Problémy by mohly nastat, kdyby teplá vlna trvala delší časové období. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by měly noční teploty klesnout pod nulu o víkendu.
„Situace je samozřejmě atypická a na přírodu působit může,“ říká fenoložka a klimatoložka Lenka Hájková z ČHMÚ. Oteplení ohlašuje každoročně kvetoucí líska svými jehnědy. Podle Hájkové by kvetení mohly spustit právě novoroční vysoké teploty.
Teplý únor by byl problém pro meruňky
Ovocnáři ale zatím obavy nemají. „Určitě jde o extrémní situaci, která sice už několik dní trvá, ale meteorologové předpovídají do konce týdne změnu. Pokud přijde, tak současné teploty nepovažuji za tolik problematické, stromy jsou stále lidově řečeno v zimním spánku, takže ohrožené nejsou,“ řekl portálu iDNES.cz předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Pokud by však podobné teploty jako nyní panovaly venku i na začátku února, potíže by podle něj měly hlavně peckoviny, zejména pak meruňky.
Nejteplejší Silvestr v historii. V Praze bylo přes 18 stupňů, rekordy i jinde |
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal se obává hlavně prudkého ochlazení, kdy by mrazy zasáhly půdy bez sněhové pokrývky, což by mohlo mít dopady na vegetaci rostlin. „Ve spojení s obavami o dostupnost a cenu minerálních hnojiv ovšem dělá další průběh vegetace zemědělcům starosti. Hůře vyživené porosty by si totiž s teplotními výkyvy nemusely snadno poradit. Pokud se teplota vzduchu udrží na současné úrovni i v příštích dnech, může to mít vliv především na vegetační vývoj řepky a také obilovin,“ přiblížil.
Silné ochlazení může vyčerpat včely
Na nevídané oteplení reagují i včely. „Včera mi včely nosily pyl, i když nevím odkud, zřejmě z exotických rostlin z okolních zahrad,“ říká Miroslav Peroutka z Českého svazu včelařů. Ten chová kraňské včely, tedy čeleď, která je na výkyvy teplot geneticky lépe vybavena.
Teplé počasí probudilo ovocné stromy, sadaři se bojí jarních mrazíků |
„Oteplení má pro včely tu výhodu, že se zbaví výkalů, které shromažďují ve výkalovém vaku v úlu. Při delším trvání teplého počasí by ale včelstva začala silněji plodovat. Silná vlna ochlazení by je poté vyčerpala,“ uvádí Peroutka. Včely totiž před plodováním udržují teplotu v úlu okolo 20 stupňů Celsia, při něm ale musí úl vytopit až na 35 stupňů, což v kombinaci s ochlazení představuje obrovský nápor. „Včelaři by proto uvítali, aby se ochladilo, chladné počasí se udrželo do konce února a následoval rychlý přechod do jara,“ shrnuje chovatel Peroutka.
Oteplení na delší dobu vystřídané ochlazením může způsobit i další komplikace. „Pokud nebude ležet sněhová pokrývka a přijdou výrazné mrazy, je to nebezpečné například pro polní plodiny, které mohou vymrznout, některé zaniknout, s čímž se pak pojí menší úroda a výnosy,“ vysvětluje Hájková.
Klimatolog: Araby čekají teploty nad 55 stupňů v roce 2050, to člověk „neupotí“ |
Problém může být i s vodou. Sněhová pokrývka totiž půdu na jaře dosycuje, nedostatek sněhu se tak podílí na vzniku sucha, které výrazně dopadá v posledních letech na české zemědělce. „Na druhou stranu vysoké teploty zatím netrvají tak dlouho, stále máme krátké dny a je velký předpoklad, že se ochladí. S přírodou tudíž samo toto oteplení pravděpodobně příliš neudělá,“ dodává expertka.
To potvrzuje i mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha, podle kterého už delší dobu nepršelo, obává se tak nedostatku vláhy. Jak ale hospodářské rostliny vzejdou, se podle něj reálně uvidí až na jaře.
