Společnost Ško-Energo, která dodává teplo a proud automobilce Škoda Auto a Mladé Boleslavi, začne v polovině listopadu zkoušet k hnědému uhlí spalovat drcené slupky z palmových ořechů z Afriky.
"Důvod je jediný, na trhu není biomasa. Rádi bychom nakupovali z místních zdrojů, ale není co. Menší tuzemští producenti vyvážejí hodně do Německa, větší již mají smlouvy s velkými teplárnami a elektrárnami," vysvětlil jednatel Ško-Energo Miroslav Žďánský.
Uhelným teplárnám se vyplatí při spalování uhlí přidávat do kotle i biomasu. Stát garantuje za takto vyrobenou elektřinu lepší výkupní ceny, které víceméně smazávají rozdíl za to, že je spalování biomasy dražší než například uhlí. Navíc i jeho cena rychle roste. Spoluspalováním biomasy navíc firmy nemusí utrácet tolik za emisní povolenky. "Nebudeme asi jediní. S nabídkou na palmové ořechy chodí i obchodníci s uhlím," řekl Žďánský.
Zelená energie pod dohledemSněmovna včera schválila ve třetím čtení nový zákon o podporovaných zdrojích energie. Nelíbí se především zastáncům obnovitelných zdrojů, podle exministra životního prostředí Martina Bursíka je šitý na míru ČEZ. Zelená energie bude podléhat mnohem větší regulaci přes Národní akční plán, který stanoví limity pro obnovitelné zdroje energie do roku 2020. Podle nich už například nejsou potřeba žádné solární elektrárny. Zákon ale umožní postavit si elektrárnu jen pro vlastní potřebu. Ani elektřina z jiných obnovitelných zdrojů nemá podle zákona garantované ceny, což podle kritiků zabrzdí investice. Návrh musí ještě schválit Senát. |
Podle mluvčího Teplárenského sdružení Pavla Kaufmanna české teplárny spalují i jiné netradiční materiály. Třeba v Plzni končí v kotlích pivovarské mláto, tedy zbytky po filtraci piva. V teplárnách spalují i zbytky po lisování řepky nebo masokostní moučku. Ekologickou cenu Energy Global Award dostal loni majitel pálenice, který využil pecky z vypáleného ovoce k topení.
Je ekologické vozit tisíce kilometrů biomasu ke spalování? "Vozit ji více než řádově desítky kilometrů vidím věcně i ekologicky jako velmi problematické," říká exministr životního prostředí Martin Bursík.
Ceny biomasy však i přes nedostatek na českém trhu nerostou příliš rychle, velkým odběratelům se totiž její spalování vyplatí, jen když jim státní dotace kompenzuje její vyšší cenu. Proto je pro ně jen doplňkem. "Obecný trend je, že biomasa zdražuje," řekl Kaufmann. Pociťují to i domácnosti, které topí dřevem, podle Českého statistického úřadu stoupla cena palivového dřeva meziročně o 7,5 procenta. Malí zákazníci tak doplácejí na hlad velkých uhelných elektráren.
Podle Jana Habarta, šéfa českého sdružení pro biomasu CZ Biom, způsobuje nedostatek biomasy hlavně skutečnost, že se hromadně spaluje v elektrárnách ČEZ. "Je to neefektivní, mají nízkou účinnost a pak chybí biomasa například malým teplárnám, které spalují jen ji," řekl Habart. Výkupní ceny elektřiny vyráběné spoluspalováním biomasy zůstanou podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu stejné jako letos.
Stát už loni začal mluvit o tom, že začne brzdit rychlý rozvoj biomasy, který začal lákat podobně jako solární elektrárny také spekulanty. Ve středu v třetím čtení schválený zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie počítá s tím, že stát už nebude dotovat formou výhodnějších cen za elektřinu vyrobenou spoluspalováním uhlí a biomasy. Omezení by mělo platit od roku 2015.
Podle Bursíka mohou do té doby ceny biomasy prudce stoupnout. Návrh, aby mohly elektrárny spalovat jen biomasu z účelově pěstovaných plodin, neprošel.
