„Pomáháme zákazníkům budovat nejmodernější závody. A to nejen z pohledu automatizace. Jde také o to, aby technologie byly ergonomické, uživatelsky příjemné, aby jejich ovládání byla zábava a aby se zaměstnanci technologií ani automatizace nebáli,“ vysvětluje letošní slovenský vítěz soutěže EY Podnikatel roku.
Firma se zaměřuje na automobilový průmysl, mezi jejími zákazníky jsou Mercedes, BMW, Jaguar či Volvo. Jen s automobilkami by si však společnost nevystačila. Podle požadavků zákazníka vyrobí a vyvine skoro cokoliv. Od jednoduchých pracovních stanic až po nekonvenční technologické celky, třeba pro výrobu houslových strun.
Pracuje také pro výrobce elektrotechniky, bílé techniky nebo potravinářské firmy. Zakázky měla společnost MTS už skoro po celém světě. „Musíme umět výrobní technologie na vysoké úrovni na všechno, co zákazníci potřebují. Chceme vyrábět takové věci, které nikdo jiný nevyrobí. To, co umí vyrobit každý, společnosti nechybí,“ uvádí Habovštiak.
Pokud někdo přemýšlí o tom, že rozjede vlastní byznys, měl by se podle oravského podnikatele zamyslet hlavně nad tím, co na trhu chybí. A snažit se, aby se to nedalo snadno okopírovat.
„Při srovnání s dneškem bylo po revoluci možná snadnější najít nějakou mezeru na trhu, ale tehdy zase bylo mnohem těžší zajistit financování, zorientovat se. Nebylo moc zkušeností,“ upozorňuje.
„Nezačal jsem podnikat ani tak kvůli penězům, ale protože jsem chtěl začít tvořit něco zajímavého, dát dohromady lidi, vybudovat firmu. Pokud si člověk jako hlavní cíl nastaví peníze a začne podnikání porovnávat s jinými možnostmi, rychle to vzdá,“ říká Habovštiak, který před založením vlastního byznysu pracoval v Tesle Orava.
Nemůže to nechat
Zjednodušeně řečeno, MTS navrhuje a vyrábí technologie, díky nimž jeho zákazníci vyrábějí. Za posledních pětadvacet let se přitom obor hodně proměnil.
„Občas se říká, že Česko a Slovensko jsou montovny. Jenže není jednoduché udělat moderní výrobek. Všechno je dnes mnohem složitější, sofistikovanější,“ tvrdí.
Místo piva začala vařit léky. Dnes její firma utrží 19 miliard ročně |
Třeba světlomety Škody 100 bylo možné udělat doma v garáži. Skládaly se z paraboly a dvou žárovek. U dnešního auta jsou však plné elektroniky. V „obyčejném“ zpětném zrcátku jsou zase snímače, kamery a další vychytávky. Podle Habovštiaka to znamená, že je nutné se neustále učit nové věci.
A jak na průmysl dopadne koronakrize? „Ve srovnání s předchozí krizí v letech 2008 a 2009 je to nyní náročnější. Tehdy šlo hlavně o finance. Mohli jste přijít o práci, což může být tragédie, ale dnes lze přijít o práci, o zdraví i o zdravý rozum. Lidé budou dál potřebovat auta, ale možná se budeme více zamýšlet, zda je nutné hnát ekonomiku tak rychle, jako jsme ji hnali doposud,“ uvažuje Habovštiak.
Z lidí s umělou končetinou dělá kyborgy. Rus vyrábí chytré protézy |
Firmy si navíc mohou začít více vážit svých zaměstnanců. „Dojde jim, že jen se zdravými lidmi budou úspěšní. Pokud budou mít zaměstnance fyzicky nemocné, nebude mít kdo vyrábět. Když budou ustrašení, mohou se bát přijít do práce,“ říká slovenský podnikatel. A v otázce bezpečnosti práce podle něj mohou výrobní technologie a automatizace hodně pomoci.
Krizi nakonec lépe zvládnou firmy, které na ni byly připraveny. „To se nedá řešit ze dne na den, je třeba se tím zabývat neustále. A až tahle krize skončí, musíme se začít připravovat na další,“ upozorňuje. Ostatně během povídání s MF DNES prostřednictvím videorozhovoru Habovštiak několikrát zopakoval, že klíčem k úspěchu jsou spokojení zaměstnanci.
Firmu, v níž pracují téměř čtyři stovky lidí, nyní postupně připravuje na předání. „Porevoluční podnikatelé mé generace by nad tím měli přemýšlet co nejdříve. Je to proces na několik let,“ tvrdí. Svým třem dětem, kterým táhne na třicet let, odmala vysvětluje, co je podnikání a co je čeká.
„Snažil jsem se tu firmu dělat tak, aby byla hodnotná, aby to nebyl nějaký postrach rodiny. Zároveň jsem ji ale nestavěl pro děti. Je na nich, zda se do ní zapojí. Dvě z mých dětí se dobrovolně zapojily, ale nemohou dostat hned vrcholové funkce,“ říká. Výkonné funkce proto předává kolegům, kteří jsou ve firmě patnáct dvacet let a mají více zkušeností.
„Nástupce v tom pochopitelně nejde nechat samotné. Vytvořili jsme správní radu, my starší se snažíme výkonnému managementu pomáhat radami a nápady, ne je strašit tabulkami v excelu. Nemůžu to nechat a odjet lovit slony do Afriky. Firma není nikdy ‚dobudovaná‘, roste stále,“ uvádí Juraj Habovštiak.
