Británie sice k 31. lednu z EU technicky vystoupila, až do konce letošního roku však trvá takzvané přechodné období, během nějž chce země s Unií vyřešit příští podobu vzájemných vztahů. Představy obou stran o budoucnosti se ale výrazně liší, zejména v oblasti propojení finančních služeb, pravidel hospodářské soutěže či rybolovu.
Cesty ani nákupy se po brexitu nemění. Za rok však může být jinak |
Pokud jednání zkrachují, může 1. ledna roku 2021 nastat obdobná situace, před níž mnozí ekonomové varovali v případě tvrdého brexitu.
Vyjednávací mandát britské vlády znovu vyvolal strach z dovozních cel a problémů v přístavech nebo na letištích, píše deník The Independent. Kabinet totiž odmítl prodloužení přechodného období a pokud nebudou v červnu na stole jasné obrysy dohody s EU, je připraven jednání ukončit.
Premiér Johnson, který dokument ve čtvrtek představil, by si přál co největší nezávislost své země na zbylé unijní sedmadvacítce a dohodu o volném obchodu v kanadském stylu.
Pokud se však vyjednávání nebude vyvíjet tímto směrem, Británie v červnu praští do stolu a soustředí se na přípravu odchodu bez dohody. Podle deníku Financial Times se tak země chce vyhnout tomu, aby Brusel koncem roku využil blížícího se termínu a hrál o čas.
Kvůli termínu, který si Británie stanovila, bude domluva země s EU složitá, míní hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier. „Nicméně se domnívám, že dohoda je možná i ve velmi omezeném čase, pokud se budeme držet toho, na čem jsme se už domluvili,” citovala Barniera agentura Reuters.
Britové nechtějí, aby je kontroloval Soudní dvůr EU
Tuto nezávaznou deklaraci Unie s Británií přijala loni na podzim, společně s “rozvodovou” brexitovou dohodou. Nynější vyjednávací mandát britské vlády však mnohá britská média hodnotí jako odklon od dohodnutého prohlášení.
Brexit se dostal na mince. Platidlo hlásá přátelství, ale také provokuje |
Obě strany budou muset překonat zásadní rozpory, překážkou obchodní dohody by se mohla stát například společná pravidla hospodářské soutěže.
Unie má poměrně striktně vymezenou daňovou politiku, práva zaměstnanců či pravidla státní podpory firem. Londýn unijní regulaci vesměs odmítá a požaduje „plnou hospodářskou nezávislost”, jak uvedl britský vicepremiér Michael Gove. Nesouhlasí také s tím, aby na dodržování těchto pravidel dohlížel Soudní dvůr EU.
Dalším úskalím je rybolov, který byl významným tématem již během kampaně před referendem o brexitu. Britští rybáři ve velkém hlasovali pro odchod země z EU, od nějž si slibovali konec přísných kvót a omezení lovu. Unie to však odmítá a Británie chce proto pro své rybáře vyjednat samostatnou smlouvu.
„Jedna strana chce minimum změn a druhá žádá radikální přepsání pravidel, které v odvětví platí 40 let,” popsala spor o ryby BBC. Zde však tahá za delší konec EU, která může britským rybářům „odříznout” přístup na významné vývozní trhy ve Francii nebo Španělsku.
Irský otazník
Představy obou stran se rozcházejí i v oblasti finančních služeb. Británie chce právně závazné záruky přístupu na evropský finanční trh, zatímco Unie hovoří pouze o dobrovolné spolupráci. Problémy se dále rýsují také v Severním Irsku, které má mít zvláštní obchodní status a kde stále není dořešená otázka dopravy zboží z Británie.
Příští podoba vztahů Británie s Evropskou unií tak zůstává nejasná. „Nejsem si jistý, zda některá ze stran chce dohodu natolik, aby byla schopná dělat kompromisy. A času je strašlivě málo,” uvedl pro Financial Times bývalý britský obchodní zmocněnec David Henig.
24. ledna 2019 |
