Biskiti patří do skupiny výrobků společnosti Emco, kterou jsme navštívili v továrně v Hrdlech nedaleko Terezína. Biskiti jsou v podstatě "sušenky" velké asi jako pětikoruna, které se stejně jako müsli snídají s mlékem. Dětem se však líbí víc než obyčejné vločky. Mají totiž obličej, tedy spíše jen oči a ústa do úsměvu.
Ještě před závodem se zdá, že celé dopoledne bude provázet vůně pečených sušenek. V místnosti, kde se vyrábí cereálie Biskiti, však omámení vůni přejde. Ve vzduchu je cítit něco jako čpavek. "To je z kypřicího prášku," vysvětluje nepříjemný zápach vedoucí závodu Michal Slezák.
Tento zážitek naštěstí za chvíli přebíjí samotná výroba cereálií. Pokud si totiž představíte továrnu plnou strojů a minimální lidské síly, jste na omylu. Většina výroby se překvapivě zakládá na lidské práci. Mnohdy si říkáme, jakou námahu pro pracovnice představuje například vkládání celého stojanu s plnými plechy do pece.
Formička na úsměvy
Výroba biskitů samozřejmě začíná ve vývojovém centru, kde se podle požadavků zákazníka stejně jako u všech ostatních výrobků vytvoří receptura. Podle ní se v malém množství vyrobí první vzorky. Pokud jsou schváleny, putují dále do výroby.
Větší suroviny, jako vločky nebo lupínky, se do výrobní místnosti dostávají ze skladů ze spodních pater závodu a váží se na velkých digitálních vahách. Suroviny, které se přidávají v menším množství, tedy například cukr, kakao nebo kypřicí prášek, váží zaměstnanci ručně.
Historie müsliMüsli vynalezl okolo roku 1900 švýcarský lékař Maximilian Bircher-Benner pro pacienty ve své nemocnici, kde strava bohatá na čerstvé ovoce a zeleninu tvořila stěžejní část léčby. Vzorem mu prý byl podobně "podivný pokrm", který jemu a jeho manželce podali během túry ve švýcarských Alpách. Bircher-Benner sám jídlo pojmenoval jako d'Spys (švýcarská podoba německého die Speise neboli pokrm). Výraz müsli je pak zdrobnělina švýcarského podstatného jména Mues (německy Mus), tedy kaše. Ve své současné podobě je müsli oblíbeno na Západě od 60. let 20. století v rámci rostoucího zájmu o zdravou a vegetariánskou stravu. Zdroj: Wikipedia |
Přísady na výrobu biskitů se nejdříve smíchají ve velkém hnětači. Směs se dále přesouvá k pásu, kde je z ní vytvořen hotový syrový biskit. Ten je vytlačen válcem, kde jsou v umělé hmotě vyraženy formičky obličejů.
Dětské creálie odtud dále putují k dvěma pracovnicím, které kontrolují, jestli jsou všichni biskiti správně vykrojení, tedy jestli se všichni usmívají.
Odtud už vysmáté obličeje míří do pece. Jeden plech se peče zhruba dvacet minut. Po vyndání z trouby se u několika vzorků z každé upečené várky zjišťuje, jakou má vlhkost, tedy jestli je dostatečně upečen. Pokud ne, vrací se zpátky do trouby.
Kromě výroby biskitů jsme v závodě viděli také promíchávání celozrnných lupínků s jahodami. Na rozdíl od biskitů jde však opravdu pouze o promíchávání. Všechny suroviny si totiž firma kupuje a žádné dílčí přísady nevyrábí.
Biomüsli
Kromě běžných výrobků vyrábí společnost také biomüsli. Suroviny na jeho přípravu i samotná výroba jsou striktně odděleny od ostatních výrobků, aby nedošlo k pomíchání. Dále firma vyrábí také výrobky pro bezlepkovou dietu.
Společnost Emco byla založena v roce 1990 Zdeňkem Jahodou. V současnosti se výrobky vyvážejí do více než 50 zemí světa.
Nejvýznamnějšími zahraničními trhy jsou v současné době Chorvatsko, Rumunsko, Bosna, Rusko a Maďarsko. Další závody má společnost v Brně a Bohumíně. Továrna v Hrdlech se zaměřuje především na zmíněné dětské cereálie a speciality typu biovýrobky, výrobky pro bezlepkovou dietu a exportní balení cereálií Mysli.
