zimu jistit stabilitu energetické sítě.
Francie
Francie už před válkou nebyla na ruském plynu příliš závislá. Dodávky z této země se před vypuknutím války na Ukrajině podílely na celkové spotřebě jen asi sedmnácti procenty. Země za to vděčí i vysokému množství provozovaných jaderných elektráren. V loňském roce se ale potýkala s problémy, jaderné elektrárny bojovaly s četnými odstávkami i dalšími technickými problémy.
I proto se Francie loni rozhodla přistoupit k opatřením, která mají do roku 2024 snížit celkovou spotřebu energie v zemi proti roku 2019 o deset procent a do roku 2030 dokonce o čtyřicet procent. Francouzští politici tamní domácnosti a podniky vyzývají k úsporám. Topit mají až ve chvíli, kdy vnitřní teplota klesne pod devatenáct stupňů Celsia.
Do budoucna francouzská vláda plánuje výstavbu dalšího terminálu pro dovoz LNG ze zahraničí a zvýšit chce i kapacitu plynových zásobníků.
Španělsko
Ani Španělsko není ani nebylo na ruském plynu příliš závislé. Země za to může vděčit také vysokému počtu terminálů na dovoz plynu ze zahraničí. I přesto ale řada podniků přistoupila k energetickým úsporám, které pomohly s meziročním snížením spotřeby plynu o 21 procent.
Země zavedla omezení pro vytápění v budovách maximálně na 19 stupňů Celsia. Klimatizaci je ve veřejných budovách možné užívat maximálně do 27 stupňů. Restaurace a obchody musí nechávat zavřené dveře, světla ve výlohách musí po desáté večer zhasnout.
Aby španělská vláda pomohla domácnostem s vysokými účty za energie, snížila DPH na plyn z 21 na 5 procent. Tamní politici představili i plán v hodnotě 8,4 miliard eur (210 miliard korun) na snížení velkoobchodní cen elektřiny.
V posledních týdnech se Španělsku podařilo otevřít nový terminál na LNG, který ročně zvládá obsloužit asi sto lodí. I díky tomu může nadále energeticky vypomáhat sousedním zemím. Loni vývoz španělské elektřiny do Portugalska pokryl asi třicet procent tamní spotřeby a země pomáhá i nedaleké Francii.
Polsko
Jiná situace panuje v Polsku. Tamní ekonomika je sice postavena hlavně na uhlí, které se v zemi používá pro vytápění domácností i v průmyslu. Přesto se ale Polsko řadilo krátce po vypuknutí války na Ukrajině mezi státy, které byly od ruského plynu odříznuty jako první. V té době se na něj Poláci spoléhali asi z poloviny.
Největší ekonomika střední a východní Evropy se od loňské zimy snaží svou závislost na ruském plynu zredukovat úplně. Spoléhá se na dovoz prostřednictvím LNG terminálů, počátkem letošního roku se energetický gigant Orlen kupříkladu dohodl na dovozu LNG s americkou společností Sempra.
Dovoz LNG do Polska tak roste, v roce 2022 vyložilo LNG na polském území asi 58 plavidel, letos by jich mělo být celkem šedesát. Polská vláda navíc plánuje kapacity těchto terminálů dál zvyšovat.
Česká republika
Lépe než loni je na tom i Česká republika. Počátkem října dosahovaly zásoby plynu v České republice úrovně 97 procent, což při průměrné roční spotřebě znamená, že by vydržely asi 145 dnů. Při zohlednění zimní spotřeby by tyto zásoby vystačily na 82 dnů.
K vysoké úrovni zásob v České republice přispěl i terminál v nizozemském Eemshavenu, který za první rok provozu odbavil pro Českou republiku celkem jednadvacet lodí, ve kterých byly asi dvě miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá zhruba 27 procentům loňské tuzemské spotřeby. Čeští zástupci se v současné době snaží o vyjednání i dalších potenciálních kapacit v LNG terminálech, které se připravují.
Ceny plynu se proti loňsku podařilo snížit. Ve virtuálním uzlu TTF na listopad počátkem října dosahovala úrovně 38,25 euro za MWh a na druhý kvartál příštího roku 45,42 eur. To se propsalo i do cen v Česku.
České domácnosti i firmy teď nejvíce trápí návrat poplatku za obnovitelné zdroje. Ten dočasně vláda odpustila a hradil jej stát. Od ledna se do cen elektřiny vrátí a každá spotřebovaná megawatthodina kvůli tomu včetně DPH zdraží o 599 korun.
Naplněnost zásobníků |
