Mnozí analytici ale tento přístup afrických států kritizují a upozorňují, že v kontextu stále širšího a dostupnějšího využívání obnovitelných zdrojů nedává smysl. Informoval o tom německý deník Deutsche Welle.
Jednou z nejméně elektrifikovaných zemí na světě je Burkina Faso. Údaje Mezinárodní agentury pro atomovou energii ukazují, že přístup k elektrické energii tam má jen 20 procent lidí. Elektřina má ale zásadní význam, a to i pro hospodářský rozvoj. Tamní vláda se proto dohodla na tom, že jednoznačným cílem je nyní masivnější elektrifikace. Obnovitelné zdroje v této snaze ale příliš nefigurují.
Když zhasnou světla, začíná chaos. Nejbohatší město Afriky prochází krizí |
Současní vládní politici Burkina Faso se totiž dohodli s představiteli ruské státní společnosti Rosatom na výstavbě jaderné elektrárny. V africkém státě si od toho slibují, že kapacita a dostupnost elektrické energie díky tomuto projektu citelně stoupne. Odborníci ale říkají, že projekt není dostatečně životaschopný.
Od vojenského převratu 2022 je v čele země Ibrahim Traore, který je ve svých 35 letech nejmladším úřadujícím prezidentem na světě. Francie se ale kvůli vojensky orientovanému převratu obrátila k Burkině Faso zády a i proto začal Ibrahim Traore daleko více cílit na Putinovo Rusko.
Energetický expert Adrien Poussou říká, že výstavba jaderné elektrárny je jen nástrojem ruské propagandy. „Je absurdní, že africký kontinent může mít problémy s energií a elektřinou, když má takové množství běžně dostupných slunečných paprsků,“ uvedl analytik německému deníku Deutsche Welle s tím, že řešením problémů v mnoha afrických zemí by měla být právě dohoda o výstavbě solárních zdrojů.
Podobně se k jádru staví i Mali či Egypt
Burkina Faso ale není jedinou zemí, která v poslední době oznámila svůj záměr v podobě výstavby jaderné elektrárny. Ruský Rosatom se totiž angažuje třeba také v Mali nebo v Egyptě, kde ve městě El Dabaa buduje od roku 2022 první čtyři bloky ruské jaderné elektrárny, z nichž každý bude vyrábět zhruba 1 200 MW energie.
Z afrických solárů do kabelu pod mořem. Evropa hledá řešení energetické krize |
Další africké ekonomiky navíc o jaderných zdrojích uvažují. Řadí se k nim třeba Uganda. Tamní ministerstvo pro energetiku během letošního března oznámilo, že jaderná energie se tam bude v roce 2031 využívat k většinové výrobě elektřiny v zemi. V současné době už tam probíhají první přípravné kroky pro výstavbu první jaderné elektrárny v okrese Buyende na východě země.
Přidává se i Keňa
I sousední Keňa už oznámila, že jejím cílem je zahájit výstavbu jaderné elektrárny. Stavba má začít v roce 2027 a trvat bude asi 10 let.
K jaderným zdrojům se Keňa rozhodla mířit i přesto, že v současné době se řadí mezi africké průkopníky ve využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako je solární, větrná či geotermální energie. V zemi se nyní vyrábí z obnovitelných zdrojů asi 90 procent energie a do roku 2030 chce tento stát pokrýt všechny své energetické potřeby právě prostřednictvím ekologických zdrojů.
„Je překvapivé, že se Keňa pouští do jaderné energetiky, když má vyrobené elektřiny tolik. Jinde na světě se jaderné elektrárny zavírají, jelikož taková výroba nyní není příliš populární,“ řekl německému deníku Deutsche Welle analytik Iraki z univerzity v Nairobi s tím, že varoval před možným opakováním havárií jaderných reaktorů z minulosti.
Analytici zároveň upozorňují, že v minulosti řada zemí v záměru výstavby jaderných elektráren neuspěla. Řadí se k nim třeba Ghana, Nigérie, Súdán, Zambie nebo Zimbabwe. Jedinou africkou zemí, která úspěšně vybudovala a nyní provozuje jadernou elektrárnu, proto zůstává Jihoafrická republika poblíž Kapského města, která byla do provozu uvedena v roce 1984.
