V březnu bylo poprvé na trhu práce více volných míst než nezaměstnaných, kteří by je mohli obsadit. Výhoda pro zaměstnance, která ovšem bude trvat jen do začátku příští hospodářské recese, znamená problém pro firmy.
Patříte k chudým, nebo bohatým? Porovnejte svou mzdu s ostatními |
Dilema výše nástupních mezd řeší například letecký výrobce Aero Vodochody se dvěma tisíci zaměstnanci. „Požadavky nově příchozích lidí mohou odpovídat platové hladině našich stávajících zaměstnanců. Stojíme před rozhodnutím, zda nového kolegu přijmout a do budoucna pracovat s úpravou mzdového zařazení, nebo zda z tohoto důvodu nového člověka nenabereme. Riskujeme tak přetížení stávajících zaměstnanců, problémy v chodu oddělení, potažmo celé firmy z důvodu nedostatečných kapacit. Uchazeče s přemrštěnými požadavky odmítáme,“ píše se ve firemním newsletteru A3ero, kde personální oddělení odpovídá zaměstnancům.
Podle výroční zprávy z roku 2016 činila průměrná hrubá mzda zaměstnance v Aeru (včetně odměn a bez vrcholového vedení) 36,5 tisíce korun. Od dubna podle mluvčího Tobiáše Tvrdíka firma zvedá rozpočet na mzdy o osm procent. O tom, kdo a kolik dostane přidáno, rozhodují především vedoucí středisek. Část peněz se pak použije u klíčových pozic, nedostatkových profesí, kde může hrozit odchod lidí.
Jak rostly mzdy a platy
Plošné zvýšení mezd je výjimka
„Zřídka se dorovnávají mzdy v celé firmě plošně, společnosti se rozdíl snaží vyvážit benefity nebo výraznějším meziročním nárůstem než v předchozích letech,“ vysvětluje Eva Čermáková, poradce v lidských zdrojích s 25letou zkušeností. Podle ní jsou největší anomálie na trhu zejména v Praze a pak v určitých oborech. „Například v IT je růst mezd u některých pozic dramatický.“
Na druhé straně inzeráty nabízející v určité profesi překvapivě vysokou mzdu doprovázané slovíčkem „až“ XX tisíc korun mohou být zavádějící. „Sliby, že teprve výkonovou složkou se dotyčný dostane na inzerovanou úroveň mzdy, nemusí dnes při náboru fungovat,“ upozorňuje Čermáková. Doporučuje firmám nabídnout větší část mzdy přímo v základu. Paradoxně to firmu nemusí stát ani korunu na mzdách navíc.
Takový přístup pomohl například výrobci ceninových papírů a registračních značek Security Paper Mill ve Štětí, pod nějž spadá také Tiskárna Hradištko a dohromady zaměstnává přes stovku lidí. „Potřebovali jsme omezit fluktuaci zaměstnanců, a proto jsme větší část mzdy, která závisela na výkonu a na chybovosti, převedli do základu. Lidé reagovali pozitivně – přestali mluvit o výpovědích a ptát se, jestli jim přidáme,“ říká ředitel firem Jaroslav Štefek.
„I velké firmy narušují zejména variabilní složky,“ potvrzuje Jan Rafaj, do loňska personální šéf ArcelorMittal Ostrava a dnes šéf společnosti Residomo, největšího správce nájemních bytů u nás. Radí zaměstnavatelům budovat firemní kulturu, díky níž se lidem nebude chtít z firmy odejít, a nabízet růstové programy a benefity. „Anomálie v odměňování jsou krátkodobé, a až přijde ekonomická korekce, většina z nich nepřežije. Nárůsty mezd o šest až sedm procent jsou neudržitelné, zejména pokud jde o exportní podnik,“ říká Rafaj.
Češi a mzda. Ptali jsme se v ulicích (03/2018)
