ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Jan Sychra

Komora: Využití úhoru pro produkci potravin nepomůže, jde o minimum ploch

  • 5
Zemědělské plochy, které se musely povinně nechávat ladem, se budou moci použít na pěstování plodin, pastvu nebo pícnin pro zvířata, informovalo v tomto týdnu ministerstvo zemědělství. Jde o jeden z kroků, jak pomoci zemědělcům v současné problematické situaci, kdy nárůst cen pohonných hmot překvapil nejednoho farmáře, ale i potravináře či běžné spotřebitele. Toto opatření však je, jak se ukazuje, ale velmi marginální. Jak ministerstvo na dotaz portálu iDNES.cz dodalo, úhor s porostem v ČR zabírá letos 6700 hektarů, což je proti necelým třem milionům hektarů orné půdy v ČR pouze zlomek ploch.

Agrární komora ČR by uvítala, kdyby alespoň tato možnost trvala více let, zatím se schválila jen pro letošek. „Jedná se o velmi malou plochu ze zemědělské půdy a tato výjimka tak nebude mít hmatatelný efekt i z toho důvodu, že platí pouze v letošním roce. Uvítali bychom, kdyby čeští zemědělci mohli této výjimky využít také po roce 2022, kdy mají vstoupit v platnost pravidla nové Společné zemědělské politiky,“ řekl prezident komory Jan Doležal. Ministerstvo pak dodalo, že jde o jednorázovou výjimku, nemělo by tak dojít k degradaci půdy.

Stát nyní jedná také o mimořádné finanční pomoci pro zemědělce. Evropská unie přispěje ČR 270 milionů korun, což je zhruba padesátina z celkové pomoci členským státům. Další až dvojnásobek pak může přispět jako kofinancování peněz. 

„Česká republika bude konkrétní možnosti kofinancování řešit na úrovni vlády. Členské státy si také mohou zvolit sektory, které jsou nejohroženější, za Českou republiku se přikláníme k sektoru prasat a jablek, a vnímáme také obtížnou situaci v sektoru drůbeže,“ řekl iDNES.cz mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.

Šéfka českých potravinářů Dana Večeřová se již v týdnu vyjádřila, že výše podpory bez kofinancování je jako plivnutí do moře. Prezident agrárníků uvedl, že podpory je zapotřebí, stojí však také o maximální kofinancování. „Jsme také přesvědčeni, že by tato finanční pomoc měla být vázána především na přiměřenou míru zemědělské produkce z obhospodařovaných hektarů,“ doplnil.

Kvůli vysokým cenám pohonných hmot, ale také hnojiv vzrostla cena potravin jen v únoru podle OSN meziročně o více než pětinu. Ceny dále mohou vzrůst až o desítky procent, míní analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.

V Evropě vzrostly ceny hnojiv jako čpavku, dusíku či dusičnanů o třetinu „Ruská hnojiva jsou téměř všude. V roce 2021 bylo Rusko největším vývozcem dusíkatých hnojiv a druhým největším vývozcem draselných a fosforečných hnojiv na světě,“ uvedl Hájek.

Ačkoliv nebyl obchod s Ruskem úplně zastaven, dovozci se Rusku vyhýbají, dodal. Podle Hájka na Rusko připadá 14 procent světového exportu hnojiv, což ve svém důsledku bude mít silný dominový efekt na trh s potravinami.