Nedostatek peněz ve školství se projevuje mimo jiné na kvalitě učebních pomůcek, se kterými žáci veřejných škol pracují a učitele nutí, aby si kromě výuky hledali ještě další povolání. Některé školy v Coloradu například musely zkrátit vyučování na čtyři dny v týdnu, v Oklahomě se pro změnu učí školní děti z učebnic, které jako prezidenta USA uvádějí George Bushe mladšího, píše deník Quartz.
„Máme tu generaci studentů, jejichž veškerá akademická budoucnost je ohrožena kvůli daňovým škrtům,“ řekl vůdce nespokojených učitelů ve státě Arizona a zároveň učitel hudební výchovy Noah Karvelis. Jedinou cestu pro zvýšení výdajů za kvalitu veřejného školství totiž protestující vidí ve zvyšování daní.
To ale není v řadě států USA jednoduché kvůli omezujícím pravidlům, které legislativci v řadě z nich zavedli v 90. letech. Zatímco pro snižování daní stačí nadpoloviční většina členů místních zákonodárných sborů, pro pohyb opačným směrem jsou potřeba tři pětiny nebo až tři čtvrtiny všech zákonodárců.
Například Arizona tak každý rok krátila daňové příjmy od roku 1990, uvedl bývalý zákonodárce a současný ředitel Arizonského centra pro ekonomiku a rozvoj David Lujan. V důsledku to znamenalo snížení peněz na školství o 1,8 miliardy dolarů mezi lety 2008 až 2014. Náklady na veřejné školství patří totiž mezi největší výdaje jednotlivých samospráv, které navíc na rozdíl od federálního rozpočtu nesmí hospodařit se ztrátou. Státy proto potřebují tyto výpadky řešit okamžitě a snižování výdajů na školství se tak nabízí jako jedna z prvních možností.
Nedostatek financí na výuku tak zpravidla kopíruje ty státy, které se v minulosti připojily k zákonům omezujícím zavádění nových daní. Nejvíce se v posledních deseti letech krátily finance na školství v Oklahomě, kde jde o propad o více než 28 procent. O 16,2 procenta se mezi roky 2008 až 2018 snížilo financování školství v Texasu a o 15,8 procenta v Kentucky. Oklahoma, kde ze školských rozpočtů ubylo nejvíce peněz, zároveň patří ke státům, kde zvyšování daňové zátěže, nebo zavádění nových daní musí schválit 75 procent zákonodárců.
V Arizoně protesty učitelů dosáhly částečného úspěchu. Po šestidenních demonstracích úřady souhlasily s navýšením balíku peněz pro veřejné školství o pětinu v následujících třech letech. V současnosti do školství v tomto státě plyne méně peněz než během hospodářské krize po roce 2008, slíbený nárůst ale zatím není jistý. Školy totiž mají dostat peníze, které zbudou z programu na snižování emisí škodlivin do ovzduší.
