„Bylo by fajn, kdyby Česká národní banka, a my už jsme to opakovaně řešili, taky přispěla v těchto těžkých časech do českého rozpočtu,“ řekl v pondělí premiér Andrej Babiš po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Český premiér poukázal na to, že ČNB vykázala předloni zisk téměř 58 miliard korun a loni 92 miliard a že státní rozpočet má za epidemie koronaviru vysoké deficity.
Podle Rusnoka ale Česká národní banka momentálně nemá k dispozici žádný zisk, který by mohla poslat do státního rozpočtu. Jiří Rusnok rovněž doplnil, že po odeznění pandemie lze očekávat, že česká ekonomika se začne přibližovat úrovni vyspělých západních zemí, což povede k posilování koruny. To přitom bude v hospodaření ČNB vytvářet ztrátu.
Rekordní ziskČNB loni vykázala rekordní zisk 91,7 miliardy korun, o rok dříve měla zisk 57,9 miliardy korun. Loňský zisk banka využila na úhradu části účetní ztráty z minulých let. Minulý týden o tom rozhodla bankovní rada. Kumulovaná ztráta ČNB tak klesne na 37,5 miliardy korun. |
Rusnok dále upozornil, že ČNB, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady ze zákona nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, vlády, parlamentu, správních úřadů ani žádného jiného subjektu. „O pohybu úrokových sazeb proto bankovní rada ČNB rozhodne podle svého vlastního uvážení, a to na základě výhledu ekonomiky, který je momentálně silně spjat s koncem pandemie nemoci covid-19,“ uvedl guvernér. Dodal, že při rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb se rada řídí hlavním mandátem ČNB, kterým je zajištění cenové stability.
„Česká republika je na rozdíl od Spolkové republiky Německo nebo Švýcarska zemí, jejíž hospodářství stále tzv. konverguje, tedy přibližuje se ekonomické úrovni nejvyspělejších zemí. K tomuto trendu se česká ekonomika po odeznění pandemie pravděpodobně vrátí, což bude způsobovat tlak na posilování kurzu koruny a generovat účetní ztrátu ČNB z přecenění cizoměnových devizových rezerv do korun. Z toho důvodu je ČNB po uhrazení kumulované ztráty povinna naplnit rezervní fond, jehož zůstatek je nyní nulový,“ uvedl Rusnok. Až poté může podle něj bankovní rada v budoucnu rozhodnout o odvedení zisku do státního rozpočtu.
Rusnok také připomněl, že cílem ČNB není tvorba zisku, ale plnění jejího mandátu, kterým je zajištění cenové a finanční stability.
ČNB rozpočtu nepomůže
Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank
Ke slovům premiéra se vyjadřují i další analytici. „Zahrnout výsledek ČNB do bilance veřejných rozpočtů obecně dává smysl, protože ČNB je veřejnou institucí. Je třeba nicméně vidět, že podle stavu k letošnímu 10. březnu má ČNB v bilanci neuhrazenou ztrátu 38 miliard korun. Bude-li ve zbytku roku posilovat koruna, jak předpokládají analytici i ČNB samotná, bude účetní ztráta ČNB narůstat. Není tedy příliš reálné, že by ČNB pomohla státnímu rozpočtu v roce 2022, kdy by se mohl rozdělovat její letošní výsledek,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podle něj se politici začínají probouzet do reality a uvědomovat si, že ochota finančních trhů financovat obří schodky rozpočtu má své meze. „Také jim už možná někdo naznačil, že při pokračování současného vývoje Česku reálně hrozí snížení ratingu a že za obsluhu dluhu bude platit víc, než vydává třeba na vědu nebo na vysoké školství,“ dodal.
Ještě hlubší zadlužení
Makroekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa
Analytik České spořitelny Michal Skořepa upozornil, že i po započtení nedávných zisků zůstává ČNB zadlužená. „Pokud by převáděla nějaké peníze do státního rozpočtu, bylo by to za cenu jejího ještě hlubšího zadlužení. Pokud by si vláda začala dělat z centrální banky v tomto smyslu bankomat, mohlo by to v extrémním případě vést k nedůvěře v českou měnu s katastrofálními dopady na kurz koruny a stabilitu celého hospodářství a měnového systému,“ upozornil.
Jakub Seidler, hlavní ekonom ING bank
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by ČNB do státního rozpočtu výhledově přispívat skutečně mohla, jelikož je to takto podchyceno i v české legislativě. Nejdříve je ovšem podle něj nutné uhradit kumulovanou ztrátu centrální banky a naplnit rezervní fond, což je například praxe v Německu. „Pokud by se do státního rozpočtu převáděly peníze ČNB z let ziskových, a naopak z let ztrátových by se kumulovala ztráta, dříve či později by to vedlo ke zpochybňování nezávislosti centrální banky a schopnosti provádět měnovou politiku,“ upozornil.
Oddělená fiskální a monetární politika
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda zmínil, že vrcholní politici by se k takovým „doporučením“ centrální bance nejlépe neměli vůbec uchylovat a oddělení rozpočtové a měnové politiky je klíčovým atributem každé skutečně vyspělé ekonomiky. „Budou-li o něm mít investoři pochyby, mohou ztratit část své důvěry v tuzemskou ekonomiku,“ uvedl.
Jako aktuální odrazující příklad zásahu státu do měnové politiky označil Kovanda aktuální vývoj v Turecku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu náhle odvolal šéfa centrální banky Naciho Agbala a jmenoval na jeho místo bývalého bankéře Şahapa Kavcioglua. Následně turecká lira po náhlé výměně šéfa centrální banky, která trhy zaskočila, prudce oslabila.
