Amsterdam patří mezi města, kde se dostupnost bydlení stále snižuje. Nájmy v soukromém sektoru dosahují nebývalých hodnot, pokoj ve sdílené bytě vyjde na 900 eur (22 300 Kč). Na sociální byty se čeká až dvacet let, napsal portál The Guardian.
„Je to špatné,“ uvedla k dostupnosti bydlení ve městě absolventka vysoké školy Iris Ludenová. Stále žije ve svém starém studentském bydlení. „Lidé se stěhují z jednoho místa na druhé, a to v průměru jednou za rok. Je těžké se usadit. Chtěli bychom bydlet za dostupnou cenu,“ říká.
Chybějící byty, příliš vysoké nájmy. Krize bydlení zasáhla celou Evropu |
O společném bydlení se svými blízkými uvažovala již na vysoké škole. „Byl to sen. Fantazírovali jsme. Co kdybychom si postavili vlastní bydlení? Představovali jsme si školku, pěstování vlastních potravin... Scházeli jsme se každý měsíc, abych si o tom popovídali,“ popsala.
Podpora družstevního bydlení
Vážněji začali mladí brát situaci poté, co radnice hlavního města se rozhodla podpořit družstevní bydlení a realizovat patnáct až dvacet družstevních bytových projektů. „Museli jsme se hodně učit, a to rychle. Zaregistrovali jsme se jako spolek a zrealizovali projektový záměr. Přihlásili jsme se,“ zmínil osmadvacetiletý Lukas Nerl, další člen skupiny.
Zajistili tým architektů se zkušenostmi z neziskových družstevních projektů, získali peníze na jejich zaplacení a představili plán čtyřpatrového, dřevem obloženého, udržitelně postaveného bloku čtyřiceti bytů.
Podle Nerla se projekt setkal s úspěchem nejspíš kvůli jejich mládí a také tomu, že byli čerství absolventi. U nich se dalo předpokládat, že jsou schopni se orientovat v labyrintu pravidel, předpisů a byrokracie.
Prostřednictvím kombinace půjček od banky a radnice, crowdfundingu od přátel a rodiny a dvou emisí dluhopisů získala šestadvacetičlenná skupina téměř devět milionů eur (223 milionů Kč). Stavební práce by s trochou štěstí měly začít do konce roku, nastěhování by pak mohlo být možné koncem roku 2025 či začátkem roku 2026.
Nizozemští pronajímatelé zvyšovali nájmy neoprávněně, miliardy nejspíš vrátí |
„Budova bude ve vlastnictví družstva, každý obyvatel bude platit měsíční nájem,“ uvedl Enrikos Iossifidis, další ze zakládajících členů. Zhruba třetina bytů bude splňovat podmínky sociálního bydlení, přičemž nejdražší byt pro rodinu by měl vyjít na 1 200 eur měsíčně (29 700 Kč).
„Po ruské invazi na Ukrajinu náklady na výstavbu prudce vzrostly a nastala opravdu hrozná situace. V tu chvíli jsme měli obavu, že se projekt nakonec neuskuteční. Dokonce i teď to byla jízda na horské dráze,“ zmínil Iossifidis.
Podle Ludenové se takové dobrodružství netýká jen dostupného bydlení. „Jde také o budování komunity,“ uvedla. „Některé byty jsou vyhrazeny pro lidi, kteří čelí ještě větším problémům s bydlením, například žadatelé o azyl,“ uzavřela podle The Guardianu.