Přestože nejvíce těchto prostředků momentálně putuje do vzdělání nebo také na vědu a výzkum, v případě čehož nemusí být efekt na první pohled očividný, díky nadnárodnímu uskupení vznikla v Praze řada věcí, které mají dopad na každodenní život jejích obyvatel.
„Dnešní den se zapíše do historie MHD jako významný milník symbolizující pokračující vylepšování systému hromadné dopravy ve městě,“ prohlásil při slavnostním otevření nového úseku tehdejší náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD), přičemž v té době hlavní město ještě nevyčerpalo ani korunu z více než osmi miliardové injekce.
DPP zrušil výběr vítěze na stavbu části metra D, komise nabídku posoudí znovu |
Důvodem tehdy bylo probíhající vyšetřování dotčených veřejných zakázek. Nicméně projekt byl poměrně dramatický a nejednou hrozilo, že si Praha bude muset metro financovat sama. Jednou z podmínek pro udělení kladného stanoviska týkajícího se dopadů na životní prostředí například bylo, že do zprovoznění nového úseku bude fungovat terminál Dlouhá Míle, jakožto součást rychlodráhy mezi Prahou a Kladnem.
Důležitý přestupní bod mezi různými druhy dopravy je nicméně dodnes zatím jen vizí na papíře, i když výrazně dosažitelnější než tehdy. Vlaky tudy mají podle aktuálního plánu projet v roce 2029.
Tedy o 16 roků později, než předpokládalo memorandum z roku 2008. Stavební povolení a firma, která úsek z Ruzyně na letiště zhotoví, budou podle plánu známi letos. „Vznikne nový dopravní uzel, který vytvoří důležité propojení železnice se silniční dopravou, městskými i příměstskými autobusy a výhledově i s tramvajemi. Nové parkoviště P+R, které významně rozšíří infrastrukturní výbavu širšího území letiště a uleví komunikacím Prahy 6,“ popisuje Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic.
Zmařená investiceNe vždy projekt, na který putují evropské peníze, dopadne podle plánu. V letech 2014 a 2015 například Evropská unie spolufinancovala rekonstrukci smíchovského parku Na Skalce, kde vzniklo mimo jiné dětské hřiště, přičemž projekt si kladl za cíl vytvořit vhodné zázemí pro relaxaci a rekreaci všech občanů a návštěvníků Prahy 5. Nyní, o dekádu později, zdejší radnice sem stejně jako do parku Mrázovka a Husových sadů shání ostrahu, a to kvůli drogově závislým, kteří park v blízkosti kontaktního centra hojně využívají. |
Příliš pozdě
Přestože v případě prodloužení linky A se podařilo unijní představitele i přes nedostatky přesvědčit, na stavbu právě vznikajícího metra D za více než sto miliard je hlavní město samo, podobně jako jí to hrozí také u dostavby Městského okruhu. Vinou dlouhých let odkladů stavby si totiž Praha nechala možnost na financování utéct.
„Bohužel předchozí politické reprezentace na metru D neudělaly prakticky nic, a tudíž nebylo reálné stihnout termín finalizace stavby do roku 2023. Proto jsme tyto finanční prostředky využili například na výstavbu nových tramvajových tratí,“ vysvětluje náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) za jehož primátorování se nová linka metra začala v minulém volebním období stavět.
„Na Metro D ale máme již z minulého volebního období vyjednanou výhodnou půjčku od Evropské investiční banky. Jsem ovšem pevně přesvědčen, že na takto rozsáhlou stavbu celostátního významu, jakou je metro D, by měl přispívat stát,“ dodává.
Slavnostní jízdy zahájily v Praze provoz na nové trati z Divoké Šárky na Dědinu |
V případě tramvajové sítě v posledních letech i díky evropským penězům vzniklo například prodloužení tratě z Barrandova do Slivence, spojení mezi Modřany a Libuší nebo nový úsek mezi Divokou Šárkou a sídlištěm Dědina. A do roku 2027 by na rozvoj pražské tramvajové dopravy mělo ještě dalších 8 a půl miliardy dorazit. Posloužit by měly tyto peníze například při návratu tramvají na horní část Václavského náměstí nebo pro spojení Kobylis a Zdib.
Jen na zelenou dopravu
Naopak očekávat dotace město podle Hřiba nemůže v případě vnitřního okruhu. Praha proto dlouhodobě apeluje na stát, aby se na této nadregionální stavbě v budoucnu podílel. „Pouze z vlastních finančních prostředků Městský okruh Praha financovat nedokáže, protože na to prostě nemá. Obecně získávání dotačních titulů z EU na naše silniční stavby již dnes není prakticky reálné. Praha se proto zaměřuje spíše na získávání financí v oblasti rozvoje MHD, zejména kolejové dopravy, nebo elektromobility. Poslední finance „na silnice“, které se podařilo získat z EU, bylo 380 milionů korun na vyhrazený buspruh na Strakonické,“ vysvětluje náměstek.
Podle Martina Opatrného, mluvčího dostavby Pražského okruhu, nicméně v případě vnějšího okruhu šance na dotace dosáhnout existuje, jelikož část prostředků je určena na Transevropskou dopravní síť, které je Pražský okruh součástí.
