„Poslední dobou jezdíme do obcí i pětkrát týdně, situace je stále horší. Navážíme přibližně 35 procent kapacity vodojemu v obcích,“ uvedla mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Šebková.
Firma proto na začátku srpna požádala úřady na Tišnovsku, aby vydaly zákaz odběru vody nad povolený limit. Problém se týká obcí Běleč-Křeptov, Lažánky, Veselí, Maršov, Braníškov a Vohančice. Zákaz denního odběru pitné vody nad sto litrů na osobu a den tam platí od 15. srpna až do poloviny listopadu.
Dodržet stanovený limit by podle mluvčí neměl být pro odběratele problém. „Na Tišnovsku je průměrná denní spotřeba vody 90 litrů na osobu. Na běžnou hygienu, vaření nebo mytí nádobí je sto litrů dostatečných,“ tvrdí Šebková.
Možností kontroly dodržování zákazu ale Vodárenská akciová společnost podle Šebkové mnoho nemá. Spíše tak chce lidi zákazem na problém s nedostatkem vody upozornit.
„Je potřeba, aby místní začali vnímat, jak s vodou hospodaří,“ poznamenala Šebková.
Jasný zákaz použití pitné vody ale platí na napouštění bazénů, mytí aut nebo zalévání zahrady. Takto už nesmí od začátku srpna používat pitnou vodu ani v patnácti obcích na Boskovicku. I tam jsou obecní studny téměř na suchu.
„Situace je tam od té doby stejná. Stále musíme vodu do obcí dovážet,“ doplnila Šebková s tím, že pokud nezaprší, může se situace zhoršovat i na dalších místech regionu.
Kvůli současnému suchu 57 úřadů obcí s rozšířenou působností po celé zemi vydalo omezení nakládání s vodou. Jde zejména o zákazy napouštění bazénů nebo zalévání zahrad z veřejných zdrojů. Ministerstvo životního prostředí připravuje jednání krizové skupiny, kde by se měl projednat další postup státu.
Česko potřebuje pět nových přehrad, řekl bioklimatolog v Rozstřelu:
20. května 2018 |
