Na pondělním jednání vlády se proti sobě postaví Česká národní banka (ČNB) a ministerstvo financí. Prvním bodem jednání je novela zákona o pojišťovnictví. ČNB do ní chtěla prosadit omezení odměny za prodej životního pojištění, ministerstvo s tím ale nesouhlasí. Návrh tedy nevypořádalo v rámci připomínkového řízení, ale o jeho osudu bude rozhodovat sama vláda.
ČNB navrhuje, aby se provize, které pojišťovny platí externím finančním poradcům, rozložily rovnoměrně do pěti let. Cílem změny je zamezit nekalým praktikám některých finančních poradců, kteří se tzv. přetáčením smluv (viz box) snaží hlavně vydělat, ne klienta pojištěním ochránit před riziky. „Požadavek na rozložení provizí v čase je už dnes na trhu částečně aplikován, ale v malé míře a právní předpisy nedávají ČNB dostatečný základ pro vyžadování tohoto opatření u všech pojišťoven,“ zdůvodňuje postup ČNB.
Ministerstvo ale návrh odmítá. „MF se staví velmi rezervovaně k zásahům do smluvní svobody mezi dvěma profesionálními osobami. Taková forma státního zásahu by ze své povahy byla jednoznačně spíše ochranou pojišťoven a jejich obchodních zájmů než ochranou spotřebitele, za kterou je vydávána. Je třeba zdůraznit, že rozložení výplaty provize do více let se nemusí automaticky promítnout např. do výše odkupného pro pojistníka,“ konstatoval mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. Navíc podle Babišových úředníků nemůže zákon sloužit k omezování produktů na trhu, zejména těch, které reguluje EU.
Nešvar v životním pojištěníNejvětším problémem na trhu životního pojištění je dnes přepojišťování. Vysoké provize za pojistky (které dosahují i 200 procent ročního pojistného, tedy i desítky tisíc korun) totiž vedou některé poradce k tomu, aby smlouvy „přetáčeli“, tedy jednomu člověku uzavírali opakovaně nové smlouvy. Funguje to jednoduše. Pojišťovna získá nového klienta a vyplatí za něj provizi. Po dvou letech, kdy skončí takzvané storno období (po které musí poradce provizi v případě rušení smlouvy vrátit), o něj zase přijde. Poradce totiž původní smlouvu zruší a uzavře novou. Pojišťovna tak vyplatí vysokou provizi za smlouvu, která neběží tak dlouho, jak měla, a pojišťovna na ní tedy nemůže vydělat. Na vytvoření současného systému se nicméně v honbě za plněním svých obchodních plánů podílely samy pojišťovny. Na přepojišťování doplácí také klient. Často totiž neví, že v prvních letech jdou jeho peníze (tedy i ta část, která se má investovat) právě na výplatu provize poradce a že mu po brzké výpovědi smlouvy z tzv. odkupného nic moc nezbude. |
Jde přitom o hodně. Pokud návrh projde, pojišťovny ušetří dost peněz na odměňování „nepoctivců“. „Když se celá provize vyplatí na začátku, vede to k přepojišťování a vábí to všechny, kdo chtějí ve finančním poradenství vydělávat jen krátkodobě,“ vysvětluje Petr Borkovec, spolumajitel Partners, jedné z největších finančně poradenských firem na trhu.
Vedle Partners patří mezi nejvýznamnější externí zprostředkovatele finančních produktů v Česku společnosti OVB, Fincentrum, Broker Consulting, ZFP akademie nebo Swiss Life Select.
Na tom, že je současná situace neudržitelná, se shodují všichni. Pojišťovny ale nejsou s makléři (zprostředkovateli) zajedno v tom, jak ji vyřešit. Pojišťovny mluví ústy své zastřešující asociace o stropu na provize v kombinaci s jejich výplatou v čase.
Zprostředkovatelé, kteří z provizí žijí, chtějí, aby si pojišťovny sáhly i do vlastní kapsy. „Měly by se radši regulovat poplatky, tedy náklady na produkt. Tomu se ale pojišťovny brání,“ míní Borkovec. „Návrh ČNB omezuje zprostředkovatele, ale pojišťovny v žádném směru nenutí k tomu, aby snížené náklady přesunuly ke klientům. Ve svém důsledku se tak nejedná o návrh na ochranu spotřebitele, ale o návrh na ochranu zisků pojišťoven,“ přidává se Jiří Šindelář z Unie společností finančního zprostředkování a poradenství.
„Takovýto krok prosazovaný autoritou, jako je ČNB, bez jakékoliv konzultace s trhem, považujeme za šokující a věříme, že jej vláda důrazně odmítne,“ dodal.
Řešení problému jen regulací provizí makléři odmítají. „Na další setrvání smlouvy v platnosti nemá zprostředkovatel reálný vliv – pokud klient podlehne nekalé praktice jiného zprostředkovatele a nechá se přesvědčit o zrušení smlouvy, je absurdní za to trestat toho, kdo rušenou smlouvu uzavřel tím, že dostane jen zlomek odměny, když úsilí a náklady musel vynaložit celé,“ podotýká Petr Šafránek z Asociace finančních zprostředkovatelů a poradců ČR.
Průběžné provize mohou makléře ohrozit
Některé zprostředkovatele může omezení odměny zlikvidovat. Zejména ty, které fungují na principu multi-level-marketingu (MLM), tedy pyramidové struktury. Smlouvu sjednává jeden poradce, ale provize se rozkládá i mezi ty, kdo jsou v pyramidě nad ním. „MLM by velmi poškodilo vyplácení odměny pay-as-you-go (průběžně tak, jak klient platí pojistné, pozn. red.). Oni potřebují získávat odměnu na začátku byznysu, aby byli schopni v rámci několikastupňového systému peníze rozdělit od manažerů po ty, kdo reálně byznys dělají,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven (ČAP) Tomáš Síkora.
Borkovec ale tvrdí, že finanční poradci mají dnes tolik peněz, že i když budou mít míň, uživí se. Jen budou muset víc pracovat. „Velké firmy tohle ustojí, protože máme peníze ze spousty jiných produktů a můžeme třeba i dávat zálohy, pokud by pojišťovny vyplácely provize průběžně,“ doplňuje spoluvlastník Partners. To ale ČNB odmítá. „Zálohu na odměnu nelze vyplatit,“ píše se v jejím návrhu.
Jak vláda v pondělí rozhodne, zatím není jasné. „Každopádně je velmi pravděpodobné, že návrh zákona nebude na pondělním jednání vlády projednán a bude odložen o týden, tj. na 23. 2. To však nijak nesouvisí s otázkou provizí, ale s čistě procesním problémem, že nebylo včas vypracováno stanovisko Legislativní rady vlády,“ uvedl Ležatka.
Regulaci provizí se už pokusila prosadit ČAP do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Proti tomu se ale vedle ministerstva financí postavila i Legislativní rada vlády. Jednou z jejich hlavních výtek je to, že stát nemá zákonem řešit problémy, které nastaly mezi soukromými subjekty.
