Sucho? Na to máme připravené evropské dotace za 13,5 miliardy, uvedlo ve středu na svém webu ministerstvo životního prostředí. To je ale jen zlomek potřebného. Investice do úprav krajiny a zemědělské půdy, aby zadržely víc vody, budou spolu s výstavbou nových nádrží stát až stovky miliard a budou trvat řadu let.
Loni se věci daly do pohybu - komise Voda-Sucho, založená v roce 2014 ministerstvy životního prostředí a zemědělství dala dohromady Koncepci ochrany před následky sucha pro území ČR. Tu následně schválila vláda a zmíněná ministerstva začala připravovat změnu vodního zákona. Přibude do ní samostatná kapitola Sucho. Podle ní vzniknou Komise pro sucho, celorepubliková i krajské, které budou kopií povodňových komisí, které se osvědčily.
„Budou operativně řídit situaci při nedostatku vody. Zákon by mohl platit nejdřív od ledna 2020,“ říká Pavel Punčochář, odborník na vodní zdroje z ministerstva zemědělství. Komise budou vyhlašovat a odvolávat stav nedostatku vody, budou moci omezit nakládání s vodou nebo dát pokyn k čerpání ze záložního zdroje. Už nepůjde jen o to, že lidé nesmějí napouštět bazény a kropit zahrádky. Voda má šanci stát se veřejným zájmem.
O pitnou vodu se přitom Češi nemusejí bát - Česko patří k zemím s nejnižší spotřebou vody na obyvatele, zhruba 90 litrů na osobu a den, a vodohospodáři ujišťují, že tento svůj vodní komfort nebudeme muset omezovat. „Vodní blahobyt, který máme, se odvíjí od 165 nádrží, které tu jsou, a 49 z nich je pro vodárenské účely,“ vypočítává Punčochář.
Počet dní s kritickým nedostatkem vláhy v půdě v letech 1981-2010
Pitná voda bude
Přesto stále více obcí má se zásobováním vodou problém – aktuálně 57 úřadů obcí s rozšířenou působností vyhlásilo různá omezení dodávek vody (čtěte například: Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně).
Chybějící voda v obci se řeší tak, že se prázdný vodojem doplní vodou přivezenou v cisternách. A dlouhodobě běží dotační program na prohlubování podzemních vrtů ve studních. Podle Punčocháře je to ale jen dočasné řešení, než hladina podzemní vody klesne ještě hlouběji a bude třeba vrty dál prohlubovat. Naopak kvituje letos zavedené dotace na přivaděče pitné vody, aby se obec mohla napojit na sousední silnější zdroj vody.
Aby komfort dostatku vody vydržel i dalším generacím po nás, bude potřeba postavit další nádrže, shodnou se odborníci. Budou spíše menší a budou z nich moci čerpat zemědělci či z nich půjde vylepšovat průtok vodních toků. A nádrže by se měly navzájem propojovat, aby si při nedostatku či přebytku vody mohly vypomáhat.
V Česku je historicky vytipováno asi šest desítek míst vhodných pro výstavbu nádrže, zpravidla nezastavěné oblasti. Často to bude bolet. „Budeme muset některá ta nádherná říční údolí zatopit. Pokud tato společnost dojde k poznání, že povodně a sucho patří k největším problémům našeho života, tak některých dalších věcí se prostě musíme vzdát,“ říká geograf a hydrolog Bohumír Jánský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který je členem mezirezortní komise pro sucho. On sám zdůrazňuje potřebu obnovovat rybníky v krajině tam, kde je v minulosti vybudovali naši předci, včetně menších nádrží v horských oblastech.
Nová vodní díla už se chystají. Na Rakovnicku, kde je nedostatek vody pro zemědělce a chmelaře, vznikne nádrž Kryry. Další propojení nádrží se plánuje v Jizerských horách, na Zlínsku se připravuje nádrž Vlachovice. Nebude to ale hned. „Přehradní nádrže u nás se připravují neuvěřitelně dlouho – dvacet let. Věřím, že tato sucha to urychlí,“ dodává Punčochář.
O kolik víc suchých dní bude v letech 2041-2060
O kolik víc suchých dní bude v letech 2081-2100
Půda jako zásobárna vody
Další velkou oblastí, která by měla přispět k ochraně před suchem, je zemědělská půda. Podle Koncepce proti suchu je její schopnost zadržet vodu o 40 procent menší než před rokem 1950. To je dvouapůlnásobek objemu přehrad na Vltavské kaskádě. Je totiž zhutněná pojezdy stále větších zemědělských strojů a chybí v ní organická hmota.
„Utužení se řeší například podrýváním, kdy se technikou jde do nižších vrstev,“ říká Radim Vácha, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. To se dělá málo, hluboká orba je drahá. S organickou hmotou je také problém - s poklesem živočišné výroby ubylo statkových hnojiv a přednost dostávají průmyslová dusíkatá hnojiva, která zajistí výnos.
Problém je také ochrana před erozí - tou je ohroženo 50 až 60 procent půd. Zemědělci by se měli postarat, aby na polích, která obdělávají, byl tu remízek, tu vsakovací biopás či příkop, aby se velké pole předělilo cestou, která by splach ornice zastavila.
To, že se půda bude obhospodařovat udržitelně i ve vztahu k zadržování vody, má na starosti ministerstvo zemědělství. V ruce drží jedinečný nástroj - zemědělské dotace. „Pokud zemědělec plní zásady dobrého hospodaření na půdách, zkráceně DZES, dostane dotace v plné výši, pokud neplní, jsou mu kráceny,“ říká Vácha. Zkontrolovat 4,3 milionu hektarů zemědělského půdního fondu je ale poněkud těžký úkol. Od příštího roku má proto nově pomoci protierozní vyhláška.
20. května 2018 |
