ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: AP

Zastropování dotací by bylo pro české zemědělce smrtící, říká ministr Výborný

  • 14
Kdyby se Česká republika rozhodlo tzv. zastropovat zemědělské dotace, musela by je zastavit na příjmu zhruba 100 tisíc euro na farmu. Při současných podporách by tedy končily dotace pro farmy podle velikosti na zhruba 1100 hektarech.

To by bylo podle ministra zemědělství Marka Výborného smrtící pro české zemědělství, protože zrovna takto velké farmy vytvářejí nejpodporovanější produkty jako je zelenina nebo chmel.

Například zelenina s vysokou pracností je tvořená ze 66 procent na farmách větších než tisíc hektarů, chmel pěstují stejně velké podniky ze 74 procent, brambory pro výrobu škrobu ze 67 procent, velké podíly mají také v živočišné výrobě. Malé farmy pak excelují v počtech chovaných koz a ovcí, necelou polovinu mají také v ovoci s velmi vysokou pracností nebo v telatech masného skotu.

Z Filipín získá Česko chybějící lidi na práci, Výborný má z cesty sušené mango

Evropská unie podle Ústavu zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) jasně určila, že zastropování by muselo být na úrovni 100 tisíc euro za rok, tedy na 2,5 milionech korun na podnik. Vzhledem k tomu, že v ČR je nyní základní sazba dotací 1 760 Kč na hektar a tzv. redistributivní platba, tedy platba na prvních 150 hektarů ve výši zhruba 3 500 Kč/ha, vychází tak, že přímé platby by končily u velikosti 1 136 hektarů. Po zavedení stropu na dotace dlouhodobě volá Asociace soukromého zemědělství, ta by si ale představovala limit na dvou tisících hektarech, což podle ministra není možné.

Z analýzy ÚZEI vyplývá, že nejhůře jsou na tom nyní střední podniky. Malé do sta hektarů v průměru loni podle propočtů získávaly na provozních dotacích o 18,4 procenta více peněz než v minulém programovacím období, tedy zhruba 13 130 Kč. Podniky mezi 100 a 500 hektary pak o 7,8 procenta více, tedy 11,6 tisíce korun na hektar.

Farmy mezi 500 a 1000 hektarů pak mají v průměru příjem 10 755 Kč na hektar, pohoršily si tak o 9,1 procenta, podniky o něco větší do 2 000 hektarů mají snížené dotace o 18,8 procenta na 10 561 Kč/ha a největší nad dva tisíce hektarů pak o 21 procent méně s průměrem 9 894 Kč/ha. Do těchto výpočtů ale ÚZEI nezapočítává inflaci, která se u zemědělských nákupů pohybuje mezi 17 až 27 procenty.

Zemědělci chtějí pomoci s provozními náklady

Ministr na začátku března po zemědělských demonstracích řekl, že letos stát posílí dotace na dobrou pohodu zvířat o 550 milionů, dvě miliardy korun pak slíbil od příštího roku na podporu zaměstnanosti na venkově a že posílí podzimní kolo investic v rámci evropského Programu rozvoje venkova na tři miliardy korun a zaměří se právě na střední podniky.

To hlavním zemědělským organizacím nestačilo, navíc se zjistilo, že program na podporu zaměstnanosti považuje Evropská komise za nepřímou veřejnou podporu a že by s ním měla problém. Nakonec nejspíš podle ministra půjdou tyto peníze přímo do podpory zemědělského sektoru, ještě ale nejsou jasná pravidla.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy by také bylo vhodnější přesunout peníze z investic na provozní náklady. Farmáři nyní čelí nízkým výkupním cenám obilovin a jejich zisky se snížily. Podle Českého statistického úřadu se podnikatelský důchod v zemědělství, tedy obdoba zisku, loni meziročně propadl o 45,2 procenta na 14 miliard korun.

Svaz pak uvádí, že čistý zisk zemědělců se loni podle jeho interního šetření svazu propadl o 60,5 procenta na 3 197 Kč na hektar. Celý obor tak podle něj vydělal 8,7 miliardy korun proti předloňským 22 miliardám a 29 procent podniků skončilo ve ztrátě.

Evropští ministři podpořili změny pro zemědělce. Výborný čeká další návrhy

Investiční projekty jsou podle Pýchy koncipované tak, že se musí předfinancovat a uskutečnit a teprve poté je stát proplatí, například až za da roky. „V normálních letech je po tom obrovská poptávka. Ale teď by bylo mnohem vhodnější pomoci těm, kteří mají problémy,“ řekl v tomto týdnu poslancům zemědělského výboru.

To ale podle ministra není prakticky možné, bez notifikace nelze mezi jednotlivými pilíři – tedy investicemi a provozními podporami peníze převádět. Navíc jsou investice kofinancované ze 65 procent českým rozpočtem, provozní podpory nikoliv. Reálně by tak zemědělci získali pro obor o dvě pětiny méně peněz, vysvětlil na dotaz iDNES.cz.

Dalším krokem, který chce ministr udělat pro pomoc středních podniků je připravit systém majetkové propojenosti podniků, aby se jednodušeji zjistilo, kdo patří do holdingových struktur. Potom by podle něj měla být podpora spravedlivější pro všechny farmy.