Problémy by mohly nastat, kdyby teplá vlna trvala delší časové období. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by měly noční teploty klesnout pod nulu o víkendu.
„Situace je samozřejmě atypická a na přírodu působit může,“ říká fenoložka a klimatoložka Lenka Hájková z ČHMÚ. Oteplení ohlašuje každoročně kvetoucí líska svými jehnědy. Podle Hájkové by kvetení mohly spustit právě novoroční vysoké teploty.
Více na Počasí iDNES.cz |
Teplý únor by byl problém pro meruňky
Ovocnáři ale zatím obavy nemají. „Určitě jde o extrémní situaci, která sice už několik dní trvá, ale meteorologové předpovídají do konce týdne změnu. Pokud přijde, tak současné teploty nepovažuji za tolik problematické, stromy jsou stále lidově řečeno v zimním spánku, takže ohrožené nejsou,“ řekl portálu iDNES.cz předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Pokud by však podobné teploty jako nyní panovaly venku i na začátku února, potíže by podle něj měly hlavně peckoviny, zejména pak meruňky.
Nejteplejší Silvestr v historii. V Praze bylo přes 18 stupňů, rekordy i jinde |
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal se obává hlavně prudkého ochlazení, kdy by mrazy zasáhly půdy bez sněhové pokrývky, což by mohlo mít dopady na vegetaci rostlin. „Ve spojení s obavami o dostupnost a cenu minerálních hnojiv ovšem dělá další průběh vegetace zemědělcům starosti. Hůře vyživené porosty by si totiž s teplotními výkyvy nemusely snadno poradit. Pokud se teplota vzduchu udrží na současné úrovni i v příštích dnech, může to mít vliv především na vegetační vývoj řepky a také obilovin,“ přiblížil.
Silné ochlazení může vyčerpat včely
Na nevídané oteplení reagují i včely. „Včera mi včely nosily pyl, i když nevím odkud, zřejmě z exotických rostlin z okolních zahrad,“ říká Miroslav Peroutka z Českého svazu včelařů. Ten chová kraňské včely, tedy čeleď, která je na výkyvy teplot geneticky lépe vybavena.
Teplé počasí probudilo ovocné stromy, sadaři se bojí jarních mrazíků |
„Oteplení má pro včely tu výhodu, že se zbaví výkalů, které shromažďují ve výkalovém vaku v úlu. Při delším trvání teplého počasí by ale včelstva začala silněji plodovat. Silná vlna ochlazení by je poté vyčerpala,“ uvádí Peroutka. Včely totiž před plodováním udržují teplotu v úlu okolo 20 stupňů Celsia, při něm ale musí úl vytopit až na 35 stupňů, což v kombinaci s ochlazení představuje obrovský nápor. „Včelaři by proto uvítali, aby se ochladilo, chladné počasí se udrželo do konce února a následoval rychlý přechod do jara,“ shrnuje chovatel Peroutka.
Oteplení na delší dobu vystřídané ochlazením může způsobit i další komplikace. „Pokud nebude ležet sněhová pokrývka a přijdou výrazné mrazy, je to nebezpečné například pro polní plodiny, které mohou vymrznout, některé zaniknout, s čímž se pak pojí menší úroda a výnosy,“ vysvětluje Hájková.
Klimatolog: Araby čekají teploty nad 55 stupňů v roce 2050, to člověk „neupotí“ |
Problém může být i s vodou. Sněhová pokrývka totiž půdu na jaře dosycuje, nedostatek sněhu se tak podílí na vzniku sucha, které výrazně dopadá v posledních letech na české zemědělce. „Na druhou stranu vysoké teploty zatím netrvají tak dlouho, stále máme krátké dny a je velký předpoklad, že se ochladí. S přírodou tudíž samo toto oteplení pravděpodobně příliš neudělá,“ dodává expertka.
To potvrzuje i mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha, podle kterého už delší dobu nepršelo, obává se tak nedostatku vláhy. Jak ale hospodářské rostliny vzejdou, se podle něj reálně uvidí až na jaře.
