ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Lundák, MF DNES

Je po žních. Čeští zemědělci sklidili už téměř celou úrodu obilovin a řepky

  • 7
Letošní žně jsou u konce. Ke čtvrtku čeští zemědělci sklidili 99,63 procenta obilovin a 99,99 procenta řepky. Na agrosalonu Země živitelka to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula a prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Zemědělci letos sklidili 7,8 milionu tun obilí a 1,16 milionu tun řepky. Celý proces výrazně urychlilo sucho, loni bylo touto dobou sklizeno 76 procent obilovin a 95 procent řepky.

Zbylého méně než půl procenta nesklizené plochy obilnin představují plochy podmáčené kvůli deštivému počasí nebo je obilí znehodnocené jinak.

Výnosy jsou o něco horší než minulý rok. Průměrně se sklidilo 6,02 tuny na hektar obilovin, což je meziročně pokles o 0,28 tuny na hektar. Průměrný výnos řepky je 3,38 tuny na hektar, oproti roku 2021 to je o 0,27 tuny na hektar více.

Pšenice ozimé, která je nejvýznamnější tuzemskou obilovinou, se letos sklidilo pět milionů tun, výnos je také o něco horší než loni. Průměrný výnos je 6,33 tuny na hektar, co že je meziročně o 0,45 tuny na hektar méně než loni. Ječmene jarního se sklidilo 1,16 milionu tun, průměrný výnos je 5,49 tuny na hektar, což je o 0,02 tuny na hektar méně než loni. Lepší průměrný výnos než loni je pouze u ječmene ozimého, meziročně stoupl 0,29 tuny na hektar na 6,31 tuny na hektar.

Obilí zlevňuje, pečivo nikoli. I kdyby byla mouka za nula, nejde to, líčí pekaři

„Průběh sklizně ukazuje, že produkce základních potravin bude na dobré úrovni,“ řekl Nekula. Zemědělská politika podle něj má být ambiciózní směrem k environmentálním změnám. „Je zřejmé, že počasí posledních let nebude výjimkou, spíše pravidlem a bude potřeba, abychom při hospodaření a obnově krajiny počítali s těmito faktory. Výkyvy počasí se budou více vyhrocovat,“ řekl Nekula s odkazem na letošní sucha.

Podle Agrární komory se letos zemědělci potýkali hlavně se suchem, které se netýká pouze povrchové vody, ale sahá do hloubky. Problematické je, že několik deštivých dní během léta nestačí k nasycení nižších vrstev půdy. Sucho nejvíce zasáhlo Jihomoravský kraj, severozápad Čech a Polabí.

Sklizeň postupovala nejrychleji v Jihomoravském a Zlínském kraji, nejpomaleji postupovala v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

,