Název Májka zřejmě pochází z maďarského májkrém, což znamená játrová paštika. Značka, která je v tuzemsku bezmála synonymem pro paštiku, vznikla v roce 1965 a od té doby se vyrábí nepřetržitě už přes padesát let. Od svého startu a až do začátku devadesátých let se prodávala pouze v konzervě, pak se musela přizpůsobit.
„Před rokem 1989 stála Májka dvě koruny a deset haléřů. To se týká menšího balení, které bylo rozhodně prodávanější než druhé, 120 gramové,“ popisuje Petr Kopáček, mluvčí skupiny Hamé, která tyto paštiky vyrábí. Dnes jich ročně z linek dvou závodů na Moravě sjede čtyřicet milionů.
Boj o paštiky. Distributor slovenské Májky se brání proti žalobě Hamé |
Paštiky Májka si uchovaly v Česku své výsadní postavení a podle obchodníků patří stále mezi nejprodávanější. „Je pravda, že v dnešní době, kdy jsou trendy čerstvé suroviny a jejich zpracování doma, konzervy tolik neletí. Na druhou stranu je to pořád prodejně vysokoobjemová kategorie. Stále je hodně příležitostí, kdy se hodí, a inovování produktového portfolia může do určité míry také pomoci,“ míní Ondřej Obluk, šéf reklamní agentury Ogilvy & Mather.
„Češi a Slováci se v tomto ohledu drží prověřených věcí a například Májky v plechu stále patří mezi nejprodávanější paštiky,“ potvrzuje Václav Koukolíček za obchody Tesco.
Z hlediska svého využití a trvanlivosti zažívají konzervy (a vaničky) největší boom v létě, kdy jejich prodeje stoupají o třetinu. „Češi se tradičně s velkou oblibou zásobují na cestování na dovolené paštikami v čele s Májkou,“ dodává mluvčí Teska.
Podle údajů společnosti Nielsen z větších obchodů s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních si za poslední rok Češi nakoupili 6,4 tisíce tun paštik. Konzervované paštiky, tedy ty s dlouhou dobou trvanlivosti, z toho tvořily téměř polovinu.
Paštiky s příchutí nostalgie
Hamé, patřící norské skupině Orkla, vyrábí více než třicet variací trvanlivé i chlazené Májky, a to v závodech v Babicích (trvanlivá Májka) a v Kunovicích (chlazená). Paštiky se prodávají v různých obalech od klasických konzerv přes hliníkové vaničky až po skleněné či plastové obaly.
Podle mluvčí Globusu Pavly Hobíkové jsou obecně nejprodávanější stogramové hliníkové vaničky, naopak paštiky ve skle tvoří jen malý zlomek prodejů. Z celkových dat společnosti Nielsen ale vyplývá, že vaničky a kelímky jsou sice nejoblíbenější, ale už tři roky jde jejich podíl dolů, ať už ve prospěch konzerv, nebo fólií a střívek.
Z chlazených paštik je podle Kopáčka nejoblíbenější Májka, tradiční receptura. Právě ta je přitom nejpodobnější paštikám z dob minulých.
„Dnešní Májka, lahůdkový vepřový krém, tradiční receptura, přímo navazuje na paštiky před rokem 1989. Receptura je v zásadě stejná,“ tvrdí Kopáček. Přesné složení – například z obalu staré Májky – však k dispozici nemá. „Suroviny jsou ale principiálně stejné. Základ Májky pořád tvoří vepřové maso, vepřová játra, sádlo a koření,“ dodává.
„Dnešní paštiky se víceméně vyrábějí po technologické stránce stejně,“ uvádí Kopáček. Aleš Rajchl z Ústavu konzervace potravin na Vysoké škole chemicko-technologické k tomu připomíná, že tuzemská výroba se už dostala na úroveň podobných továren v západní Evropě, v lecčem je i předehnala.
Účinky takzvané sterilizace jsou nicméně stále stejné. I když oficiálně je trvanlivost stanovena třeba na dva roky, výrobek se zakonzervuje na velmi dlouhou dobu.
„Pokud je výrobek správně skladován s ohledem na poškození, tak je jeho trvanlivost teoreticky ‚neomezená‘. Například masové konzervy z války jsou i dnes poživatelné,“ prohlašuje Rajchl. Dodává ale, že spotřebitel by se měl přesto řídit uvedeným datem minimální trvanlivosti a tento typ zboží zbytečně extrémně dlouho neskladovat.
