Podle agrární komory privátní značky vytlačují tradiční značky. Nejznámější značky Billy jsou Clever, Vocílka a Česká farma. „Sortiment našich privátních značek se skládá především z kategorie čerstvého zboží, výjimkou však nejsou ani spotřební či drogistické výrobky nebo zboží určené domácím mazlíčkům,“ vysvětlil ve čtvrtek novinářům generální ředitel řetězce Liam Casey.
Podle seniorního nákupčího ovoce, zeleniny, pečiva a masných produktů řetězce Ladislava Lázňovského firma plánuje velký boom o ovoce a zeleniny. Například už do dvou let by měly produkty Česká farma tvořit 30 procent prodejů ovoce a zeleniny. Celková česká produkce by pak měla činit 40 procent této oblasti, zatímco nyní je na 14,8 procenta.
S cenami potravin se dle úřadu nečarovalo. Nekula se neomluví, pochybuje o cukru |
Firma plánuje, že bude prodávat jenom český česnek; rajčata a cibule z českých polí by měly tvořit 85 procent prodejů, brambory pak 90 procent. U jablek by mělo jít o 95 procent obratu, u hrušek pak o tři čtvrtiny.
Podle Lázňovského farmáři zvládnou dodávat produkty ve větších objemech než doposud, musí ale mít jistotu stálého odběru. „Ve chvíli, kdy má sedlák jistotu a ví, že ho budeme podporovat, že od něj budeme například odebírat 50 tun zboží každý měsíc, tak se může soustředit na samotné pěstování,“ vysvětlil.
Lázňovský dodal, že do budoucna začíná řetězec se zvažováním majetkového vstupu do samotných producentů v segmentu ovoce a zelenina. „V letošním roce jsme otevřeli interně tuto otázku, jmenuje se to Farm from Future. Intenzivně diskutujeme, jestli kapitálově nebo podporou nevstoupíme do některých produkčních společností a nebudeme sami intenzivně s budováním infrastruktury pomáhat,“ doplnil.
Jde především o chybějící sklady, kde by mohli zemědělci mít například cibuli nebo brambory až do jara. Už nyní podle něj firma začíná s podobnou spoluprací s mléčným producentem v Beskydech. Zda-li by se do budoucna jednalo o koupě minoritních nebo majoritních podílů u ovocnářů a zelinářů nechtěl komentovat.
Vytlačování tradičních značek?
Prezident Agrární komory Jan Doležal v reakci uvedl, že zemědělci jsou rádi, že Billa chce zvyšovat podíly českých potravin. „Jejich cíle jsou ale poměrně ambiciózní, protože takový objem domácí produkce na tuzemském trhu prostě není k dispozici a zásluhu na tom mají právě zahraniční obchodní řetězce. Neférovými obchodními praktikami a dovážením levných a předotovaných potravin ze zahraničí postupně vytlačily tuzemské produkty z regálů,“ sdělil. To je podle něj právě příklad českého ovoce a zeleniny, na což výrobci reagovali snižováním pěstebních ploch.
„Máme také od pěstitelů informace, že o jejich kvalitní produkci za férové ceny, které by pokryly alespoň náklady na výrobu, není zájem a je tedy otázkou, proč Billa neodebírá české ovoce a zeleninu a další potraviny ve větší míře už dnes. České producenty potravin rovněž decimuje mechanismus fungování privátních značek, které postupně vytlačují tradiční značky, na něž jsou zákazníci zvyklí a mají je rádi,“ řekl.
Běžné značky jsou předraženou stafáží privátních, tvrdí komora úřadu |
Někteří dodavatelé do Billy ale kontrují, že jsou se systémem privátních značek spokojení. Například ředitel Hollandia Karlovy Vary Michal Škoda uvedl, že v „dobrých časech“ vyrábí podnik zhruba polovinu produkce pod privátními značkami, druhou pod svým brandem. „Když je doba těžká, začínají převažovat privátky třeba se 60 procenty a brandy jdou na 40. Nicméně pořád v ČR jsme s privátkami poměrně nízko, třeba Anglie má 75 procent privátek. Je potřeba se s tím smířit, na privátkách se řetězce profilují z hlediska marketingu, z hlediska přístupu. Brandy jsou něco, co je srdcová záležitost výrobce. Ale obojí je správně,“ řekl na dotaz iDNES.cz.
Podle nedávného šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se privátní značky už staly regulérními konkurenty tradičních značek, například 75 procent čerstvého mléka se prodává pod privátní značkou, trvanlivého mléka pak 70 procent. Naopak u másla jde pouze o čtvrtinu prodaných obratů.
