Pivo nemá kdo vařit. Kvůli rozmachu malých pivovarů je málo sládků

  0:01aktualizováno  20:30
Překotný rozmach minipivovarů v Česku způsobil problém. Chybí sládkové. Když už se nějaký na trhu objeví, nemá často dostatek zkušeností a praxi. Odborníci varují, že se to může odrazit na kvalitě piva.

Pohled do varny Budějovického Budvaru. | foto: Budějovický Budvar.

V republice vyrostly již takřka čtyři stovky malých pivovarů a pivovarníci soudí, že to není rozhodně číslo konečné. Sládek často obhospodařuje více minipivovarů najednou. Petr Menšík z Pivovaru Svijany je přesvědčen, že tato situace způsobuje úpadek pivovarského řemesla a projevuje se na nestálosti kvality piva.

„Minipivovary rostou rychleji, než je školství schopno vychovat nové generace sládků. Ve spoustě malých pivovarů vaří pivo jen zaučení lidé, kteří jsou sice pod dozorem sládka, ale ten je čerstvě ze školy a má za sebou minimum praxe. Důsledkem toho je, že kvalita piva v některých minipivovarech není stálá. Jedině praxe vás vede k tomu, jak se vypořádat se situacemi, které vás ve škole nenaučí,“ domnívá se sládek Menšík.

České pivo.

Pro zvětšení obrázek rozklikněte.

Jeho slova potvrzuje i Petr Hostaš, který je ředitelem i sládkem libereckého Pivovaru Konrad. „Vaření piva je řemeslo jako každé jiné a řemeslníků je všeobecně málo, to platí i v případě sládků,“ říká Hostaš. Podle něj situaci nepomáhají ani různé rekvalifikační kurzy či školení. „To je něco jako když šoupnete řidiče osobáku po týdnu za volant autobusu. Tak bude dělat skopičiny. Tito rychle vyškolení lidé zkrátka nemají zkušenosti, nemají základ našeho řemesla,“dodává Hostaš.

To, že v České republice je v současné době větší poptávka po sládcích, než kolik jich je k dispozici na trhu práce, dokládají i ve školství. Například Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která vychovává pracovníky v pivovarnictví, má nyní v lavicích pouhých deset až dvanáct budoucích sládků.

Zajímavé profese: jeden den se sládkem napříč pivovarem

„Opravdu kvalitních sládků je málo a je po nich hlad. Žádný z nejrůznějších kurzů neobsahuje tolik praxe a tolik hodin výuky, které by ten sládek opravdu potřeboval,“ vysvětluje Pavel Dostálek z Ústavu biotechnologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Navíc učňovská střediska pro toto řemeslo již v podstatě neexistují. „Domnívám se však, že se to časem zastaví, že za čas se pořádně vařit pivo naučí i lidé, kteří doposud k pivovarnictví neměli žádný vztah,“ domnívá se Dostálek

Svaz pivovarů: Noví odborníci ještě nedorostli

Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, říká, že nedostatek zkušeností někdy v minipivovarech „maskují“ neustálou inovací. „Kvalita piva je samozřejmě přímo úměrná odbornosti zaměstnanců a jejich motivovanosti vytvářet stabilně vynikající české pivo podle tradičních postupů. Sládci jsou z tohoto pohledu klíčoví, v menších provozech jsou to navíc lidé, od kterých se kvalita piva odvíjí stoprocentně, protože je to celé postaveno na jednom, dvou lidech,“ popisuje Ferencová

Člověk s menší mírou zkušeností podle ní pochopitelně může uvařit dobré pivo, problém ale může být takovou kvalitu udržet takzvaně za všech okolností. „Zejména minipivovary proto často stavějí svou strategii na neustálé inovaci, novinkách a speciálech, které jsou dostupné právě na jednom jediném místě, a tudíž odpadá technologická náročnost spojená s dlouhodobějším skladováním či transportem piva,“ varuje Ferencová.

Sládek Pivovaru Litovel: Náš Moravan chutná již 35 let

Problém s nedostatkem sládků není okamžitě řešitelný. „Ještě nějakou dobu budeme konfrontováni s přetahováním dobrých lidí od konkurence, protože noví mladí odborníci ještě nedorostli.

Ve střednědobém horizontu by už měl být patrný vliv nově otvíraných oborů. „Například na Střední odborné škole a středním odborném učilišti v Žatci je od letoška možné studovat tříletý učební obor sladovník-pivovarník. Škola tak reagovala na poptávku zaměstnavatelů v regionu,“ dodává výkonná ředitelka svazu.

Marek Vávra ze Zámeckého pivovaru Frýdlant je přesvědčen, že minipivovarů může být do budoucna v tuzemsku i kolem tisícovky. „Ten boom jsem předpokládal už v roce 2010, kdy jsem začal s projektem našeho pivovaru a školicího střediska při něm. Tehdy se na mě někteří dívali skepticky a říkali, že jsem se zbláznil, jenže prognóza se vyplnila. Je to dáno také tím, že před lety byli sládkové na trhu ve věku padesát šedesát plus,“ podotýká Vávra.

Autor:
  • Nejčtenější

Kanál smrti jako brána k prosperitě. Z Rumunska je opět obilná velmoc

Tisíce politických vězňů zahynuly v 50. letech na stavbě kanálu Dunaj–Černé moře. Monumentální projekt dokončený jen...

V mýtu je zapsána ani ne polovina aut, kolony na hranicích mohou mít až 40 km

Až čtyřicet kilometrů dlouhé kolony a desítky hodin čekání zřejmě potkají šoféry přijíždějící začátkem prosince ze...

Češi mají páté nejlevnější jídlo v Evropě. Utratí za něj více než Britové

Potraviny jsou v Česku páté nejlevnější ze všech zemí EU. I přesto je u nás jídlo hned po bydlení druhou největší...

Premium

Sny mladých o bydlení narážejí na mizivé úspory, většina na hypotéku nedosáhne

Ceny bytů dál rostou a dostupnost bydlení pro mladé rodiny se stále zhoršuje. Jak ukazuje průzkum Hypoteční banky,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

KOMENTÁŘ: Euro je časovaná bomba, držme se od něj dál, říká ekonom Kovanda

Česká ekonomika se sice na úrovni jednotlivých firem eurizuje, ale přesvědčivých argumentů pro plošné přijetí jednotné...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Hra o 80 tisíc: kolik peněz navíc mohou rodiče získat a jak to udělat

Rodičovský příspěvek se od ledna zvýší ze současných 220 tisíc korun až na celkových 300 tisíc. MF DNES přináší návod –...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

  • Další z rubriky

30 let energetiky. Podívejte se, jak se Česko zbavilo nejšpinavějších elektráren

Lesy umírající kvůli znečištění, nedýchatelný vzduch, smog. Severní Čechy se díky zásobám hnědého uhlí staly...

Premium

Svěřenské fondy lze využít i ve sporu o dědictví, říká advokát Svejkovský

Počet svěřenských fondů stoupá. Do konce roku by jich v Česku měly být až tři tisíce. „Většinou přicházejí lidé, kteří...

Počet svěřenských fondů raketově vzrostl, meziročně na dvojnásobek

Za dobu své krátké existence získaly svěřenské fondy nádech tajemných institucí určených jen pro vyvolené. Do určité...

Nový blok Dukovan bude stát až 160 miliard, dokončit se má do roku 2036

Nový blok Jaderné elektrárny Dukovany se začne stavět v roce 2029, dokončen bude v roce 2036. Na tiskové konferenci po...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz