„Pokračující restriktivní opatření omezující ekonomickou aktivitu mají i nadále negativní dopad na daňové výnosy státního rozpočtu, jejichž pokles je prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů.
Spolu s podporou státu zaměřenou na pomoc zasaženým sektorům ekonomiky, sociálnímu a zdravotnímu systému jde o hlavní příčiny meziročního propadu hospodaření státního rozpočtu o 80,5 miliardy korun,“ uvedlo ministerstvo financí ve své zprávě.
Celkové příjmy meziročně poklesly o deset procent, přesně o 37,6 miliardy. Velká část z toho jde na vrub zrušení superhrubé mzdy, které se do inkasa daně z příjmů fyzických osob promítlo výpadkem 14,4 miliardy korun. Poklesy u DPH i spotřebních daní jsou dlouhodobě způsobené omezeními ve službách i maloobchodě.
„Oproti loňsku pochopitelně zcela chybí výnosy z daně z nabytí nemovitostí ve výši -3,4 miliardy, která byla zrušena,“ upozorňuje analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Naopak výdaje se meziročně zvýšily o 10,2 procenta, tedy o 42,9 miliardy korun. „Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách (+12,4 mld. Kč) se tradičně nejvíce podílely výplaty důchodů (+8,8 mld. Kč), do jejichž výše se v roce 2021 promítá valorizace starobních důchodů o 5,8 procenta,“ upozornil resort financí.
Transfery podnikatelským subjektům narostly o 23,5 miliardy, především kvůli náhradám mezd a pojistného v programu Antivirus a podpůrným vládním Covid programům.
Sněmovna v únoru ve stavu legislativní nouze schválila navýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 miliard na 500 miliard korun. Za první kvartál se tak z této částky vyčerpala přesně čtvrtina.
„Čistě aritmeticky tak je trajektorie deficitu momentálně nastavena na plánovaných 500 miliard korun za celý letošní rok, byť snad nelze předpokládat, že ekonomika zůstane uzavřená po celou dobu,“ uzavírá Vít Hradil.
