Pojišťovnám došla trpělivost s externími poradci, kteří uzavírají jejich pojištění. Nezávislí pojišťováci si totiž přijdou na miliardy díky extrémním provizím. Jakmile u nich uzavřete pojistku na tisíc korun měsíčně, zprostředkovatelská firma dostane až čtyřiadvacetinásobek. Teď se ti, pro které pracují, rozhodli s nimi vstoupit do války – a bitva se povede ve Sněmovně. Pojišťovny chtějí prosadit, aby se provize nevyplácely naráz, ale postupně.
Na provizích za životní pojištění pojišťovny ročně vyplatí 13 miliard korun. Jde o odměny jak pro jejich, tak externí poradce. A právě tyto peníze mohou za největší nešvar na trhu s životním pojištěním – tzv. přetáčení smluv, neboli přepojišťování. Ročně je podle ČAP předčasně ukončeno kolem milionu smluv.
Někteří poradci totiž používají fintu s rušením a uzavíráním smluv jen kvůli provizi. „Více než polovina smluv životního pojištění končí do pěti let od jejich podpisu. Přitom většina z nich se uzavírá na 20 let,“ podotkl výkonný ředitel České asociace pojišťoven (ČAP) Tomáš Síkora.
Většinu nákladů na zrušené smlouvy přitom nesou klienti. Asociace propočítala, že předčasná storna životních pojištění mezi 2. a 5. rokem trvání smlouvy dosahují 21 miliard. Z toho se klientům vrátí sotva polovina. Zprostředkovatelé si nechají 10,5 miliardy.
„Vylepšit“ pojištění znamená zrušit staré a uzavřít nové
„Současný systém odměňování a pobídek nemotivuje zprostředkovatele k tomu, aby se klienta snažili udržet v systému životního pojištění dlouhodobě tak, jak je smlouva nastavená – na 15 na 20 let. Po krátké době se ho snaží přesvědčit, že produkt by potřeboval vylepšit,“ říká Síkora.
Což v praxi znamená původní smlouvu zrušit a založit novou. Klient přijde o většinu zaplacených peněz a poradce dostane další provizi. Cyklus se může opakovat po dalších dvou až třech letech. Tak dlouho totiž trvá „storno období“. Tedy doba, po kterou musí poradce provizi vrátit, pokud se smlouva zruší.
Že je „přesmluvňování“ jedním z častých prohřešků pojistného trhu, zjistila při svých kontrolách i ČNB. A mluví o tom i důvodová zpráva novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. V té se píše, že kvůli systému odměňování se zprostředkovatelé dostávají do střetu zájmů – když upřednostní svůj finanční zájem nad péčí o klienta.
Bude provize za pojistky regulovat stát?
O to, co bude nakonec zákon obsahovat, se teď strhne finální bitva ve Sněmovně. Pojišťovny lobbují za to, aby se provize rozložily v čase. „Je třeba zvýšit odpovědnost zprostředkovatele za to, aby smlouva trvala déle. A zajistit, aby náklady pro klienta byly rozloženy do více než prvních dvou let,“ tvrdí Síkora.
Naopak zprostředkovatelé provize zákonem regulovat nechtějí. Zvláště ty, které fungují na principu multi-level marketingu. Což je v podstatě pyramida, ve které se provize rozkládají do několika stupňů od nejvyššího šéfa až po toho, kdo pojistnou smlouvu sjednal. Potřebují dostat provizi, která dosahuje i 200 procent ročního pojistného, najednou, aby se nasytily všechny manažerské stupně. Kdyby byly odměny rozložené v čase, na některé stupně by nemuselo zbýt.
„My bychom chtěli vytvořit registry, ze kterých by bylo vidět, že konkrétní poradce smlouvy přetáčí. Aby v ten moment pojišťovna řekla, že od něj nepřijme smlouvu. To v kombinaci s opatřeními, která zákon zavádí, může odfiltrovat velkou část nepoctivců,“ vysvětluje Jiří Šindelář, předseda Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF).
„Podporujeme jakákoliv opatření, která dopadnou selektivně na ty zprostředkovatele, kteří poškozují klienty. A odmítáme plošná opatření, která dopadnou i na ty slušné,“ přidává se Petr Šafránek z konkurenční Asociace finančních zprostředkovatelů.
Šindelář také rozporuje, že by za všechny „přetočené smlouvy“ mohli zprostředkovatelé. Část z tohoto ne úplně čistého byznysu podle něj dělají samy pojišťovny.
Mezi pojišťovnami a zprostředkovateli asi vypukne otevřená válka. Zdroje MF DNES tvrdí, že někteří makléři se prý – možná je to pomsta za přílišnou aktivitu protistrany v boji za omezení provizí – dohodli, že jednu z pojišťoven „vypnou“ a přestanou sjednávat její produkty. Postiženou má být Pojišťovna České spořitelny (PČS) ze skupiny Vienna Insurance Group, kam patří i Kooperativa a Česká podnikatelská pojišťovna. „Nemůžeme komentovat záležitosti týkající se vztahů s obchodními partnery,“ reagovala mluvčí PČS Jana Jirásková.
Ovlivňování do poslední chvíle
I přes veškeré snahy se otázka provizí do zákona před tím, než jej dostali poslanci, nedostala. Hlavní bitva se strhne ve druhém sněmovním čtení. Dá se totiž čekat, že různí poslanci budou předkládat své pozměňovací návrhy ovlivněné jak pojišťovnami, tak zprostředkovateli.
„Tam bude zřejmě daleko víc návrhů. To je nebezpečí, že nakonec z toho může vzejít úplný hybrid,“ varuje Síkora.
„Dostal jsem řadu dopisů od obou stran, zatím to byly obecné úvahy,“ shrnul poslanec za KSČM Jiří Dolejš, který dělá zákonu zpravodaje.
