Všechny továrny jsou si vlastně trochu podobné. Pekař, který hněte těsto s kváskem, by se asi netvářil jinak než zaměstnanci největší fabriky v Uherském Brodě. Tady se ale vyrábí zbraně. Je libo pistoli, samopal, nebo raději pušku na slony či granátomet? Každý den se jich tu vyrobí přes jeden tisíc.
Jméno České zbrojovky prý mnohde v Africe nebo v Jižní Americe neznají, místní policisté, kteří mají pistole a pušky z Uherského Brodu jim prostě říkají „Brno“. To podle Brněnské zbrojovky, kterou Česká zbrojovka koupila v roce 2008. V Brně se ale vyrábí jen lovecké a sportovní zbraně a brokovnice. Pracuje tam zhruba jen dvacet lidí, naproti tomu v Uherském Brodě 1 750.
Závod, který se táhne na jedné straně města, je dlouhý asi 1,6 kilometru, továrně se tak v místní mluvě přezdívá „jednomílová“. Už nemá kam růst, odnož České zbrojovky proto vyroste i na Slovensku. „Blížíme se k hranici našich možností na rozšíření závodu. Část výroby se přesune na Slovensko. Dá to práci slovenským lidem a nám to pomůže s posílením kapacit,“ říká mluvčí firmy Radek Hauerland.
Fotogalerie |
Uvnitř areálu v Uherském Brodě to přitom nevypadá, že by bylo moc rušno. To nejdůležitější se odehrává v několika málo budovách. Tovární halou se nevine nekonečný běžící pás jako jinde, zato je plná drahých CNC strojů, které frézují části zbraní s důmyslnou přesností. U těch nejnáročnějších dílů záleží na každé setině milimetru. Jakby ne, třeba odstřelovací puška „sniperka“ má dostřel až 800 metrů a naprostá přesnost může zachránit lidský život. Nebo ho vzít, jak kdo chce.
Rám, závěr a hlaveň. Snažím si zapamatovat alespoň tři základní díly pistole. U různých zbraní mohou být součástek až desítky. Dohromady se šroubují nebo spojují kolíčky jako u nejprodávanější pistole CZ P-07. Zbraně se vyrábí z chrom-molybdenové oceli, která je vysoce odolná. Musí bezpečně fungovat i v extrémních klimatických podmínkách: na Sibiři i v Africe.
Pistoli vyvinou za tři roky, složí za pět minut
Složení nevinných součástek do smrtící pistole trvá pět až deset minut. Ale vývoj nové pistole od samotného nápadu až k sériové výrobě trvá dva až tři roky. Proces brzdí hlavně schvalování zbraně a zkoušky.
Testování má tři fáze. Takzvanou tormentační střelbu s náboji se zvýšeným tlakem, kterou provádí Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. Po ní přichází zkouška funkce, kdy se vypálí jeden až dva plné zásobníky a ve finále se testuje přesnost, kterou na střelnici v areálu ověřují specializovaní zaměstnanci a zároveň výborní střelci. Výsledky střelby zpracovává počítač.
„Jsem tady 21 let a nepamatuji si, že by někdy zbraň zkouškou neprošla. Zbraně jsou navrženy tak, aby obstály,“ říká mluvčí.
Zbraně se testují na střelnici, která je v jedné z budov v areálu. Zapomeňte na pohyblivé terče a létající holuby. Test funkce je docela nudný. Zásobníky se vypálí malým okénkem do tmy a tuny olova končí ve velkém „bazénu“. Na terč míří až střelci při testování přesnosti.
Zaměstnanci, kteří pracují se zbraněmi, musí mít zbrojní průkaz a dokonce musí pravidelně střílet. I zdejší sekretářka tak dokáže zkušeně manipulovat se škorpionem.
Tak jako desítky dalších průmyslových firem, i zbrojovka v Uherském Brodě má problém se sháněním kvalifikovaných zaměstnanců. „Dokážeme získat dělnické profese, puškaře, soustružníky, frézaře... Ale sehnat techniky, konstruktéry, technology a vývojaře je obrovský problém,“ posteskl si mluvčí.
Česká zbrojovka ale nevyrábí jen zbraně. Automobilkám Mercedes, Porsche a Ford dodává díly do brzdových systémů, klimatizací a chladičů. Tržby z této činnosti loni dosahovaly 30 procent veškerých příjmů.
